• Kronika 22.06.2009

    stromppitra

    Když probíhala anketa o největšího Čecha, snad poněkud naivně jsem očekávala, že se mezi prvními objeví několik jmen, která jsou skutečně symbolem toho nejlepšího, čím český národ přispěl k světové duchovní elitě. Rozhodně bych mezi největší Čechy zařadila hluboce věřícího pacifistu a humanistu, zachránce dětí trpících následky války, skutečného Evropana v nejlepším smyslu toho slova, Přemysla Pittera. Včera jsme si připomněli 114. výročí jeho narození.


    Ano, jen málokomu dnes to jméno něco říká. Tak už to bývá, že ve světě, který je spíše tržištěm senzací a v němž je velikost měřena spíše profitem než profetií, je jeden z největších Čechů prakticky neznámý. Zajímalo by mě, kolik dnešních takzvaných “vlastenců”, ve skutečnosti šovinistů,  vůbec tohoto světově proslulého pedagoga, publicistu, politika a humanistického aktivistu zná (oni by jej ovšem nejspíš nazvali pseudohumanistou a vysmáli by se mu, nebo by jej proklínali jako multikulturalistu).

    Přemysl Pitter se narodil 21. června 1895 v Praze v křesťanské rodině. Jako dobrovolník se zúčastnil první světové války, při prožitku hrůz bojů se stal pacifistou a hluboce věřícím člověkem. Odmítl střílet na nepřítele a jen o vlas unikl trestu smrti. Od roku 1924 spolu se spisovatelkou a překladatelkou Pavlou Moudrou vydával časopis Sbratření a založil v Praze pobočku mezinárodní organizace Hnutí za mezinárodní smír. Byl zapojen i do Akademické YMCA a spolu s Emanuelem Rádlem do Ligy pro lidská práva. Náležel také mezi přední aktivisty Internacionály odpůrců války, která měla sídlo v Londýně. Propagoval abstinenci, vegetariánství a patřil k ochráncům zvířat. Jeho životním cílem bylo prosazování filosofie praktického křesťanství. Velkou péči věnoval trpícím a postiženým dětem. Už v roce 1924 založil družstvo Milíčův dům na pomoc dětem ulice Žižkova, stejnojmenný útulek se mu podařilo otevřít až v roce 1933. Během války se staral o židovské děti, v Milíčově domě a v Mýtě u Rokycan v takzvané “Zotavovně” se je snažil zachránit před odvozem do vyhlazovacích koncentračních táborů. Od září 1941 navštěvoval Přemysl Pitter židovské rodiny a mnoha lidem, kteří byli odvlečeni, posílal do koncentračních táborů potravinové balíčky a léky. V roce 1944, ještě během války založil Výbor pro pomoc židovským dětem po válce. Pitterova aktivní pomoc lidem v nouzi, jeho ryzí humanismus, odpor ke všem diktaturám a pošlapávání lidských práv měl světový ohlas a spolupracovali s ním i Albert Einstein a Romain Rolland. V roce 1938 pobýval v Londýně, ale neváhal riskovat zatčení a vrátit se do ohrožené vlasti. Jeho přítelkyní, spolupracovnicí a celoživotní oporou byla od roku 1926 spisovatelka Olga Fierzová, velká a ryzí osobnost, s níž vydával časopis Hovory s pisateli.

    Už po osvobození jako člen sociálně zdravotní komise České národní rady zachraňoval židovské, ale také německé děti z koncentračních a internačních táborů a vychovával je pak společně v ozdravovnách, čtyřech konfiskovaných zámcích - Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice. Pro svou ostrou kritiku strašlivých poměrů v internačních táborech, které byly po válce zřízeny pro „nepřátele lidu“, se dostal do ostrého a nebezpečného konfliktu s komunistickým funkcionářem L. Kopřivou. Ihned po únoru 1948 na něj začala důsledně dohlížet Státní bezpečnost a byla mu znemožněna jakákoliv činnost.  Nakonec bylo státní komunistickou mocí rozhodnuto Přemysla Pittera internovat v pracovním táboře v uranových dolech. Těsně před zatčením se Pittrovi podařilo v létě 1951 emigrovat do Západního Berlína. V letech 1951 - 62 působil jako kazatel a pečovatel v emigrantském táboře Valka u Norimberku. Od roku 1962 až do své smrti 15. února1976 v Curychu působil ve Švýcarsku. V emigraci pracoval v krajanském hnutí, byl prvním předsedou Společnosti pro vědy a umění ve Švýcarsku, ve vysílání Svobodné Evropy a byl publicisticky a literárně činný: Mystika křesťanství, 1921, Nové cesty mírové politiky, 1929, Pacifismus a obrana, 1931, Slovo boží dětem, 1947, Domovu i exilu, Londýn 1956, Oheň na zemi (1957), Na předělu věků (1959), Duchovní revoluce v srdci Evropy (Curych 1974), Nad vřavou nenávisti (1996).

    V roce 1975 Přemysl Pitter obdržel čestný doktorát curyšské univerzity, získal řadu vyznamenání a ocenění za svou humanitární, pedagogickou i literární činnost ve Spolkové republice Německo, v Izraeli a po 17. listopadu 1989 i doma, v Československu mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka. V roce 1995 bylo generální konferencí UNESCO 100. výročí narození Přemysla Pittera vyhlášeno za světové kulturní výročí. V jeruzalémském památníku Jad vašem je k poctě Přemysla Pittera zasazen památný strom v Aleji spravedlivých.

    ——————————

    Literatura:
    -
    Pavel Kohn: Kolik naděje má smrt, L. Marek, Brno 2000.
    Přemysl Pitter: Na předělu věků, Kruh přátel duchovní obrody, 1959.
    Přemysl Pitter: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996.
    Přemysl Pitter: Duchovní revoluce v srdci Evropy, Kalich, Praha 1995.
    Přemysl Pitter: Život pro druhé, Paseka, Praha-Litomyšl 1998.
    Tomáš Pasák: Život Přemysla Pittera, Ústav pro informace ve vzdělávání, Pedagogické centrum J. A. Komenského, Praha 1995.
    Olga Fierzová: Dětské osudy z doby poválečné, Spolek přátel mládeže a družstva Milíčův dům, Praha 1992.
    Olga Fierzová: Přemysl Pitter a jeho dílo, in: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996.

    Vyznamenání Přemysla Pittera:

    1964 - oficiální uznání izraelské vlády, jeho jméno bylo zvěčněno v Jeruzalémě na Hoře Paměti (Har ha - Zikaron), strom v Aleji spravedlivých
    1973 - Záslužný kříž I. třídy Spolkové republiky Německo
    1975 - čestný doktorát teologie curyšské univerzity
    1976 - medaile in memoriam od společnosti sudetoněmeckých evangelických křesťanů Johannes Mathesius Gesellschaft
    1991 - in memoriam Řád T. G. Masaryka

    Reakce na obvinění ze strany ředitelství národní bezpečnosti odd.V.ref.3/c, 28. června 1946: http://www.praguecoldwar.cz/reakce_premysla_pittra.htm

    Portrét:http://www.rokycany.diakoniecce.cz/poselstvi

    Fotografie z Jad vašem: Věra Tydlitátová

    ———————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 23:22

  • 17 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Oni ho šikanovali již před rokem 1948, po určitou dobu již tehdy měl pro “germanofilství” zakázán vstup do internačních-odsunových táborů.
      Ondřej

    • Vera Tydlitatova Says:

      Nesouvisí to s tímto článkem, ale náckové útočí na Fischera: http://freeradicalzone.wordpress.com/2009/06/22/zide-a-jejich-pomahaci-cast-iv-jan-fischer/ jejich argumentace je příznačná. Vypotili celý seriál takových lží s antisemitskými výpady.

    • Ondřej Wolf Says:

      Vlastně trochu ano: Nevětší zločiny v podání DS a spol. jsou:
      - umět jazyky
      - umět počítat
      - rozumět své práci
      - Židovství, židozednářství
      - být syn účastníka II.odboje
      - atd. Zapomněli tam napsat něco o Romech, ale ti se možná vejdou k
      Židovství
      Tak doufám, že se toto uskupení nikdynebude podílet na tvorbě jakýchkoliv zákonů.
      Ondřej

    • Věra Tydlitátová Says:

      A mají analytické schopnosti hodné Sherlocka Holmese: http://svobodnyaktivista.wordpress.com/2009/04/15/knihy-cast-5-moje-probuzeni/
      “Svobodný aktivista” píše:

      “Začínám si myslet, že Věra Tydlitatová je

      Židovka
      měla špatné a škaredá dětsví (že by v mládí utrpěla nějaké velké trauma?)
      nesnáší český národ – protože stále nadržuje všem národnostním menšinám (Cikánům, Asiatů atd…), jen ne českému národu
      Je paranoik, protože za vším vidí nacismus.”

    • Ondřej Wolf Says:

      ZAČÍNÁM SI MYSLET, že “Svobodný aktivista” neví, co říká. Není rasista, ale propaguje segregaci a Dukea. Mění identitu, provokuje.
      Anebo dobře ví, co říká.
      V takovém případě si ZAČÍNÁM MYSLET, že je prachsprostý lhář a denunciant.
      Ondřej

    • Blechová Hana Says:

      “Začínám si myslet”, že řešením by byla speciální technopárty, kde bych s těmi typy tančila dokud bych se nedostala já na svou správnou váhu! Tedy nikoliv několik dní, ale několik týdnů! A jelikož u techno jde pouze a jen o dupání v rytmu, křepčení bez pravidel, myslím,že bych to mohla zvládnout! Ovšemže bych nedoporučovala jako podklad měkkou louku, ale asfalt! Nebo aspoň štěrkované hřiště!
      Bleška.
      A Věruško, ty bys byla pořadatelka této TP.
      Bleška.

    • Ondřej Wolf Says:

      Budu dělat muziku,
      Ondřej

    • Ondřej Wolf Says:

      Techno by to sice nebylo, ale trampská klasika jako Křižník Bismarck, Poraněný koleno, John Brown a Little Big Horn má také váhu.
      Ondřej

    • Blechová Hana Says:

      Fajn, bezva, to nebude složité, nějaké to duch-duch-duch, bum,bum, bum, duchduchduch,bum…to jistě zvládnete bez problémů, a ostatní kravál zajistí mnou podupaní náckové!
      Bleška.
      Mimochodem, Věruka nám může hlasitě fandit, aby byla intezita hluku na patřičné techno-hranici, dáme jí mikrofonek - reprobedynky, jejda, to bude akce!
      Bleška.
      Ale potřbuju zajistit účast špišek, abych měla motivaci, Vandas, Sedláček, …

    • Blechová Hana Says:

      Ne-e, to techno zvádnete, nebojte, to je sranda, já už to jednou polouchala naživo, to se dá produkovat klidně celé hodiny.
      Bleška.

    • Ondřej Wolf Says:

      Na pozvánkách vytiskněte TUČNĚ nápis PIVO A VSTUPNÉ ZDARMA
      Ondřej

    • Blechová Hana Says:

      Jo, ale to ani jedno nezajišťuju, ale Vám a Věře bych jako odškodnění za krušný pohled na tančící, křepčící blechu mezi nácky poskytla občerstvení v podobě výběrových sýrů z plzeňské sýrárny, Věruška už zná, může poskytnot info.
      Bleška.

    • Ondřej Wolf Says:

      Třeba by v některém z plzeňských pivovarů poskytli nějakou nepovedenou várku s prošlou trvanlivostí jako sponzorský dar proti záruce, že to nebude pít nikdo jiný, než špičky kalibru Vandas a Sedláček.
      Ondřej
      P.S. Sýry také miluju

    • Blechová Hana Says:

      V plzeňských nemám tak dobré známé, kterým bych to mohla tlumočit až takto, ale Chodovar, to je správný pivovárek, místní pivo je dobře pitelné pouze v místním pivovárku pod skalou, jinak je to dost děs-běs, ale jistě by mi nějaký ten doslovně “samoser” rádi v tomto případě přenechali!:-))) Takové překvašené, to je pěkné svinstvo! :-))
      Bleška.

    • Blechová Hana Says:

      A pokud jde o sýry, musíte přijít na nejbližší hromadnou akci, snad bude něco kolem toho našeho stromečku, s košíkem sýrů chodívám vždycky, to je poznávací znamení blešky. Taky s sebou beru naložené houbičky se zeleninkou, domácí výroba.
      Bleška.

    • Ondřej Wolf Says:

      To byste mne nemusela dvakrát pobízet.
      Ondřej

    • Blechová Hana Says:

      To většinou nemusím nikoho, ona je ta sýrárna fakt dobrá a já tam chodím dost často, takže mi opravdu nedají nic, co by bylo nejedlé. Navíc ani nevím, že by něco nejedlého produkovali:-))
      A houbičky děláme s mamkou, v tom jsou leta praxe a houboplodné brdské lesy.
      Bleška.

 

Květen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Archivy