
Pojem Zvrhlé umění - Entartete Kunst pochází z estetické dílny německých nacistů. Sám Vůdce se v mládí toužil stát umělcem a jeho kýčovité obrázky jsou dnes uchovávány pro svůj pikantní původ v sejfech sběratelů. V galeriích by působily komicky.
Frustrace z malířského neúspěchu byla možná jedním z motivů Hitlerovy nenávisti k modernímu umění, dalším důvodem byla jeho naprostá absence vkusu. A tak se na index zatracovaného umění dostala díla světových géniů, zatímco sami umělci, jestliže včas z Německa neuprchli, neměli šťastný osud. Pokud neskončili na popravištích a ve vyhlazovacích koncentračních táborech, mohli hovořit o štěstí, i když byli pronásledováni a nesměli publikovat, vystupovat a vystavovat.
V roce 1937 uspořádali nacisté v Mnichově propagandistickou výstavu, která měla za cíl předvést nepřátelské „neněmecké“ a „židobolševické“ obrazy. Na výstavě nazvané Entartete Kunst bylo představeno pět tisíc děl vynikajících malířů, jako například Maxe Ernsta, Wasilije Kandinského, Marca Chagalla, Paula Kleea, Oskara Kokoschky, Henri Matisse, Pabla Picassa, ale i Vincenta van Gogha. Tato výstava byla navštěvována skutečnými milovníky umění, ti ji ovšem přijímali zcela jinak, než jak zamýšlela Hitlerova propaganda.
Zanedlouho byla celá řada děl zničena a s uměleckou tvorbou byl v Německu konec. Přípustné byly jen takové projevy umění, které oslavovaly nacionální socialismus, Vůdce a germánskou rasu. Není náhodou, že tento nacistický styl je fakticky totožný se stylem socialistického realismu, který ovládal komunistické panství. Totalita plodila kýčovité malůvky a monumentální sochy svalovců, prsatých plavých zemědělkyň a hrdinných vojáků. Nacismus i komunismus produkoval stejný ideál a stejné zlo.
Pokud bychom doufali, že tyto propagandistické útoky proti svobodě umělecké tvorby skončily s pádem Stalinova kultu, propadali bychom naivnosti. Není to tak dávno, co jedna nacistická hospodská vytáhla do boje s moderním (židovským) uměním ve jménu své nacionálně socialistické estetiky. Tehdy jsme si z ní dělali legraci, neboť ve své nevzdělanosti a hlouposti byla spíše trapná a úsměvná než přesvědčivá.
A kdopak se to řadí po bok „malíře“ Dolfíka a nacistické výčepní? Nějaký primitiv z Dělnické strany nebo politruk na penzi? Ale kdepak. Tentokrát je to relativně vzdělaný (i když asi jen výběrově) a politicky ambiciózní konzervativní katolík Michal Semín. Svou úvahu dokonce bezostyšně nazval Zvrhlé umění jako symptom zvrhlé doby. Svůj k svému. Po krátkém apokalyptickém úvodu cituje článek Branislava Michalky plný odporu k tomu nejlepšímu, co v posledních desetiletích v kultuře vzniklo:
“Žijeme v mimořádně zvrhlé době. Nemám tím na mysli jen vyšší výskyt hříšného jednání, to by po Adamově pádu byla v různé míře zvrhlá každá doba. Ta dnešní je zvláštní a mimořádná především tím, že zlo je vydáváno za dobro a dobro za zlo. Se zvrhlým jednáním potratářů či samcoložců se setkáváme v každé době křesťanské éry, ale jen v té současné jsou zabíjení nevinných lidských osob či sodomie “lidským právem”. Základní příčinou tohoto stavu je pak další dějinně mimořádný jev – vykázání náboženství z veřejné sféry. Západní svět, zplozený Francouzskou a Americkou revolucí (lišících se průběhem a okolnostmi, ve svých důsledcích však vedoucích ke stejným koncům), vyvádí stát z pod vlivu náboženství. Tím dochází ke zbožštění státu či jiných ryze nitrosvětských institucí či zájmů, neboť trůn, z něhož byl Bůh svržen, nemůže zůstat neobsazený. Hodnotová a světonázorová neutralita státu je iluzorní a kdo se na ní pozitivně odvolává, je buď mdlého rozumu, nebo s námi nemá čisté úmysly.
Tam, kde se lidé i veřejná moc neřídí poznatelným přirozeným mravním zákonem a zásadami zjeveného náboženství, tam se přirozeně prosadí jiné, totiž zvrhlé, „pravověří“. Zatímco se tedy rouháme, rozvádíme, „přerušujeme“ nechtěná těhotenství, provozujeme státem chráněnou sodomii či lichvaříme, zakazuje se nám kouřit, spravedlivě diskriminovat či věšet kříže ve školách.
Tato zvrhlost se též projevuje na poli kultury a umění. V posledních dnech se v novinách psalo o údajném porušování svobody uměleckého vyjadřování, když se Řád sv. Voršily, jemuž patří galerie Nová síň, rozhodla ukončit pobuřující výstavu Romana Franty. Pobuřující, neboť zvrhlou.
Jak se má správně smýšlet o zvrhlém „umění“? V posledním čísle časopisu Te Deum (2009/6), v článku pravidelného slovenského přispěvatele Branislava Michalky, snad mnozí z vás najdou tolik potřebné poučení.”
……………………………..
Zatímco dosud bylo možné s tímto pánem prudce nesouhlasit, zdálo se, že je to alespoň člověk s jistou úrovní a že by přirovnání k oné potetované náckyni odmítal. Nyní víme, že je to nejen hlupák a kulturní negramot, ale také člověk, jemuž by neměla být svěřena žádná politická moc. Ignorantských politiků arogantně žvanících do umění již bylo dost a já rozhodně nestojím o to, aby mé obrazy cenzuroval nějaký náboženský fanatik, pro něhož je vrcholem umění barvotiskový obrázek Panny Marie Lurdské. Děkuji, nechci.
Přečtěte si pozorně úvahy panů Semína a Michalky a zamyslete se nad jejich nenávistným tažením proti velikánům světového umění. Jak dlouho by trvalo, než by pan Semín jako poslanec v parlamentu ve jménu náboženství navrhl pálení obrazů?
Mimochodem, víte, kdo je autorem tohoto svatého obrázku?

Ano, jakýsi zcela nevýznamný malíř Hitler. Předpokládám, že tohle je ten ideál, který by pan Semín rád prosadil ve výtvarném umění?
———————————————————-
Chceš mít svůj blog jako je tenhle? Založ si nový blog na eBlog.cz


Únor 6th, 2010 at 9:42
Michal Semín je prostě mistr všeho. Tohle umění ovládají dva typy lidí:
a) Megalomani všech stupňů vzdělanosti
b) Hospodští mudrci, co mají ve všem jasno
Kdo to umí propojit, má šanci stát se diktátorem. Dolfík, Míša, Lucka……
Ondřej
Únor 6th, 2010 at 10:28
O umění nejraději žvaní lidé, kteří by neuměli nakreslit ani archetypální prase, nebo neobratní kýčaři jako Áda. Stejně tak pupkatý strejda u piva ví, jak by vstřelil ten gól líp, nebo jak by uběhl ten maratón rychleji. Ti jsou prostě nejchytřejší. Pokora je něco, o čem nikdy neslyšeli, všechno by dělali líp než ti druzí, jen je k tomu pustit. Směšné je, jak se tyhle figurky zaštiťují nějakou ideologií: bolševismem, nacismem nebo náboženstvím, protože bez těch berliček by byly úplné nuly a nemohli by to zakrýt ani sami před sebou. Náboženství, ideologie a Redbull jim dává křídla. A pak zfetovaní “velkými idejemi” jdou pálit obrazy a knihy, eventuálně likvidovat umělce.
Jen si myslím, že pan Semín a Lucka nemají na to být diktátory, mají jenom zamindrákovanou diktátorskou dušičku, ale tím to končí. Nikdo je neposlouchá, nikdo jim netleská, zaujmou jen několik deprivantů (a to ta Lucka něčím úplně jiným než svým mozkem) a pak mizí v zapomnění.
A je to možná škoda, kdyby svou energii věnovali něčemu užitečnému, byli by na téhle zemi aspoň k něčemu. Kdyby ta hospodská raději koukala, aby nenalívala pod míru, a kdyby pan Semín věnoval svůj čas nějaké užitečné profesi, lidi by si jich vážili a měli by je rádi.
Únor 6th, 2010 at 13:33
mně se ten obrázek docela líbí.
Únor 6th, 2010 at 13:52
Problém u pana Semína je, že jeho profese je pedagogika - práce s velkým vlivem na lidi. To není povzbudivé.
Ondřej
Únor 6th, 2010 at 17:30
Nevím, zda jsou horší kýčaři odmítají moderní umění nebo banda hlupáků, které když označíte výkal v galerii za projev umění, bude se tvářit jak to chápe a jak je to moc umělecké.
S Michalem Semínem hrubě nesouhlasím v hodnocení Americké revoluce. Ta Francouzská opravdu otevřela i cestu nejhrubšímu násilí ve jménu humanity, ta americká byla svých charakterem zcela jiná.
Naopak má pravdu, i když bych to formulovala jinak, když píše: “Hodnotová a světonázorová neutralita státu je iluzorní a kdo se na ní pozitivně odvolává, je buď mdlého rozumu, nebo s námi nemá čisté úmysly.” Opravdu i státy deklarující svou hodnotovou neutralitu hodnotově neutrání nikdy nejsou.
Roman Franta udělal prvoplánovou provokaci a navíc porušil svou smlouvu s řádem. V tomhle souhlas s panem Váchou http://wikipedie.blogspot.com/2010/01/kundy-na-platne-do-klastera-nepatri.html Stejný případ jako provedl Petr Fuss, oba dva věděli do čeho jdou a jakou reakci židovského či katolického vlastníka výstavních prostorů to asi vyvolá.
Únor 6th, 2010 at 17:46
Pan Semin ma asi jednu prisernou chorobu: rad se posloucha/cte, no a tak obcas “musi” neco rict/napsat, to je logicke. Ze to ale je pro ostatni nective/neposlouchatelne a vubec nestravitelne - to je mu mozna docela i jedno, jinak by snad sklapnul - nerikejte mi, ze se mu reakce uz nedonesly.
Pokud se umeni tyka, mam zvlastni - asi spatny, jen svuj - zpusob deleni. A protoze vim, ze me za to tady nesezerete, snad ani tvrde neodsoudite, pak tedy prozradim, ze se mi bud neco libi a snazim se to pochopit co nejlip, vracim se k tomu, zjistim si autora, snazim se od nej najit dalsi, etc. - a je mi v takovem pripade uplne jedno, jak moc je znamy, soucasny, minuly, cesky ci cizi, nepatram po jeho politickem zarazeni ani vire, proste se mi libi. Nebo se mi stejnym zpusobem neco nelibi, pak to zkusim jeste jednou znovu, ale z zadnych duvodu se do toho nebudu na silu nutit, i kdyby to byla svetova uznavana jednicka - klidne priznam, ze tomu nerozumim.
A s tim si ziju naprosto spokojene, jsem stastna, kdyz najdu neco, co se mi libi a jsem v pohode.
A ono je i dnes na co spokojene koukat, nedavno jsem se docela prijemne potesila u Tomase Drkuly na jeho webiku = odkaz vpravo vyse, pouziva barevne ladeni, ktere mam rada, ma nejen mile obrazky, ale i privetivy cely web. Nekdy mu to budu muset nekam napsat, snad na FB.
Bleska.
Mimochodem, kdy nam sem neco da nektera z Tydlitatinek, holky,malujte, umite, tak nebudte na nas skoupe, mate nadherne veci, vi se to o vas.
Únor 6th, 2010 at 18:07
Bleško,
tady jsi kápla na důležité místo, když “líbí” se u Tebe rovná “snažím se pochopit”.
U kýče obvykle není co pochopit, je to bezobsažná výplň sentimentu.
Ondřej
Únor 6th, 2010 at 18:24
Ondreji, ale to jsem nemusela nic odhalovat,neco se mi libi hned, neco po chvili, neco treba az za par let, kdyz to potkam ponekolikate, ale neco vim, ze nepochopim nikdy, ale asi bych nikdy tak nejak nezvladla rict, ze je to uplne jednoznacne spatne.
Bleska.
Nekdo i to,co ja nechapu muze vnimat a chapat…
Únor 6th, 2010 at 19:10
To jar:
V jedné věci s Vámi naprosto souhlasím: Prvoplánové provokace by si každý měl vystavovat ve vlastních prostorech. Na divákovi pak je, zda se půjde dívat (eventuálně za to zaplatí), nebo to bude ignorovat. Jak Franta, tak Fuss se zachovali jako hulváti a paraziti, když své provokace umístili do cizích prostor s úmyslem urazit své “hostitele”. Ostatně pan Fuss si nemá na co stěžovat, k provokativní výstavě ničení “objektů” patří a inteligentní umělec s tím počítá. Slavní umělci, kteří si na provokace potrpěli, dokonce k tomu účelu poskytovali návštěvníkům kladiva, pilky a nože a zkázu děl zahrnuli do celkového happeningu.
Kdyby se pan Semín soustředil na tyto věci, nevyjadřovala bych se. Ale povrchní a plošné odsouzení moderního umění včetně jeho vrcholů spadá do sféry arogance, na kterou on vůbec nemá právo. Ty úvahy o státu atd. jsou v tomto směru irelevantní.
Únor 6th, 2010 at 20:28
Verusko, zas na druhou stranu, kdyz budes mit ve vlastnictvi vystavni prostory, ty je pujcis kdekomu, aniz by te dopredu zajimalo, co hodla vystavovat?
Asi bych si vymezila pravo videt vystavovane veci vzdy predem. Ale to je jen muj nazor, treba to nejde, ja nevim…
Bleska.
Únor 6th, 2010 at 21:36
Hanko,
To opravdu nevím, jak je to smluvně ošetřeno, ale myslím, že vždycky záleží na majiteli galerie a na tom výtvarníkovi, jak se dohodnou a jestli tu dohodu dodrží.
Únor 6th, 2010 at 22:07
Jednoznacne je, ze tady bud byla spatna smlouva, ktera toto neosetrila, nebo byla nedodrzena. To jsou ovsem dve velmi ruzne veci a podle toho ma sanci i soudni spor.
Navic - ta vystava tech fotografii, nevim, neni-li to dokonce mozne povazovat za propagaci atd, tedy cin trestny.
Únor 6th, 2010 at 22:59
Propagaci? To ne, jenom nevkusnou urážku. Není nutné to hned kriminalizovat, ale majitel galérie by měl mít možnost výstavu zrušit, když ho uráží. Jak to měli ve smlouvě, to nevím, ani si nemyslím, že by se to muselo řešit soudně. O tohle tady ale nešlo, ten článek se týkal toho, že nějaký pan Semín zavrhuje špičkové moderní umění.
Únor 6th, 2010 at 23:56
Semim neni zadna velicina, aby mohl mit nejaky vliv. Je pravda, ze by ho rad mel, ale to neni rozhodujici, ani jinde.
Bleska.
Tu propagaci jsem myslela k jinemu, kam jsem se odsud prokousala po vedlejsich liniich, myslela jsem tu vystavu Fusse v Linhartove galerii v prostorach ZO.
Únor 7th, 2010 at 0:10
Hanko,
Já myslím, že s tím Fussem je to stejné jako s tím Frantou, je to provokatér, na žalobu to není. Poznal, že ho tu nežereme, odtáhl a je klid. Nač mu dělat reklamu? To je přesně to, co tihle lidé chtějí, rozruch, žaloby, mediální zájem. Nejlepší je si jich nevšímat.
A galeristé by si měli líp hlídat, koho si vpustí do svých prostor.
Únor 7th, 2010 at 0:19
nevím jestli se zase můj koment někde nezasekl, proto jsem ho dal na svůj blog a doplnil obrázkem
čtěte zde:
http://frantisekreka.wordpress.com/2010/02/06/ke-zvrhlemu-umeni/
Únor 7th, 2010 at 0:44
„Přípustné byly jen takové projevy umění, které oslavovaly nacionální socialismus, Vůdce a germánskou rasu. Není náhodou, že tento nacistický styl je fakticky totožný se stylem socialistického realismu, který ovládal komunistické panství. Totalita plodila kýčovité malůvky a monumentální sochy svalovců, prsatých plavých zemědělkyň a hrdinných vojáků. Nacismus i komunismus produkoval stejný ideál a stejné zlo.“
ANO! Problém s těmito hlupáky je v tom, že nedokážou vzít umělecké dílo jako samostatnou entitu. (Teď nehovořím o výkalech na plátně ale o respektovaných dílech). Tihle lidi vnímají svět kolem sebe přes filtr ideologie, kterou si zvolili za svůj životní program, lhostejno zda jde o katolicismus, nacismus nebo cokoliv jiného. (Pro hnidopichy podotýkám, že všichni vnímáme svět filtrem ideologie, ovšem abychom se jí neužrali k smrti, bereme si filtr slabší, nepřehnaný, neextrémní, protože všeho moc škodí.)
Důležité však je, že podle té své ideologie rozdělují věci na přínosné, s ni slučitelné, neškodné a škodlivé. Za žádnou cenu se nechtějí setkat s něčím co stojí MIMO jejich ideologické nazírání, protože by se ukázalo, že jsou věci, které s ní neobsáhnou, že existuje něco, co si jde svojí cestou. Ale NE, radikál a fanatik musí vyjádřit vzah své ideologie ke VŠEMU, tedy i k tomu, co jde mimo něj a oč se vlastně nezajímá, čemu nerozumí a rozumět tomu nechce.
Ultrakatolík nevidí rozdílu mezi Madonou ve skalách a slaďoučkou vyšuchtěnou Mařenkou na svatém obrázku, protože z hlediska jeho nazírání na svět má obojí stejnou funkci – zobrazit Matku Boží a upamatovat věřícího o její existenci a zásluhách. Jediný rozdíl mezi těmito dvěma obrazy je pro něj jen ten, že jeden je velký a je jen jeden a druhý je malý a je jich mnoho a pro ideologické účely je lepší, protože si ho může koupit víc lidí a mohou ho nosit stále u sebe a třeba se u něj modlit zdrávas. Ano, pro učely ideologické propagandy je laciný kýč dokonce lepší než hodnotný kus. Avšak, vlastnosti ESTETICKÉ, pro které je Madona ve skalách ceněna nad všechny svaté obrázky, jsou pro radikála podružné, protože jeho zajímá umění pouze jako nástroj propagandy, nezajímá ho umění samo o sobě, neví, proč by se jím měl zabývat jinak než ideologicky, protože ideologie je životní program, ideologie je pro něj život, je to bůh, který pro něj vše prostupuje a podle kterého se musí všechno zařídit, všechno se musí označkovat – buď je to dobré, neškodné nebo špatné, nic mezi tím. Proto taky fanatikové mají potřebu do všeho všem žvanit, protože jejich ideologie je přeci receptem na správný život, samospasitelnou jistotou, takže její vyznavač nemusí věcem rozumět, aby o nich mohl ostatní poučovat. Co na tom, že se vyzná v umění zhruba jako koza v petrželi, on má přece svůj světonázor a pod jeho vedenám se dokáže vypořádat se vším.
Tohle odmítám. Umění primárně (pro hnidopichy ještě jednou: PRIMÁRNĚ) užívané či vytvářené jako nástroj propagandy – to je to zvrhlé umění. To je ten důvod, proč je hudba Metalliky, In Flames nebo Opeth ceněna víc než hudba Weisse Wölfe nebo Agrese 95, protože je vytvářena a poslouchána jako hudba, sama pro sebe, ne jako hlasatel ideologie. Proto je Madonna ve skalách ceněna víc než Madonna na svatém obrázku – protože to je především skvělý obraz a až v druhé řadě obraz Panny Marie. Takže ať si tihle debžos strčí svoje hodnocení umění laskavě za klobouk, podobní nařvanci už tady jednou do umělecké tvorby žvanili a rozhodovali o tom, „co je krasne“. Mám na mysli Ladislava Štolla, Zdeňka Nejedlého a jejich komoušskou svoloč. Koneckonců historie už mnohokrát ukázala, že VŽDYCKY když se umělecká tvorba omezuje zákazy a příkazy, VŽDYCKY když se umělecké tvorbě vnucuje jedna jediná „správná“ estetická norma, umění VŽDYCKY degeneruje, z obrazů se stávají propagandistické mazanice, hudba se mění ve stupidní agitky, architektura vytváří megalomanské zpotvořeniny viz Palác sovětů, Causeskův parlament, Hitlerem navržená Velká hala apod. Takže asi tolik. Omlouvám se za takto rozsáhlý text, ale nesnáším, když se někdo stylem slon v porcelánu naváží do umělecké tvorby.
Únor 7th, 2010 at 3:48
a ještě jedna věc mě zaujala! co to sakra znamená “spravedlivě diskriminovat”??? jakože když je někdo cikán, tak je spravedlivé ho nastěhovat do ghetta k dalším cikánům, jeho děti automaticky zapisovat do zvláštních škol a neumožnit jim aby získaly pořádné vzdělání a zaměstnání? je tohle ta spravedlivá diskriminace? fixlaudón, tohle jsem ještě nežral. s čím vyrukuje ještě? s potřebou spravedlivé nenávisti?
Únor 7th, 2010 at 9:29
“Zatímco se tedy rouháme, rozvádíme, „přerušujeme“ nechtěná těhotenství, provozujeme státem chráněnou sodomii či lichvaříme, zakazuje se nám kouřit, spravedlivě diskriminovat či věšet kříže ve školách”.
A tohoto pana by nekdo zvolil do vlady? Veset krize ve skolach? To prosim s Jezisem Kristem nebo jen krize? Byl by ten Jezis jako obvykle obnazen a zakrvacen? “zakazuje se nám kouřit”, KOHO?
Pana neznam, ale IMHO se zda byt nebezpecny svou blbosti, urcite v Ceske vlade by nebyl sam .
Únor 7th, 2010 at 9:32
Ach, pane Řeko, vždyť tihle s potřebou spravedlivé nenávisti argumentují stále, oni na ji jedou…
Únor 8th, 2010 at 9:14
Kdyby to bylo pastelkama, tipoval bych jako autorku Julianu Jirousovou.
Únor 8th, 2010 at 11:31
Vážní komentátoři,
jak už jsem psala, příspěvky odeslané na můj blog se prostě občas zaseknou (teď nemyslím zabanované přispěvatele nebo příspěvky čekající na schválení). Stává se to dokonce i mně. Ten systém prostě není dokonalý, je to zdarma a jsem ráda, že to funguje aspoň tak, jak to funguje. Nejsem V.S., co musí žebrat o příspěvky od čtenářů, aby mohl provozovat „profesionální web“ s dokonalu technickou podporou, nebo abych mohla zaměstnávat admina, který celý den všechno hlídá. Občas tedy příspěvek zmizí. Jediná pomoc je dost složitě přepsat příspěvek v administraci a napsat jeho původního autora (aby to nebylo jako ode mne), musí se to dělat individuálně a je to poněkud zdlouhavé. A jde to jenom tehdy, když ten příspěvek nějak dostanu, nejlépe mailem, nebo jako například tentokrát na blogu pana Řeky. Takže laskavě přestaňte s nablblými narážkami na to, že je něco „někomu nepohodlné“. Když kdokoliv napíše nesouhlasný příspěvek slušně a nikoliv vyloženě hloupě, může u mně diskutovat s kým chce. A sprostota nespočívá jen ve sprostých slovech, být sprostý a hrubý může být i příspěvek napsaný velmi salónním jazykem. Sprosťárny (byť salónní) a zjevné kraviny si sem tahat nenechám. Dělají to i Altermedie, tam smažou příspěvek s odkazem na “smazáno pro hloupost” ani nemrknete. Nikdo si nechce nechat zamořit web pitomostmi, spamy, trollovinami a flamesware - a já nejsem výjimka. Nesouhlas mi nevadí a jiné politické názory také ne (nacismus nebo rasismus ale není politický názor, to je zločin). Pokud mi v případě technických nesnází příspěvek doručíte, zveřejním ho, i kdybych s ním stokrát nesouhlasila.
Únor 10th, 2010 at 2:18
pro Tomáše Marného: obávám se, že autor tohoto výroku by nejenom věšel kříže, ale kdyby se zde na zemi podruhé objevil Ježíš Kristus, znovu by ho ukřižoval. Tak konzervativní je to křesťan
Únor 10th, 2010 at 12:39
Když už se to tu začalo řešit, docela by mě zajímalo, kdo z vás své nepřátele miluje a kdo spravedlivě nenávidí.
Únor 10th, 2010 at 12:57
O první se snažím. U druhého se aspoň pokouším nepřehlédnout varovné světélko.
Ondřej
Únor 10th, 2010 at 13:08
Dobrá otázka a velmi osobní. Ale budiž - mám-li mluvit za sebe, já své nepořátele nemiluji. Ale také k nim nemám žádnou nenávist. Já k nim totiž nemám vůbec žádný vztah. Jsem v tom velmi racionální. Spíš se někdy zlobím na přátele, protože je miluji a je tam vztah. V případě nepřátel mi vadí to, co dělají, ale osobně jsou pro mne jako každý cizí člověk. Nenávist považuji za plýtvání silami, sebedestruktivní a nezdravou emoci a nepěstuji ji. Co je spravedlivá nenávist, to vůbec nevím. Podle mého spravedlnost takové emoce vylučuje, je to contradictio in adiecto.
Únor 10th, 2010 at 23:13
Zajimava otazka,pokusim se odpovedet pravdive:
Kdybych je v podstate nemilovala (nepratele),
pravdepodobne uz bych diky sile nenavisti uz zadne nemela.
Bleska.
(Ale to mluvim jen o nepratelich typu komunisti, nacisti, zlocinci vsehochut)
Únor 12th, 2010 at 4:19
No… pokud mám mluvit za sebe, pak nenávist (přestože může být pochopitelná) nepovažuju za něco spravedlivého a už vůbec ne oprávněného. Já sám nemám potřebu nenávidět někoho za to, co si myslí nebo za to co říká, nebo nenávidět někoho za to, že je šťastnější nebo bohatší než já. Koneckonců, závist taky není dobrá - vyčerpává a brzdí, v tomhle se mi líbí ten japonský pohled - když je někdo v něčem lepší, má to být výzva pro mě, abych na sobě zapracoval a byl ještě lepší než on.
Podobně nenávist taky vyčerpává, zdržuje a nutí člověka dělat nesmysly a být sobecký, takže ji nevedu. Vždycky se mi to třeba nedaří, ale nutno dodat, že se mi ještě nestalo nic takového, co by nějakou sktuečně hlubokou nenávist mohlo vzbudit, možná bych mluvil jinak, kdyby na mně nebo mé rodině bylo spácháno nějaké skutečně hnusné bezpráví a viník by se mi vysmíval a unikal spravedlnosti nebo něco podobného.
Nicméně Ježíšův výrok “Milujte nepřátele své a dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.” považuju za zásadní, vytyčující jasnou ideu, ke které se máme přibližovat - tohle má být to křesťanské, ne to že je někdo katolík a někdo protestant a za to si řežou hlavy. Nebo “tradiční” nenávisti balkánských národů. Nebo “tradiční” nenávisti mezi rody. Nikdy to není dobré a nikdy to dobré věci nedělá. Zástupy zabitých v nekonečných řetězech krevní msty by mohly vypravovat - kdyby žily. A proto nenávist není a nemůže být spravedlivá.
- vždyť se jenom podívejme do národní historie, co způsobila nenávist Čechů k Němcům vzniklá za protektorátu - násilí, rabování a odsun dopadl i na ty Němce, kteří nacisty nebyli, což je škoda, je to smutné a pan Ladislav Malý nad tím jistě probrečel mnoho nocí. KSČ vyhrála poválečné volby, protože byla nejvíce protiněmecká ze všech pol. stran, nikoliv proto, že byla bolševická - svezla se na vlně nenávisti - třebaže oprávněné - a víme, jak to bylo dál, tady je vidět, jak zlo plodí zlo.
Takže ano, snažím se mít lidi rád. I ty, co mě urážejí, nebo třeba nenávidí. I ty. Proto o Vánocích vždycky přeju pokoj lidem zlé vule - aby ten pokoj nalezli. Lidé dobré vůle ho totiž mají, takže přát jim ho znamená nosit dříví do lesa
Únor 12th, 2010 at 11:57
Zásadní- a (asi právě proto) velice těžké.
Máme to hledat, můžeme se přibližovat, ale až získáme pocit, že jsme to zmákli, že jsme na to machři, tak to bude velký průšvih a mnout ruce si bude ďábel, stejně jako při nenávisti.
Důležité při tom ale je umět odlišit, co je vztah (láska-nenávist) a co emoce (euforie, sentiment-vztek).
Ondřej
Únor 12th, 2010 at 16:57
Já k něčemu, co bych označila jako “ideové nepřátele”, mám vztah v duchu toho, co psala paní Tydlitátová. Nemiluji je, vadí mi jejich názory, ale málo kdy udělají něco, za co bych je nenáviděla.
Něco jiného je, když mi někdo škodí zcela osobně, jako třeba bývalá kolegyně v práci.
Na druhou stranu uzávám, že toto dělení je nedokonalé. Kdyby mi ideoví nepřátelé zdanili 95% příjmu či nechali povraždit rodinu, asi bych je nenáviděla.
Únor 12th, 2010 at 16:59
Jinak teď jsem četla článek o Vás na Altermédiích a v diskusi k němu jsem našla odkazy, co o moderním umění píšou na Zvědavci:
http://www.zvedavec.org/kultura/2009/11/3377-spiknuti-proti-umeni-cast-i.htm
http://www.zvedavec.org/kultura/2009/12/3429-spiknuti-proti-umeni-cast-ii.htm
Únor 12th, 2010 at 17:23
To jar: samozřejmě, je to individuální, i to slovo nepřítel je nejasné.
K těm odkazům: není nic divného, že tito lidé nerozumí umění, divila bych se spíš, kdyby rozuměli. A na Zvědavci jsou vůbec lidé slabšího ducha, k těm se nemá cenu vyjadřovat, to je ztráta času.
Je zajímavé, jak mne obviňují z netolerance, ale to oni začali napadat moderní umění a umělce, já jsem nikdy neřešila, jestli si oni dávají nad postel jeleny v říji nebo obrázky Dolfíka. A nepohoršuje mě staré umění, realistické obrazy, nevadí mi klasika. Ve starém i v moderním umění jsou věci slabé, průměrné, výborné a geniální, kvalita není závislá na stylu nebo době vzniku.