• Ahoj, lidi toulaví 28.03.2011

    Ano, dnes jsou tomu dva roky, kdy jsem založila blog Toulání se slovy a přenesla jsem na něj své dřívější články z různých hromadných blogů.
    toulani1

    -
    Ani po dvou letech svého rozhodnutí nelituji, dávám přednost úzkému okruhu čtenářů před hromadnými “klikači” na velkých blozích, kde se od každého kliknutí odvíjí cena reklam a profesní oceňování šéfredaktorů. Dávám přednost svobodě, nechci, aby mi někdo, koho ani neznám, stahovat a cenzuroval články a aby rozhodoval, kolik článků denně smím umístit, aby zakazoval přebírat články přátel, nebo zajímavých autorů a aby odmítal řešit stalking v diskusích. Nechci být dojnou krávou nějaké anonymní redakce, která si osvojuje má autorská práva a neposkytuje ani základní ochranu bezpečí mé rodiny.

    Přesto občas napíšu i na velké blogy, spíš jen tak pro udržení pozornosti. Za dobu blogování jsem se vypracovala na dost dobrou analytičku médií, aniž to bylo mým záměrem. Také jsem se dost poučila o lidech a během let jsem si mohla všimnout, kdo a jak mění názory, kdo lže, kdo neplní sliby, kdo je demagog a tlučhuba. A to i u lidí, kteří na první pohled působili jako ctnost sama. Blog mne udržuje ve stavu bdělosti, zajímám se každý den o dění ve světě, sleduji hrátky politiků, publicistů, intelektuálů, ale také novinky ve vědě, v literatuře a umění. Poznala jsem desítky opravdu velmi zajímavých lidí. Mohla jsem si vyzkoušet různé žánry včetně detektivky, kterou pokládám za vrchol literárního umění. Jako i jiní blogeři, kteří sklízejí blogovou žeň v podobě knižního vydání, nakonec jsem se dopracovala ke sbírce básní Obratník Jednorožce. A uvažuju o doplnění a vydání cyklu Pohádek. Politické komentáře vydávat nebudu, většina jejich hrdinů si nezaslouží zachování v paměti. Popravdě mne politika příliš nezajímá, kdybych ji chtěla sledovat do hloubky, pominula bych se z lidské hlouposti a hamižnosti. Politici jsou většinou smrtelně nudní. Jediná politika, která má smysl, je zájem o bezprostřední okolí, politika lokální, to, co lze opravdu ovlivnit. A v této věci je pro mne práce v Zastupitelstvu města Plzně důležitější než probírání afér na blogu.

    Jak tedy dál? Moc ráda bych se odpoutala od komentování lidské hlouposti a arogance, otravuje mne to a znechucuje. Od psaní básní postupně upouštím, patřily k jedné zcela určité éře mého života, ta éra skončila a musím najít úplně nová východiska a vzorce. A protože pohádky, recenze, eseje a vlůbec náročnější články nelze sypat z rukávu, je možné, že upustím od zavedeného pravidla publikovat denně alespoň jeden článek. Ale to nevím určitě, už několikrát jsem se chtěla trochu stáhnout, ale psaní si žádalo své. Tento blog je prostě deník. Nevím, kolik čtenářů reálně otevírá Toulání a čte si je k ranní kávě, ale vím, že takoví jsou. Občas mne překvapí na nějaké společenské události, že ke mně přijde neznámý člověk a říká, že si rád čte můj blog. Tak dobré ráno všem!

    Psaní blogu mohu doporučit každému, je to jednak bezkonkurenční relaxace, jednak nedocenitelná škola nejen psaní, ale i života.

    ——————————–
    Spolu s Touláním se slovy slaví narozeniny také Zdeněk Svěrák. Přeji mu pevné zdraví, báječné nápady, chytré, upřímné bližní a čilost do sto dvaceti let.

    Svěrák: Díky smíchu jsem šťastný. Slaví 75 let
    ————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 3 Responses

    WP_Modern_Notepad

 

Září 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Archivy