• Kronika 07.03.2010

    tgm

    Dnes má Tomáš Garrigue Masaryk 160. narozeniny. Dalo se již předem čekat, že se k této výrazné osobnosti vyjádří kdekdo, proto budu jen velmi stručná a dovolím si připojit osobní  poznámku.

    Již za bolševika bylo nám dětem podivné, že rodiče a prarodiče mluvili o prvním prezidentovi našeho státu úplně jinak, než se o něm mluvilo (či spíš nemluvilo) ve škole. Pochopili jsme, že komunisti nemají Masaryka vůbec rádi. Naproti tomu jej měl zřejmě rád každý člověk v našem okolí – ovšem kromě zmíněných komunistů, ale s nimi jsme se nestýkali a asi do svých dvanácti let jsem myslela, že slovo komunista je nadávka. Tři moji strýčkové prošli koncentračními tábory, od nich jsem zase věděla, že před komunisty škodili všem slušným Čechům a jiným národům nacisté. Ti také neměli pana prezidenta vůbec rádi. Strýc Josef často používal při svých historických přednáškách o nacistech a komunistech hojné neslušné výrazy a býval proto mojí matkou kárán.

    Později jsem se seznámila s prvorepublikovým kultem „tatíčka“ a s poněkud kýčovitým pojetím státní legendy. Musím říct, že mi nebyla blízká a moc jsem ji nechápala. Masaryk se mi líbil jako štramák na koni a žádného “tatíčka” jsem v něm neviděla. Ještě později jsem poznala Masaryka jako filosofa a bojovníka za pravdu. Ne za jakousi abstrakní pravdu, ale za pravdivé argumentování, pravdivé zkoumání a pravdivou interpretaci – případ sporu o RKZ i Hilsneriáda ukázaly Masaryka jako toho, do dává přednost pravdě před národní mytologií. Tak by měl uvažovat každý, nejen vědec a politik, ale právě i člověk, který se hlásí k vlastenectví. Lež, ba ani zbožná lež národu prospět nemůže.

    Ještě později jsem na půdě jedné fary našla mírně dekadentní pohlednice s nahou Anežkou Hrůzovou, městečkem Polnou a s vychrtlým Leopoldem Hilsnerem. Objevila jsem veršovánky „vlastenců“, ubohé formou i obsahem, objevila jsem temnou ostudu českého národa. Naštěstí to už byly dávno zapomenuté projevy ubohosti.

    Četla jsem Masarykovy knihy a studie: Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, Česká otázka, Karel Havlíček, snahy a tužby politického probuzení, Moderní člověk a náboženství, Otázka sociální, Rusko a Evropa, Světová revoluce. Za války a ve válce 1914–1918 a samozřejmě také Čapkovy Hovory.

    Po Listopadu 1989 se o TGM již psalo, objevily se různě zdařilé filmy a málo známé dokumenty. O Masarykovi se svobodně diskutovalo.

    Ale také se opět vynořili „vlastenci“ se svými kampaněmi, rádobyodbornými „kritikami“, postmodernistickými bláboly, karikaturami a agitkami. Pochopila jsem, že mezi nacisty a komunisty opravdu není žádný rozdíl, jak mi již kdysi říkali moji strýčkové i dědeček legionář, ti opravdoví vlastenci.

    Na jistých současných nacistických stránkách jsou zveřejněné ony staré, a jak jsem se naivně domnívala, bezpečně zapomenuté „umělecké“ projevy české hanby pod názvem:

    Poezie jako obrana proti bezpráví s Anežkou Hrůzovou:

    nackove-a-tgm„… Věnována českému ochránci židů, který je dnes uznáván jako symbol češství a vlastenectví, víte o kom je řeč?

    I vy lumpe!

    To by ani Mojžíš neudělal,

    české krve by se na vás

    vpravdě ani židák Hilsner nedořezal.

    Až skloníte v hrob tmavý svoje kosti,

    až ostuda a hanba vám bude pomníkem,

    známo bude v zlaté naší Praze,

    že jste byl židovským pacholkem.

    Místo věnce s trikolorou,

    místo kvítí, kteréhož na hrobě hojno,

    sloužiti vám za okrasu zaslouženou bude

    velké české hovno.

    A až Hilsner s šibenice sundán bude,

    můžete být ujištěn,

    že na ní ještě dosti místa pro vás zbude.

    … Zřejmě velká obliba tohoto zrádce českého národa dala vzniknout i dalším veršům, které v čítankách literatury těžko najdete.

    Masaryčku! Masaryčku!

    Máš velmi úlisnou hubičku,

    myslím, že jsi dostal od židáčků

    pár tisíc na ručičku.

    Za to zasloužíš od národa

    pár řízných faciček na hubičku.

    Ještě za svou brožuričku

    máš se soudem oplétačku.

    Když jsi býval od národa poslanečkem,

    nebyl jsi ještě takým bídníčkem;

    když jsi přestal být poslancem,

    jsi židovských vrahů ochráncem.

    Zasluhuješ čest a chválu, ty hanebný židovský vrahu.

    Zasloužil bys, Masaryčku,

    jít s Hilsnerem na houpačku.“

    -

    Dnes mi opravdu nejde o polemiku s žumpou novodobého nacismu. S blby tohoto kalibru jsem se přestala přít již před časem, to je práce pro dobře placeného psychiatra. Moje citace chtějí jen ukázat, jak rozporuplně a emotivně vnímá společnost výrazné a silné osobnosti své či nedávné doby. Zdá se, že skutečné osobnosti jsou stravitelné jen pro slušné, přímé a kriticky myslící lidi, zatímco pro bezcharakterní nebo tragicky hloupé jedince jsou nesnesitelné i desítky let po smrti. A to není jen osud Masaryka, je to tak s každým, kdo překonává svou dobu, svoji společnost a lidskou malost.

    ——————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 17 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • TM Says:

      Stale jsem cekal, kdo bude podepsan pod “basnemi”, i kdyz ne tak “dobre” psane jako psal pan Jan Neruda, velky Cesky basnik, docela se mu to podoba, to bude asi tim, ze tenkrat meli problem i se slamou ze struzoku, nadarmo nas neucili ve skole Kam s nim:-)))

    • Ondřej Wolf Says:

      No, autoři takového moudra, ať již “veršovaného” nebo “prozaického” se podepisují málo kdy, a to ještě pseudonymem. Vlastním jménem nikdy.
      Doufám, že si článek přečte hodně zaručených vlastenců a že se poznají.
      Ondřej

    • Ondřej Wolf Says:

      Nevím však, jaký byl další osobní příběh Leopolda Hilsnera. Z doslechu vím, že když se T.G. Masaryk stal prezidentem, amnestoval jej. Jinak nic nevím.
      Ondřej

    • Jiří Navrátil Says:

      Mnozí dnešní politici si rádi berou Masaryka do úst, ale aby se chovali v jeho duchu - to ani náhodou :(

    • Věra Tydlitátová Says:

      To Ondřej:
      Na základě intervence T. G. Masaryka, který označil proces za antisemitský a rituální vraždu za pověru, došlo dne 25. dubna 1900 ke zrušení rozsudku. Při obnoveném soudním řízení v Písku byl Hilsner obviněn nejen z vraždy Anežky Hrůzové, ale i ze spoluúčasti při vraždě Marie Klímové. Císař František Josef I. později změnil trest císařskou milostí na doživotí.
      Po 18 letech věznění byl 24. března 1918 Hilsner s podlomeným zdravím propuštěn na základě milosti, kterou mu udělil Karel I., rehabilitován však nikdy nebyl. Na svobodě žil ve Velkém Meziříčí, Praze a Vídni, kde se ve 20. letech živil jako podomní obchodník pod pozměněným jménemg Heller, finančně jej podporovala vídeňská židovská obec i prezident Masaryk. Zemřel ve věku 51 let v Rotschildově nemocnici pravděpopdobně na rakovinu tlustého střeva. Často se uvádí, že se Hilsner oženil, avšak tato informace se nezakládá na pravdě.

    • Moe Says:

      Hilsner byl obeti nenavisti naroda k mensine, to znamena ze mohl byt Cikanem a na veci se nic nezmeni.
      Masova hysterie proti identifikovane mensine je stejna jako Americka hysterie proti originalnim obyvatum Severni Ameriky, Indianum.
      Zkratka, lidske zvire je v nas, a nekdy, ale ne vzdy vyhraje!

    • Věra Tydlitátová Says:

      Moe, souhlasím.

    • Ondřej Wolf Says:

      Já taky souhlasím a děkuji za doplnění informací.
      Ondřej

    • Věra Tydlitátová Says:

      Myslím, že on ty perly taky házel tak nějak neopatrně.

    • Štěpa Says:

      Hácha? To snad nemyslíte vážně?

    • Ondřej Wolf Says:

      On se v té bídě opravdu snažil (Hácha), dokud byl při reálném vědomí.
      Ondřej

    • originalni demokrat Says:

      Hácha zachránil dost lidí před popravou, ani si to neumíme uvědomit, takže si srandu nedělám. Tento studovaný právník a soudce se nechal od abdikujícího Beneše přemluvit ke kandidatuře na prezidenta a on sám mu popřál mnoho štěstí. Hácha tu byl v nejtěžších chvílích této země a přestože byl loutka, dokázal některým věcem zabránit. Čecháčci se mu odvděčili tím, že ho zavřeli a ukopali na Pankráci. Beneš pro něj neudělal nic.

    • Stepan Says:

      Vazeny pane originalni demokrate. Takovou vaznou vec, jako historicke zhodnoceni prezidentu teto zeme a jejich vyznamu za poslednich uz skoro sto let a pak predevsim slozity vyvoj za Protektoratu byste nemel rozebirat timto zpusobem. Svedci to sice o tom, ze jste si doktora Hachu nejak oblibil, ale i o tom, ze Vam to ocividne staci. Uz se tesim na to, jak za par let budou lide jakov Vy takto “hodnotit” Husaka anebo dokonce i Klementa Gottwalda. Pres vsechno pochopitelne rozhorceni nad tim, jak se chovali, jak jste se vyjadril “Cechacci”, v roce 1945 neni pravda, ze Hacha byl ukopan. Tam byste se mel mirnit. Protoze, je to normalni hecovani a zadna rozumna argumentace.

    • originalni demokrat Says:

      Doktora Háchu jsem si nijak neoblíbil. Nevím co se Vám na tom nelíbí pane Stepan, Hacha nebyl žádný nacista ani komunista, tak netuším proč by za pár let měli lidé vyzdvihovat Husáka a Gottwalda, což byli bezcharakterní hajzlíci. Hácha byl za 1. republiky uznávaná osobnost a překladatel anglické literatury. Benešem byl natlačen do funkce kapitána potápějící se lodi a snažil se pomáhat exilové vládě jak mohl. Po konci druhé světové války zemřel ukopaný a zašitý v pytli a do čítanek se zapsal jako kolaborant č.1. Tehdy byl už téměř slepý a nemocný a příslušníci revolučních gard se na něm vyřádili. To že někdo není ochoten přiznat si tato fakta je čistě jeho problém. Nejsem chodící encyklopedie abych někomu hledal zdroje. To si každý umí najít sám. Může navštívit knihovnu. :-D

    • originalni demokrat Says:

      paní Bleško: Libor Budinský (Deset prezidentů) píše: I bachaři se mstí: Hácha je na cele plné štěnic a blech. Dokonce ho prý jednou vytáhli ven na chodbu a z ochozů na něj močili. Děsivé, ale uvěřitelné…
      Jinak o ukopání k smrti jsem četl už nevím kde, rozhodně ne na internetu. Ovšem i na internetu se to objevilo.
      Chápu že to nemusí stačit, nicméně z oficiálních knížek dějepisu pro ZŠ se tohle nedozvíte a ostatně to chybí i v oficiální české histografii.

    • Blechova Hana Says:

      Melo by to byt soucasti archivu, melo by to byt k dohledani, ovsem je pravda, ze nektere veci jsou dolozitelne jen osobnim svedectvim spoluveznu.
      Dekuju.
      Bleska.

    • Ondřej Wolf Says:

      Však oni si ti dnešní nacisté a nacionalisté dokážou vybrat nějaký vzor, který následovat ( i R. Heydrich před pár měsíci bodoval na NO či AN, teď si nevzpomenu), najdou si někoho, do koho kopat (L. Hilsnerovi nedají pokoj ani dnes, jako tolika jiným…….) a koho zprznit a zneužít (K.Kryl, Milada Horáková).
      Ondřej

 

Srpen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Archivy