• Chajim Jankel se vracel z ciziny. Celník se ho zeptal: „Nějaký alkohol? Drogy? Cigarety?“ Chajim se na něj mile usmál: „Ne, díky, už toho mám plnej kufr.“

    ———
    sigmund_freud_se_pri_praci_smal

    Továrník Zimmerman onemocněl. Celé příbuzenstvo se shromáždilo v hale, když tu vyšel od nemocného ošetřující lékař Stein. „Je nějaká naděje?“ ptali se příbuzní. „Není,“ děl temným hlasem doktor Stein, „je to jen lehké nachlazení.“
    ———
    Paní Peschkowsky a paní Kubelsky se opravdu nemusely ani vidět, ani cítit. Dařilo se jim to léta, ale pak se jednou přece jenom zase potkaly. „Gott in Himmel!“ zvolala nelíčeným překvapením paní Peschkowsky, „drahá frau Kubelsky, já vás ani nemohla poznat, jak jste sešla za těch pár dní, co jsme se neviděly!“ Frau Kubelsky se nenechala rozhodit: „A to já zase, drahá frau Peschkowsky, to já vás zase hned poznala podle těch šatů, co jsem vás v nich viděla posledně!“
    ———
    Bezdomovec v USA sedí na ulici a natírá si na chleba hovno. Uvidí ho Obama a říká mu: „Proboha, to snad ne, jak to můžeš jíst, vždyť nejsme země, kde bychom na tom byli tak zle. Podívej, tady máš 500 dolarů a jdi se najíst do nějaké luxusní restaurace.“ - Bezdomovec v Rusku sedí na ulici a natírá si na chleba hovno. Uvidí ho Putin a říká mu: „Proboha, to snad nejsme na tom tak zle. Tady máš 100 stravenek, ty ti vystačí na celý měsíc. Tak se dobře najez!“ - Bezdomovec v Česku sedí na ulici a natírá si na chleba hovno. Jde okolo Nečas a když ho vidí, tak se zhrozí a povídá mu: „No tak, no tak! Ne tak velkou vrstvu, musíš myslet i na zítřek!“ (díky RZ)
    ———
    Malý Chajim Jankel se ptá tatínka: „Papá, co je to bigamie?“ Starý Jankel se zamyslí: „No, Chajimku, bigamista má jaksi jednu ženu navíc.“ Malý Chajimek zvídavě pokračuje: „A papá, co je to monogamie?“ Starý Jankel dlouho nic neříká. Pak zachmuřeně povídá: „No, Chajimku, ono je to vlastně nemlich to samé.“
    ———
    Sedí pan Jontef v čekárně u doktora. Čeká tam hodinu, dvě, tři. Po pěti hodinách vyjde konečně sestřička a místo pana Jontefa tam najde lístek: „Omlouvám se, ale nemohl jsem déle čekat. Odešel jsem domů umřít přirozenou smrtí.“
    ———
    Jak Mojše dospíval, trpěl stále úpornějšími bolestmi hlavy. Po mnoha letech strádání došel ke specialistovi, ten ho poslal k dalšímu a tak dále, až se sešlo koncilium a Mojšemu sdělilo dvě dobré a dvě špatné zprávy: „Dobrá zpráva je, že již víme, co je příčinou vašich obtíží. Špatná zpráva je, že máte velmi zřídkavý nález: vaše varlata tlačí na určité místo, kde jsou drážděny kosterní nervy, a ty pak způsobují ony úporné bolesti hlavy. Dobrá zpráva je, že víme, jak vás těch bolestí zbavit. Špatná zpráva je, že jediným způsobem je kastrace.“ Mojše však byl už z těch bolestí tak ztumpachovělý, že souhlasil, a že to nebudou oddalovat, a šel hned pod nůž a za pár dní ho propustili – a Mojše se cítil skvěle! A jak tak šel po Golders Green, rozhodl se v té euforii, že zcela změní svůj život. Právě šel příhodně kolem malého, ale velmi luxusního oděvního obchodu Hayat & Taufer. Vešel, a přál si nový oblek. Majitel si ho změřil pohledem: „Prodloužená čtyřiačtyřicítka.“ Přinesl oblek a ten perfektně sedl. Mojše byl udiven: „Jak jste to tak přesně odhadl?“ Majitel odpověděl: „To je moje práce, pane. Když už jsme u toho oblékání, pane, co takhle nová košile?“ Mojše souhlasil. Majitel si ho opět změřil pohledem: „Rukáv třicet čtyři, u krku šestnáct a půl.“ Přinesl košili a ta perfektně sedla. Mojše nešetřil obdivem: „Jak jste to tak perfektně odhadl?“ Majitel na to: „Rutina, pane. To je moje práce. Mohu se ještě zeptat, pane? Co takhle nové boty?“ Mojše byl potěšen. Majitel poodstoupil a odhadl: „Devítka.“ Přinesl boty, které Mojšemu perfektně padly. Mojše byl u vytržení. „Jak jste to tak pěkně odhadl?“ Majitel na to skromně: „Je to moje práce, pane. Nepřál byste si ještě nový klobouk?“ Mojše byl v rauši a souhlasil. Majitel zkušeně okem poměřil Mojšeho hlavu: „Sedm a pět osmin.“ Přinesl klobouk, který sedl jak prdýlka na hrnec. Mojše byl nadšen: „Zase jste to trefil!“ Majitel přikývl: „Je to můj obor, pane. A co spodní prádlo, nepřál byste si?“ Mojše souhlasil. Jeho vstup do nového život bude dokonalý. Majitel poodstoupil: „Šestatřicítka.“ Mojše strnul: „Pane! Teď jste to ale nechytl! Již od dospívání nosím třicet čtyřku!“ Majitel potřásl hlavou: „A tak to děláte chybu, pane. Menší prádlo může tlačit vaše varlata proti páteři, což by v extrémním případě mohlo vést až k nesnesitelným bolestem hlavy!“
    ————————-

    Zvláštní poděkování patří Janu Schneiderovi za pravidelný anekdotický servis.

    Obrázek je převzatý odsud: S. Freud / V. Jiránek: Humor a psychoanalýza

    ———————————————————————————————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Červen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Archivy