• Kronika 27.01.2011

    Jen o jeden den se liší výročí úmrtí a narozeniny Boženy Komárkové, snad nejvýznamnější české filozofky. Božena Komárková *28.1.1903 – †27.1.1997, vystudovala filozofii, historii a zeměpis na Masarykově univerzitě v Brně. Aktivně působila v organizaci Akademická YMCA. V letech 1940–1945 byla vězněna jako členka vojenské odbojové organizace Obrany národa.

    bk

    Příznačné je, že mezi významnými členy Obrany národa v hesle na české Wikipedii uvedena není. Ba dokonce v této encyklopedii nemá ani své vlastní heslo.

    Po válce vyučovala na brněnském klasickém gymnáziu, na podzim 1948 však z něho byla z politických důvodů vyloučena. V roce 1951 byla donucena k předčasnému odchodu do důchodu.

    Božena Komárková dala v roce 1948 podnět k organizování letních studentských lesních brigád, na nichž probíhaly svobodné přednášky a diskuse, jichž se od r. 1950 Komárková zúčastňovala a od r. 1952 je sama vedla. Na konci 50. let iniciovala založení neformální skupiny evangelických teologů Nová orientace, která se pokoušela nově formulovat postavení církve a křesťanstva v socialistickém zřízení.

    Tato skupina, jejíž členové se později většinou připojili k českému disentu a k Chartě 77, filozoficky a teologicky čerpala z myšlenek německého teologa Dietricha Bonhoeffera popraveného za spoluúčast na atentátu na Hitlera a z odkazu českého křesťanského filozofa Emanuela Rádla.

    Bylo jen logickým krokem, že jako jedna z prvních podepsala Božena Komárková  Chartu 77. V roce 1982 jí Basilejská univerzita udělila čestný doktorát bohosloví. V roce 1991 obdržela Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy jako ocenění svých zásluh o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. V roce 1992 se stala docentkou filozofie dějin Masarykovy univerzity v Brně.

    Boženu Komárkovou lze počítat také k velkým osobnostem české protestantské teologie. Vycházela z myšlení Tomáše G. Masaryka, Emanuela Rádla a Dietricha Bonhoeffera. Křesťanství pro ni znamenalo aktivní účast na společenském životě a snahu vnášet křesťanské ideály i do nenávistného prostředí totalitního státu. Evangelium pro ni neznamenalo jen soukromou zbožnost, ale stálé usilování o pravdu a spravedlnost ve světě.

    Je bohužel pro českou společnost nikoliv neobvyklé, že na své velké osobnosti zapomíná. V případě Boženy Komárkové se vkrádá podezření, že vinu na jejím umlčení nenese pouze bolševický režim, ale i skutečnost, že žena je dosud ve vědě a filozofii přehlížena jaksi samozřejmě. Evangelická orientace významné myslitelky také nebyla něco, co by jí otevíralo dveře obecnému uznání.

    Božena Komárková však ovlivnila desítky žáků, z nichž mnozí dosáhli významných úspěchů. Nikdo z nich na ni nezapomíná. Také já jsem čerpala z onoho duchovního prostředí, které tato statečná intelektuálka dokázala uprostřed komunistické totality vytvořit. S ní osobně jsem se setkala sice jen dvakrát, ale její žáci byli a stále jsou mými přáteli.

    ————————–

    Dílo:

    Dizertační práce: Obec Platonova a Augustinova, 1947
    Habilitační práce: Lidská práva ve filosofii XIX.století, tuto práci ale již nepodala.

    Zásady Českobratrské církve evangelické, 1968 (Komise pracovala za předsednictví J. L. Hromádky)

    Sekularizovaný svět a evangelium, Curych 1981, 1992; Původ a význam lidských práv, Cramerius Helvetia 1986, rozš. vyd. 1990

    B. K. a její hosté, SI 1980, 1991; Lidská práva, 1997; Čemu nás naučila válka, 1997

    Přátelství mnohých, 1997.

    Články v časopisech (Kostnické jiskry, Proměny, Protestant, The Student World, Svědectví, Dialogy, Historické studie, Host, Hovory s pisateli, Kritický sborník, Reflexe):

    Křesťanství a kultura, KřR 1932

    Čemu nás naučila válka, Jan Uher, KřR 1946

    Několik poznámek k Rádlově Útěše z filosofie, KřR 1947

    Přirozené právo a křesťanství, KřR 1953

    Dějinná filosofie Aurelia Augustina, KřR 1955; Ve světě a ne ze světa, KřR 1966

    Difficile est…, Křesťané a Charta, Index 1980

    Několik poznámek k tezím J. Patočky o filosofii českých dějin, Proměny 1986

    Česká otázka v průběhu století, Reflexe 1990

    Naše orientace v křesťanství, KřR 1991

    Měnící se svět, KřR 1992

    Služebník Kristův uprostřed světa, KřR 1993

    Dies irae – dies misericordiae, KřR 1994

    Práce o Boženě Komárkové:

    J. Šimsa: Rozhovor s B. K., Host, SI 1985

    J. Šimsa: Věc osobního svědomí, Kritický sborník V, SI 1985

    J. Vydrář: M. Šimsová: Bibliografie B. K. 1923–92, KřR 1992

    J. Čapek: K devadesátinám prof. B. K., KřR 1993

    M. Marková: Moje generace patří minulost. B.K., in: Olga Havlová a ty druhé. Ženy ve vnitřní emigraci (kap. B. K.), 1996

    ————————————————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Červenec 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Archivy