• ruthchagall1960 .

    29. – 30. května je 6. a 7. sivan, tedy svátky zvané ŠAVUOT -  שבועות – Týdny. Název svátku se odvozuje od biblického příkazu odpočítat sedm týdnů od druhé pesachové noci, “den následující po dni odpočinku” a oslavit padesátý den jako den posvátný (Lv.23:15-16,21; srv. Dt 16:10).

     

    mojzis

     .

     

     Tyto svátky, které odpovídají křesťanským Letnicím, patří mezi významné, tedy biblické a poutní svátky. Slaví se padesát dní po svátcích Pesach, které připomínají osvobození z egyptského otroctví. Svátky Šavuot mohou mít čtyři označení, z nichž každé vyjadřuje nějaký aspekt těchto starobylých oslav:

     

    ruth-chagall

     

    1. Chag hašavuot - (Svátkek týdnů) Sedmkrát sedm dní příprav od východu z Egypta po darování Tory na hoře Sinaj, to je hlavní téma svátku. Odtud pochází talmudské označení tohoto období Zman matan toratenu - (Čas darování naší Tóry)
    2. Chag ha-kacir, (Slavnost žně prvotin), kdy se sklidila úroda ječmene a začalo období sklizně pšenice (Ex.23:16);
    3. Jom ha-bikurim, (Den prvotin), kdy se přinášela obětina prvního ovoce ze sklizně do Chrámu (Nu.28:26; Ex.34:22, 23:16; Lv.23:17); Povinností poutníků bylo v tomto období přinést do chrámu ze sedmi plodin, kterými je země Izrael proslavena: z  pšenice, ječmene, vína, fíků, granátových jablek, oliv a datlí.
    4. Aceret - (Zakončení) obdoba Šmini aceret po Sukot, tedy završení svátku Pesach, uzavírá proces vykoupení, započatý fyzickým osvobozením lidu Izraele o Pesachu a ukončený nabytím duchovní svobody o svátku Šavuot prostřednictvím darování Tóry.

    gustavdore

    .

     

     Tradice připomíná podobnost názvu svátku Šavuot s označením pro přísahu (ševua) a zdůrazňuje dvě přísahy, které se vztahují k obsahu svátků: Hospodin slíbil, že nevymění židovský národ za žádný jiný. Izrael slíbil, že nevymění Boha za žádný idol.  Podle midraše byl celý svět stvořen s podmínkou, že Izrael 6. sivanu přijme na Sinaji Toru. Proto se v první kapitole Tory píše: “…a byl večer a bylo ráno ten den šestý.” Jaký šestý den zdůrazňuje zájmeno “ten”? Šestý den měsíce sivan, kdy se rozhodne, bude-li svět uchován, nebo se vrátí do stavu pusta a prázdna jako před začátkem stvoření. Podle jiného výkladu nabízel Bůh nejdříve Tóru jiným národům. Jišmael, syn Abraháma a služebné Hagar, odmítl, protože se nechtěl vzdát krádeží, Ezau se odmítl vzdát zabíjení a Lotovi potomci si nedokázali představit svůj život bez smilstva. Jen Izrael nabídku neodmítl. Naopak. Přijal Toru bez výhrad se slovy: “Naase venišma” - Budeme tak konat a budeme se učit.

    naomi-a-ruth-chagall1960 

    V liturgii má o Šavuot významné místo čtení Desatera a příběhu Rút, prababičky krále Davida, který se odehrál v době sklizně ječmene. Podle tradice se také na Šavuot král David narodil i zemřel.

     

    frth0222dore_boazandruth

     

    Desatero (Ex. 20)

    1. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské, z domu otroctví 
    2. Nebudeš mít jiného boha přede mnou, neuděláš si tesanou modlu ani jakékoli zobrazení …Nebudeš se ničemu takovému klanět, ani tomu sloužit
    3. Nezneužiješ Božího jména…
    4. Pamatuj dne Šabatu, abys jej světil. Šest dní pracuj…
    5. Cti otce svého a matku svou
    6. Nezavraždíš
    7. Nezcizoložíš
    8. Nepokradeš
    9. Nevydáš křivého svědectví…
    10. Nebudeš závidět svému bližnímu jeho dům, ženu …

    ruthchagall3

    Izrael přijal Tóru na zcela obyčejné, nevysoké a nevýznamné hoře Sinaj. To aby bylo zřejmé, že pocit výjimečnosti a pýcha nejsou k ničemu ani v životě, ani při studiu. “Za většinou úspěchů lidstva stojí každodenní práce a píle “obyčejných” lidí. Ani okolí hory Sinaj neláká poutníky k usídlení se. Kam oko dohlédne jen samá poušť. Však také člověk, který se rozhodne stát se učencem Tory, musí projít mnohými úskalími a často se musí omezit ve svých tužbách po kariéře a snadném životě. Ještě jedno poučení si můžeme odnést z pouště Sinaj. Tak jako poušť je územím nikoho, nikomu nepatří, tak ani Tóra nikomu nepatří. Každý z ní může čerpat její “živou vodu” a nikdo mu v tom nemůže bránit.”

    ruthchagall2

    .

    Při liturgii se také čte svitek Rút. Důvod je jednak ten, že se děj knihy pojí s obdobím sklizně ječmene, stejně jako původní zemědělský význam Šavuot. Druhým důvodem je, že se připomíná král David, jehož byla Rút prababičkou a jenž se o svátcích Šavuot narodil, právě z jeho potomstva bude pocházet Mesiáš. Rút pocházela z národa, který byl jedním z největších nepřátel Izraele, tato emotivní novela ukazuje paradoxnost víry a lásky. Moabitka Rút, která přijala izraelskou víru, je pramatkou konvertitek a její přijetí Tóry upomíná na přijetí Tóry Izraelem na Sinaji. Tímto vyprávěním se má zdůraznit univerzalismus hebrejského svátku Šavuot: Tóra, i když byla dána Izraeli, je pro všechny; její sliby zahrnují i pohany. Kdo se jako Rút dává vést dobrem, ten již patří k vyvolenému lidu. Ale je zde ještě jeden důvod, proč byla pro liturgii vybrána kniha Rút:
    Aby bylo zřejmé, že Tóra se dává pouze prostřednictvím chudoby a strádání… Proto se na počátku knihy Rút praví: “Za dnů, kdy soudili soudcové, nastal v zemi hlad. (Rt 1,1)

     

    ruthrembrandt

    .

    Svátky Šavuot nemají nějaký zvláštní symbol, protože jejich obsahem je sama Tóra. Ale je možné připomínat jejich smysl některými zvyky: Mezi zbožnými Židy panuje zvyk navštěvovat večer před začátkem Šavuot zvláštní studijní kroužky, které se sejdou před půlnocí a setrvají až do svítám, čtou sbírku posvátné literatury známou pod názvem Tikun lejl šavuot, účastní se kázání a diskusí a posilňují se tradičním svátečním jídlem. Celonočním studiem Tóry se věřící připravují na ranní “přijetí Tóry”, ale zároveň i napravují slabost Mojžíšova pokolení, které podle tradice v den darování Tóry na Sinaji zaspalo.

     

     rut-od-blakea

    .

    Synagogy se zdobí zelenými ratolestmi, jež připomínají jednak prvotiny sklizně a jednak - a to především - zjevení na Sinaji a strom života v zahradě Eden (Gn 2,8) a z knihy Přísloví (Př 3,18).

    .

    rembrandt-mojzis

     .

    Je zvykem jíst hlavně mléko a med, které připomínají zemi zaslíbenou “oplývající mlékem a medem” i Tóru “nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve” (Ž 19,11). Král Šalomoun píše v Písni: “Mléko a med je pod tvým jazykem.“ Mléko je nápoj dětí a Tóra z nás všech dělá děti, které se musejí vše pomalu učit. Mléko (hebrejsky chalav, CH=8, L=30, Bet=2, celkem 40) také odpovídá čtyřiceti dnům, které Mojžíš strávil na hoře Sinaj. Další důvody pro požívání mléka a medu najdeme v midraších, kde se uvádí, že med jako produkt nekošer hmyzu - včel a mléko jako tekutina tvořená ze zapovězené krve savčích samic symbolizují schopnost Tóry očišťovat a napravovat nás samotné a činit nás pro naše okolí “poživatelnými”.

    chagall-moses-tablets

     

    —————————————————

    Další literatura:

     

    Motivy Darování Tóry a Rút jsou velmi oblíbené ve výtvarném umění, vybrala jsem obrázky od nejvýznamnějších umělců:

    Marc Chagall:

    1  Rút , 5 Noemi a její snachy Orpa a Rút, 7, 8 Rút a Boaz, 12 Mojžíš na Sinaji

    Berna Lopez:

    2 Mojžíš

    Gustav Doré:

    4 Mojžíš, 6 Rút a Boaz,

    Rembrandt van Rijn:

    9 Rút a Boaz, 11 Mojžíš

    William Blake:

    10 Noemi a její snachy Orpa a Rút

     —————————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 9 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Persi Says:

      CHag Sameach! Zajímavá obrazová koláž. Obrazy Gustava Dorého mi strašně připomínají Ivana Olbrachta (Biblické příběhy). btw. Byla jsi někdy v Knesetu? Chagall tam má pěkné tapisérie a mozaiky připomínající staré podlahy v lokalitě Tabgha.

    • Vera Tydlitatova Says:

      Také mne zaujalo, kolik je k tomu krásných obrázků. Jo, jo, Kneset a Chagalla znám, nádhera! A ty rytiny od Dorého jsou opravdu použité v tom vydání Biblických příběhů od Olbrachta. Jenže je tam jen výběr, původně udělal k Bibli hrozně moc obrázků. Myslím, že to nedávno vyšlo, dr. Kukla tu Bibli měl, ale jen jsem ji prohlédla. Plno těch rytin je na internetu, jsou krásné. A Chagall, Blake, Rembrandt samozřejmě také…

    • LenkaH Says:

      Věruš, díky moc moc, Doré i Shagal jsou nádherní, mám doma Starý zákon pro děti (velmi velmi starý), který přepsal Ivan Olbracht, od dětství patří k mým nejoblíbenějším knihám

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Věro,
      jsem ráda, že se ve stejnou dobu slaví Pesach a Velikonoce a Šavuot a Seslání Ducha. Toto propojení je v podstatě zcela logické a neoddělitelné, přesto bývá ten druhý, “cizí” svátek záměrně ignorován. Také u nás na faře bývá večerně-noční bdění, vigílie, kdy se čte, rozjímá, modlí, zpívá a slouží mše. Obrazy jsou krásné, ale jen Chagall dojímá a fascinuje.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Katko,
      Někdy se ty svátky sejdou, ale někdy se o pár dní rozcházejí, to záleží na kalendáři. Křesťanské svátky se řídí solárním a židovské lunárním. No já jsem se narodila taky na Svatodušní svátky a na Šavuot, tehdy se to také sešlo. :-)))

    • Blechová Hana Says:

      Přátelé,

      tady je krásně vidět, jak se umíme všichni nádherně domluvit a jak se nám hezky povídá jeden s druhým, každý s každým, jak nám Věruška nádherně srovná slavené svátky. A každý si najdeme to svoje. Každý najdeme sami sebe a vnímáme všichni city toho druhého. Proč tohle neumí všichni lidé? Proč to neumí a nepraktikují nejen vzhledem k svátkům, ale vzhledem k celému žití, k problémům i radostem? proč je nám tak pěkně jen tady, případně v dalších maličkých uskupeních, proč to nefunguje ve velkém? Já vím, že se ptám hloupě, jen mne to napadlo…(promiňte)

      Věruško - díky.
      Přeju všem vše dobré, krásné, pohodové dny a hodně zdraví.

    • Vera Tydlitatova Says:

      Přátelé,
      Tohle je moc smutná zpráva: http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=638735

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Vidím to tak: klíč ke křesťanství je v židovství, proto by měl každý křesťan poznávat tyto své kořeny. Zároveň by měl mít židovskou víru v lásce a ctít ji, podobně jako máme ctít své rodiče.
      Židé by zase mohli mít sympatie k těm, kdož také přijali Zákon a chtějí milovat Hospodina. Mohli by odpustit a být velkorysí.

    • Ondřej Wolf Says:

      Amen!
      Ondřej

 

Březen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archivy