• Dnes v podvečer začíná svátek Týdnů, neboli Šavuot.

    savuot.

    Podstatou svátku Šavuot, který odpovídá zhruba křesťanským Letnicím, je prožitek přijetí Tóry. Slovo Tóra se obvykle překládá jako Zákon, ale je to velmi nepřesný překlad a sugeruje zcela zavádějící význam. Tóra není zákon, je to ukazatel cesty. A halacha, tedy dodržování Tóry, je chození po správné cestě. K přijetí Tóry se pojí rovněž špatně chápaný pojem vyvolení. Ten, kdo Tóru přijímá, se stává Hospodinovým majetkem, otrokem, je vyvolený ke službě. To rozhodně to není nic, co by mohlo vést k pýše a nadutosti. Hospodin volá každého člověka, ne každý ale na jeho volání odpoví. Seslání Tóry by nebylo k ničemu, kdyby lidé Tóru nepřijali, a vyvolení by rovněž nebylo, kdyby vyvolení nepřikývli na volání Pravdy. A to se týká člověka jako jednotlivce, každý stojí pod Sinají a každý je tázán, zda chce přijmout Tóru. A že se to zdaleka netýká jen Židů, ukazuje kniha, která se na Šavuot čte, tedy kniha Rút. I Moabitka přijala Tóru a vyvolení.

    Svátek Šavuot je zasazený do reálného času putování hebrejských otroků z Egypta. Padesátý den po vyjití, které je připomínáno svátkem Pesach, přicházejí uprchlíci pod horu Sinaj. Padesát dní úmorné chůze pouští je duchovní přípravou na rozhodující okamžik: otroci se stanou lidem, národem. K připomenutí té očistné cesty slouží “počítání omeru” - odpočítávání dní do Šavuot po dobu sedmi týdnů. Po vypršení doby určené k duchovní přípravě stojí každý sám za sebe připravený k uzavření smlouvy. Smlouva na Sinaji bývá přirovnávána k duchovní svatbě, ženichem je Hospodin a nevěstou jeho lid. Být božím lidem není dáno národnostně, rasově, geneticky, je to duchovní svazek uzavřený na hoře Sinaj.

    Lid stojící pod horou potvrdil své odhodlání jít po cestách spravedlnosti zvoláním: “Učiníme a poslechneme!” Lid se v té chvíli spolehl na boží lásku a spontánně na ni odpověděl bez jakýchkoliv podmínek. Tóra přináší radost a mír. Někteří zbožní mají ve zvyku celou noc před svátkem Šavuot studovat Tóru, na závěr studia čtou Píseň písní. Je to mystická svatební noc.

    Texty, které se čtou z Tóry o Šavuot

    První den svátku: Ex 19:1-20:23 (zjevení na Sinaji), maftir Nu 28:26-31 (oběti svátku), haftara Ez 1:1- 28, 3:12


    Jestliže čtení z Tóry mluví o duchovním vrcholu národa, kdy každý jedinec se duchovně povznesl do takové výše, že slyšel B-ží hlas, který sděloval první dvě přikázání přímo celému národu, haftara zmiňuje na začátku nejhlubší propad v dějinách- zničení Chrámu a odchod do babylonského exilu. Právě v době nejhlubšího smutku je prorokovi dáno vidění nebeské říše a božství. Je to současně poselství naděje. Vize je v talmudické literatuře nazývána Maase merkava- Dílo vozu. Vůz odkazuje na nositele B-ží svatosti: Jeho vozem byli praotcové, kteří umožnili, že B-ží přítomnost má svůj příbytek na zemi a zůstane uprostřed svého národa, i v exilu.
    Jechezkel (Ezechiel) datoval své proroctví „třicátého roku..“- před třiceti lety byl objeven svitek Tóry a předčítán králi Jošijáši (viz 2 Kr 23). Událost vyústila v naprostý převrat v zemi: král dal odstranit všechny modly, národ vykonal tšuvu, která prakticky ukončila předchozích 57 let modlářství. Tento obrat nebyl trvalý, brzy došlo k zničení Chrámu a k exilu, ale datace ukazuje, že tento čin dosud nevybledl v myslích. Jechezkel byl již v Babylonu, když měl své vidění. Lidé nemají ztrácet naději-říká jeho poselství- každý den i té nejhlubší tmy je přibližuje k svítání mesiášské doby.

    Druhý den Šavuot se čte Dt 15:19- 16:17 o třech poutních svátcích (připadne-li na šabat, jako je tomu letos, čte se 14:22-16.17), maftir stejný jako první den a haftara Abk 2:20- 3:19 (vidění hrozícího exilu národa).
    Prorok Habakuk měl vidění exilu národa a reaguje vznícenou prosbou, aby B-h byl slitovný k svému národu, aby i ve svém hněvu se rozpomněl na své milosrdenství. Prorok připomíná, jak B-h prokázal Izraeli svou lásku, a i když jej trestá za hříchy, zachrání jej před nepřáteli. Přes všechno- říká prorok-„budu s jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále B-ha, který je má spása. Hospodin je moje síla.“.

    O Šavuot se také čte jeden z pěti svitků: Kniha Rút. Uvádějí se různé důvody pro to:

    1/ Příběh o tom, jak se Rút stala Židovkou, se udál v době žní, je rámován jejich začátkem- sklizní ječmene a koncem- sklizní pšenice, tedy v době, kdy připadá svátek Šavuot.

    2/ Dání Tóry je počátkem židovského národa, tehdy uzavřel národ smlouvu s B-hem; kniha Rút líčí, jak Rút přistoupila ke smlouvě.

    3/ Kniha Rút je příběhem kořenů krále Davida, v posledních verších je dovedena linie Boazových potomků až k Davidovi. Šavuot je podle tradice den narození krále Davida i jeho jahrzeit.


    Mnoho lidí přivede život k tiché beznaději, k myšlence, že jejich snažení, úspěchy a propady nemají žádný jednotící smysl a účel. Kdo jiný měl větší důvod takto uvažovat než Rút a Naomi, které bojovaly o holé přežití a o jídlo. Sbírat klásky nemělo valného praktického významu, bylo to spíše gesto- nevzdat se. Ale B-h řídí naše skutky, hodnotí jejich smysl a účel svými vlastními měřítky, jež my nedokážeme rozpoznat. V knize Rút se dostalo ocenění skutkům spravedlivých: staly se součástí Tóry. B-h dal Tóru o Šavuot a lidské skutky v ní zaznamenané jsou každý rok o svátku čteny. Je to pro nás důkaz, jaké velikosti může dosáhnout člověk, co všechno může udělat pro sebe i pro náš svět, jestliže plně využije svého potenciálu.

    (Souhrn četby z Tóry je ze stránek Olam fórum)

    -

    rutRút a Boaz

    ——————————————————————-

    Něco více o Šavuot: Šavuot – svátky přijetí Tóry

    ———————————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 6 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Ať jsou Tobě i všem Tvým drahým, Věro, posilou vědomí Boží blízkosti a péče, Boží lásky k lidem.
      Ondřej

    • Martina Durdovic Says:

      Děkujeme, Věruš, přeji taktéž Tobě i Tvé rodině chag Šavuot sameach!

    • Věra Tydlitátová Says:

      Díky, přátelé :-)

    • Běla Says:

      Chtěla jsem se zeptat, jestli je nějaký předpis, že se během svátku Šavuot nesmí psát.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Nejsem rabín, ale vzhledem k tomu, že Šavuot jsou svátky, kdy je zakázána jakákoliv všední práce jako o šabatu, psát by se nemělo. Je to jen můj mázor. Ale také podle mého názoru je v tom rozpor: O šabatu Hospodin odpočinul, takže odpočíváme, ale o Šavuot napsal desky Desatera, takže psal… :-)

    • Věra Tydlitátová Says:

      Zeptala jsem se na to, opravdu je to o Šavuot stejné jako o šabatu, nesmí se psát. Ale pokud by Vás něbo někoho jiného zajímali, jak je možné, že zde vycházejí články v sobotu i o svátcích (a dokonce i o mé dovolené, kdy nejsem na PC), pak je to tím, že články píšu až týden předem a naprogramuji jejich vyjití. To pak naskočí automaticky. Pokud není chyba v matrixu, už se mi také stalo, že článek zůstal někde viset a musela jsem ho aktivovat osobně. Většinou to ale funguje a většinou každé ráno v 7 hodin článek vyjde.

 

Červen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy