• Toulání za slovy 01.08.2009

    kosatce

    Já jsem tě milovala dávno, Atthido.
    Ty ses mi zdála dívkou prostou půvabu,
    když bylas malá; láska přišla však:
    jak severáku van, jenž duby zachvěje,
    když vpadne náhle do hor lesy pokrytých,
    tak otřásl mou duší Erós, zuřivec,
    syn Úranův a Gajin, sladce trpký tvor,
    či spíše netvor, hrozný, stále vítězný…
    Když slavík, věštec jara, hlasem lahodným
    se rozezpíval nocí - slavík lesbický -
    a v bílé údy měkkým peplem halené,
    se vtělovaly rytmy zpěvů panenských,
    jež k tanci kolem oltáře jsme zpívaly,
    my slavily jsme lásku Afrodítinu.
    Jaks tehdy tančila, ó družko, Atthido!
    Já milovala dávno krásnou duši tvou
    i zpěv, jenž melodicky splývaje s tvých rtů
    se mísil do úderů mého barbita;
    že jsi však tolik krásná, netušila jsem!
    Mne zamrazilo v prsou při tom pohledu,
    žár pod koží se rozlil, potem zkalenou,
    jenž v chladných kapkách po těle se rozběhl,
    mne závrať pojala, zrak nemohl zřít nic
    a s jazyka, jenž zlomen v ústech klopýtal,
    ni slovo nesplynulo na užaslé rty…To byla krásná noc, má sladká Atthido, když srpek Selénin se k lesům naklonil,
    jak milence by hledal v sluji spícího,
    a potom v dálce zašel, na svět padl stín
    a nebe pokrylo se celé hvězdami …

    (z řečtiny přeložil Ferdinand Stiebitz)

    ———————-

    sapfo

    Básnířka Sapfó je skutečnou historickou postavou, ale během staletí se stala legendou, proto stěží poznáme, co o jejím životě je ještě pravda a co už je smyšlené. Z jejího díla se zachovaly jen zlomky, ale i ty oslňují pronikavými i dojemnými pohledy na sílu a krásu lásky. V antice byla Sapfó nazývána desátou múzou, zavedla do poesie sapfickou strofu a ovlivnila stovky autorů. Podle obecného mínění se Sapfó narodila kolem roku 627 př.n.l. v rodině aiolské aristokracie a měla tři bratry. V útlém mládí se provdala za aristokrata z Lesbu a s ním sdílela osud, odboj proti tyranovi a vyhnanství na Sicílii. Když bylo odbojné šlechtě povoleno navrátit se zpátky na Lesbos, přišla domů i Sapfó, ale další zprávy o jejím manželovi již nemáme, zřejmě byl v té době již mrtvý. Sapfó měla z tohoto manželství dceru Kleis pojmenovanou po babičce.

    Na ostrově Lesbos založila poté Sapfó uměleckou školu pro aristokratické dívky, dům Múz - tzv. Museion. Učilo se zde zpěvu, tanci a umění. Ve skutečnosti šlo spíše než o školu o náboženské společenství, jehož ochrannými božstvy byly Múzy a Charitky. Z tohoto vysoce kultivovaného, zjemnělého prostředí pocházejí pověsti o Sapfině údajné homosexualitě. Tyto názory jsou založené na velmi otevřeném popisu krásy dívčího těla v jejích básních a na vyjádření vřelých citů ke svěřeným dívkám. Svým žačkám Sapfó skládala svatební písně, v nichž vyjadřovala lítost nad odchodem z Museionu a nad odevzdáním nevěst mužům. Ke sklonku života Sapfó spadá ještě jedna známá událost - její bratr Charaxos obchodoval v Egyptě s vínem a tam se zamiloval do hetéry Dorichy. Sapfó ve svých básních vytýkala bratrovi tento poměr. To je poslední zpráva o životě Sapfó, podle některých dochovaných či tradovaných zlomků Sapfó se zamýšlela nad stářím a smrtí. 

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • One Response

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      I když se Sapfó dočkala lepších konců, nemohu se ubránit srovnání její životní pouti právě s Františkem Preissigem. Nebo je takhle vedle sebe kladeš rovnou schválně?
      Do jaké míry je umění vnitřně zavazující, to jako neumělec soudit nemohu. Ale pro některé lidi, takhle obdarované, pravděpodobně hodně. Ať už je jejich umění slovní, divadelní, výtvarné, hudební……..
      Ondřej

 

Červen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy