• Dokonce i rozumní a slušní lidé se nyní občas zastávají novodobých zbojníků v usměvavých maskách Guye Fawkese, anglického katolického teroristy z 16. století, neboť i naše doba je těhotná rebelií a člověk je tvor nejen hravý, ale i škodolibý. Je přece zábavné dívat se, jak arogantní představitelé mamonu a moci kapitulují před nějakými šikovnými mladíky u klávesnice.

    guy-fawkes-mask

    Anonymous již vystoupili vícekrát, jejich útoky mířily na symboly a představitele západního kapitálu, ale i totalitních vlád a dokonce na neonacisty, přičemž maskovaný muž pozměněným hlasem vyhlásil cílovým skupinám jakousi internetovou válku. Prohlášení to jsou plamenná, dobře formulovaná, naléhavá a zlověstná, v něčem podobná rétorice studené války a vlajících rudých praporů revoluce nad spáleništěm starého, zkaženého světa. Od stalinistických poetů a agitátorů se nynější zbojníci liší vyšší inteligencí i tím, že jejich útoky jsou virtuální.

    Dnes se Anonymous zapojili do boje proti smlouvám o ochraně autorských práv, proto jsou středem pozornosti a získávají příznivce i v naší zemi. Naše společnost se dostala do paradoxní situace, kdy je ochrana duševního vlastnictví prakticky nemožná. Současná média nejen využívají cizí zdroje, ale dokonce ani nemohou existovat bez exploatování umělecké tvorby. Téměř vše, co se složí, napíše či vyfotografuje se okamžitě stává veřejným majetkem. Je jen logické, že sílí tlak na ochranu autorů. Paradoxem je, že se to dělá špatně.

    Na skutečné tvorbě parazituje celá plejáda vyžírků, kteří ve skutečnosti nic netvoří a jen omezují příjemce kulturních statků. Nejen příjemce, dokonce i samotné autory. Jestliže o osudu uměleckého díla rozhoduje jakási OSA, která pohltí většinu výnosů z díla a je schopná omezovat i amatérské a nevýdělečné produkce, je to k vzteku. Jestliže se šíří zvěsti, že na základě smlouvy ACTA vám může kterýkoliv celník podle své libovůle zabavit notebook, je to varovné, ať již to je, či není přehnaná obava. Když se Anonymous chopili těchto témat, ihned se stali miláčky internetového lidu.

    Kritika podivné a nemravné praxe samozvaných regulátorů šíření tvorby je legitimní a Anonymous přinesla sympatie právem. Ale ochrana autorských práv není kapitalistický přežitek, který je nutné odbourat. Je třeba jen nalézt lepší způsob jejich zajištění a vymáhání. Řeči o tom, že tvorba má být veřejným a svobodně sdíleným statkem, jsou jen omlouváním krádeže. Průmyslové vynálezy jsou chráněny patentem a rozumíme tomu. Stejné je to s tvorbou. Autor by měl mít primární právo nakládat s svým dílem. Je jen na něm, zda chce své dílo dát k dispozici všem. To je zdůvodnění prostě etické.

    Celou věc ale můžeme zdůvodnit i prakticky a ekonomicky. Uvedu příklad z vlastní zkušenosti. Již nyní je vydávání knih velice rizikové, prodělečné a obtížné. Nakladatel se obává velkých prodělků a právem se zdráhá vydávat nekomerční tituly. Ostatně ani u těch takzvaně komerčních nemá žádnou jistotu, že se mu vynaložené náklady vrátí. Každá prodaná kniha (samozřejmě to platí i o CD nosičích a jiných médiích) je částečkou vrácené investice. Pokud je prodělek příliš veliký, nakladatel již od problémového autora nic nevezme a další kniha nevyjde. Samozřejmě, že u produkce filmů jde o ještě větší sumy.

    Vydala jsem již pár knih a vím, jak to dopadá. Kniha se neprodá, nakladatel je na mne naštvaný, knihy se válejí ve skladu, pak jsou do stoupy. Prodělek několik desítek tisíc. Přesto nejde o neúspěšné knihy – mezi lidmi kolují stovky kopií. Dostávám nadšené ohlasy od čtenářů, kterým bylo líto zaplatit dvě stě korun. A diví se, že další kniha už nebude.

    Co tedy se zbojníky? Pokud Anonymous útočili a útočí na politiky, banky a nadnárodní korporace, nemají masovou podporu, protože ani levicoví aktivisté si s nimi nevědí příliš rady, zatímco pravicově orientovaní občané jejich aktivity odsuzují. Pokud ovšem začnou bojovat za volné sdílení jakéhokoliv díla, podpoří je každý puberťák stahující si hudbu a filmy, ale i zastánci liberálního přístupu, hodně široce pojaté svobody a zkrátka i některých pravicových hodnot, především proto, že stahování uměleckých děl se šíří už i mezi generacemi, napříč sociálními vrstvami i politickou orientací. Romantický opar nad novodobými Robiny Hoody je stále růžovější.

    Ale jejich hackerské útoky nejsou vůbec neškodné. V tomto případě bych se dosti bála zásady, že nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. Škodolibá radost z toho, že hackeři zbourali web mně nepříjemné strany, nebo vykradli databázi osobních údajů lidí, které ani neznám, může velmi rychle vyprchat, až si vezmou za cíl někoho jiného, koho oni považují za nepřítele, ale já už třebas ne. Klidně mi mohou zbořit tento blog, třebas jen proto, že jeden z nich usoudí, že je kritizuji a že na to nemám právo. Oni sami deklarují, že nemají jednotné vedení, program, mluvčí, zkrátka nic, přesto se jmenovali do role soudců i trestajících. Kdokoliv se může schovat za masku Guye Fawkese a pod značkou Anonymous spáchat jakýkoliv teroristický útok. Zatím se nepotvrdily zprávy, že Anonymous odpojili od proudu některé izraelské nemocnice. Ale pokud to nyní nebyli oni, kdo zaručí, že zítra nějaký milovník Palestinců neudělá něco podobného? A bude to ještě pořád taková legrace, až začnou umírat pacienti?

    Sokrates říkal, že i špatný zákon je třeba ctít. Jistě to neplatí vždy, ale stojí to za zamyšlení již proto, že to neřekl žádný hlupák. A také je pravda, že čestný boj se nevede pod maskou. Anonymous porušují zákony, byť zatím jen okrajově a opatrně. Anonymous se skrývají a chovají se jako zbabělý dav. Jakou pravdu, jakou spravedlnost, jaké právo mohou nabídnout? Nenabízejí spíše novou totalitu, vydírání strachem, diktát skupiny nad společností, která je nejen nezvolila, ale ani je nezná?

    Doufám, že i mezi Anonymous jsou čestní a slušní lidé, kteří nechtějí svého postavení odborníků na lámání hesel zneužívat. Ale mohou se zaručit za stovky jiných Guyů Fawkesů? Sám princip anonymity je nemravný a je projevem zbabělosti. Špatná pravidla nakládání s autorskými právy je třeba změnit zákonnou cestou. Bojovat proti neřádu je možné jenom pod svým jménem a s vlastní tváří, s odvahou stát osobně za pravdou. Jinak jde o pověstné vyhánění čerta ďáblem.
    —————————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 2 Responses

    WP_Modern_Notepad

 

Říjen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Archivy