• remete

    Pozoruhodná osobnost teologa, pedagoga a odbojáře Lászlo Remeteho (1910-1945) je sice v poslední době poněkud známější na Slovensku a v Maďarsku, pro českou společnost však zůstává skrytá. Historie mnohdy vyzdvihuje nevýznamné hrdiny, ale ty opravdové opomíjí. Velké osobnosti ani netouží stanout na výsluní dějin, přesto je potřebné připomínat si jejich život, který může zářit jako vzor lidskosti pro další generace.

     

     

    Lászsló Remete pocházel z židovské rodiny, která konvertovala ke křesťanství, když bylo Lászlóvi devět let. Rodiče byli aktivními členy evangelické církve v Maďarsku, maďarština byla také rodným jazykem László Remeteho, ten však působil rovněž na Slovensku a učil se slovensky, dobový nacionalismus jej zcela míjel. Už během studií se projevil jako pronikavý myslitel, když neváhal kritizovat zaběhnuté pohodlné křesťanství spjaté se světskou mocí, měšťanskou morálkou a ustrnulým filosofickým odkazem platonismu a aristotelismu. Západní kulturu vnímal jako nemocnou, ba umírající, neboť se odtrhla od svých hebrejských kořenů a ustrnula v tomistické nehybnosti. Podobně jako Sören Kierkegaard si i mladý Remete pokládal otázku po autentickém životě věřícího člověka v Evropě, která se sice nazývá křesťanskou, s biblickým křesťanstvím však nemá nic společného. Remete některými rysy své teologie připomíná Alberta Schweitzera nebo Dietricha Bonhoeffera s jeho důrazem na odpovědnou víru uprostřed nenáboženského světa. Remete silně prožíval vědomí, že stará křesťanská kultura odchází, přičemž její odchod bude bolestný, bouřlivý a temný a budoucnost je teprve třeba stvořit v jákobovském zápase ducha, aby mohla ožít opravdová biblická víra, která se zrodí v chudobě, úzkosti a temnotě, až “utichne hluk vědeckých důvodů a protidůvodů.“

     

     

    Předválečné měšťácké prostředí evangelické církve nemohlo docenit skutečný význam mladého teologa, dá se říci, že Remete byl ve své době spíše na okraji církevních institucí a neustále se potýkal s podezřívavou nechutí církevních představitelů. Odpor vzbudil již svým nekonformním sňatkem s diakonkou Klárou Kušinszkou. Protestantská církev organizovaná na národnostním principu jen těžko mohla ocenit Remeteho universalistické a nekonfesijní pojetí víry. Snad také proto tento nadaný filosof a teolog nezakotvil v nějakém prestižním postavení, které by jistě odpovídalo jeho břitkému intelektu, ale stal se katechetou, učitelem dětí. Po krátkém pobytu v Egri se jeho učitelským působištěm stalo slovenské městečko Jelšava. Svým způsobem to bylo šťastné řešení, neboť Remete v pedagogické práci nalezl hluboký smysl, protože mohl přímo působit na nejmladší generaci, a tak připravovat onu novou budoucnost, v níž doufal nalézt obnovu autentické biblické víry.

     

     

    V atmosféře vzrůstající nesnášenlivosti, vypjatého nacionalismu a odklonu společnosti od demokratických ideálů vedl mládež k otevřenosti, laskavosti a odpovědnosti. Oslovoval děti maďarské i slovenské, učil křesťany i ateisty, pomáhal chudým dětem, aby mohly studovat, pořádal výlety a letní tábory, působil také jako nadaný psycholog. Podařilo se mu vytvořit soudržné skupiny mládeže, “bandy“, které si v křesťanském duchu pomáhaly a dokázaly pomáhat i jiným. Dařilo se mu vštěpovat mládeži universalismus tam, kde začínal převládat šovinistický i náboženský partikularismus, lásku ke všem lidem bez rozdílu tam, kde se začaly prosazovat barbarské militantní zásady. Překračoval hranice národností, náboženství i společenských tříd, ignoroval rozdíly mezi lidmi i národy. Bez ohledu na riziko pomáhal deportovaným Židům utíkat přes slovenské hranice, kde se již vzmáhalo povstání a kde měli uprchlíci naději na přežití. Stejně tak ale vštěpoval mládeži ohleduplnost k nepřátelům. Když jeho žáci ukrytí v lesích zajali německého vojáka, podělili se s ním o jídlo a nocleh, oslavili s ním Štědrý den a pak jej propustili jen s prosbou, aby je neprozradil.

     

     

    Příchod války logicky vedl k tomu, že si do té doby Remeteho výrazně pacifistické společenství muselo položit otázku, zda vstoupit do ozbrojeného boje proti postupující nelidskosti. Nebyla to snadná volba, jistě už proto, že Remeteho žáci byli ještě děti a on sám byl spíše senzitivním filosofem, písmákem a učitelem než vojákem. Pro člověka, který ve své víře spojuje myšlení s činy, však nebyla jiná možnost, než postavit se aktivně na stranu spravedlnosti. László Remete od počátku věděl, že takové rozhodnutí nutně povede k tragickému konci, a přestože měl několikrát možnost zvolit si snazší cestu, vždy se rozhodoval pouze podle své víry. Jeho “bandy,“ v nichž byly již patnáctileté děti, se spolu s ním zapojily do Slovenského národního povstání, přičemž šlo především o to poskytovat bojujícím partyzánům zázemí a informace. Sám Remete vlastnil starou pistoli, tu však nikdy nepoužil, a to ani ve chvíli, kdy jej zatýkalo gestapo.

     

     

    Profesor Karol Nandrásky jako osmnáctiletý mladík patřil do nejužšího Remeteho kruhu. Není pochyb o tom, že dokonce i v bezbožném světě plném rozkladu zůstává pro mladého člověka inspirací víra. Musí to však být víra projevovaná nikoliv zbožnými frázemi, ale víra prožívaná ze dne na den a dokonce dosvědčená smrtí.

     

     

    9. ledna 1945 odvezli fašisté László Remeteho do vápenky v Německé. Protože půda byla v lednu zmrzlá, přestalo se s obvyklým způsobem poprav, kdy byli vězni zastřeleni a shozeni do hromadného hrobu, který sami vykopali. V lednu byli vězni a s nimi i Lászsló Remete zastřeleni nad pecí vápenky a vhozeni do ohně.

     

     

    Kniha Karola Nandráskyho je cenným osobním svědectvím, je to silný dokument. Zaujme nejen bezprostředností a historickou přesností, ale také strhujícím básnickým jazykem, který je na jednu stranu srozumitelný a moderní, na druhou stranu plný neokázalého patosu.

    —————————————————

    Karol Nandrásky: László Remete. Člověk, ktorý prekračoval hranice. SNM – Múzeum židovskej kultúry. Bratislava. 2006. 1. vydání. 111 stran. ISBN 80-8060-185-2

    —————————————————

    Článek byl publikován in: Křesťanská revue 3/2006

    —————————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 23:02

  • 4 Responses

    WP_Modern_Notepad

 

Září 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy