• kreslo

     

    Ze svého okna, které vedlo na tržiště, spatřil rabi Nachman jednoho ze svých stoupenců, jak spěchá kolem.

    “Už jsi dnes pohlédl k nebi?” otázal se ho rabi.

    “Ne, rabi, ještě jsem neměl čas.”

    “Můžeš mi věřit, že za padesát let bude vše, co zde vidíš, pryč. Bude tady jiné tržiště – s jinými koňmi, jinými povozy, budou zde jiní lidé. Nebudu tady já a nebudeš tu ani ty. Tak co je zde tak důležitého, že nemáš čas pohlédnout k nebi?”

     

     

    Rabi Nachman z Braclavi -Nebeský advokát” (1772 – 1810) patří k velkým postavám chasidismu. Pravnuk zakladatele hnutí Ba’al Šem Tova se narodil ve stejném městě a ve stejném roce, kdy zemřel jeho slavný praděd. Byl to také rok, kdy chasidé byli dáni do náboženské klatby. Rabi Nachman pocházel z Mezibože, ale většinu svého života prožil ve vesnici Braclav nedaleko Vinnice na území dnešní Ukrajiny. Rabi Nachman prý měl neklidnou duši, byl introvert a rád  se toulal přírodou, kde hledal cesty k Bohu. Vyprávěl alegorické pohádky, které zaznamenali jeho žáci, aniž zcela rozuměli jejich mystickému významu. Rabi Nachman zemřel relativně mladý na tuberkulózu a podle svého přání je pochován v Umani na břehu jezera, kde bylo v roce 1768 zmasakrováno dvacet tisíc umaňských Židů. To místo se stalo cílem poutí chasidů z celého světa. “Kdo navštíví můj hrob, odříká deset žalmů Tikkun K’lali a daruje alespoň haléř na dobročinné účely, nezáleží na tom, jak těžký hřích spáchal, budu se za něj usilovně modlit a zachráním ho před očistcem.” říkával.

    —-

     

    Ukázka je z knihy

    Rabi Nachman (b. Simcha) z Braclavi: Prázdné křeslo. Nalézt naději a radost. Volvox Globator. Praha. 2007. 116 stran. ISBN:80-7207-654-3

    —————————————-

    chagall11

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 23 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Věro, myslela jsem, že očistec je křesťanská kategorie? A kde se nalézá ta krásná vitráž?

    • Ondřej Wolf Says:

      Ne ve všech vyznáních, evangelictví s ním nepočítá. Ale s něčím podobným jako očistec jsem se setkal v jedné židovské (opravdové) anekdotě. Vím o tom velmi málo, ale učení o očistci vychází z některých knih, které obsahuje Septuaginta ale ne Hebrejský kánon.
      Takže očistec nejspíš může i nemusí být jak v křesťanství, tak v židovství, v obou případech záleží na směru a z jakých knih ten směr vychází. Raději to ale berte jen orientačně.
      Zdravím, Ondřej Wolf

    • Věra Tydlitátová Says:

      Katko,
      Očistec je opravdu pojem z křesťanství, ale v tradičním judaismu se počítá s tím, že hříšníci jdou po smrti do geheny. A tam jsou do té doby, než si odčiní provinění, maximálně ale jen jeden rok. Je to zaznamenáno v traktátu Šabat v Talmudu, zrovna před týdnem jsem o tom četla. Takže to zhruba odpovídá očistci a R. Nachman to asi používal jako překlad očistec = gehena. Etický problém vzniká, když si představíme nějakého super hříšníka, jako třeba Hitlera. Pro něj je rok v geheně jaksi málo. Tak na to vznikl názor, že u několika málo opravdu velkých průšvihů existuje “vymazání duše”. To znamená, že duše je sice nesmrtelná, ale Bůh ji může ve zcela zvláštních případech zničit. Nauku o věčných mukách judaismus nemá. Aspoň ne oficiálně.

    • Věra Tydlitátová Says:
    • Věra Tydlitátová Says:

      Našla jsem, kde to asi je: The Art Institute of Chicago.

    • Ondřej Wolf Says:

      Kateřino, Věro, očistec v těch směrech křesťanství, které v něj věří také nejsou věčná muka, ale přípravou na Boží království. Z něj se už chodí “jen do Nebe” Peklo je něco úplně jiného. Zatracení, odloučení od Boha. Teoreticky může být zcela prázdné, nad lidmi jako Hitler je otázka obdobná.
      Ondřej Wolf

    • Věra Tydlitátová Says:

      Jasně, očistec odpovídá představě geheny, nauka o pekle s věčnými mukami (třebas i prázdném) se vyvinula v křesťanské teologii (v historii se o mukách opravdu mluvilo, až moderní teologie to přeznačuje duchovně o duševním trápení pramenícím z odloučení od Boha). V judaismu se představa věčného zatracení (jakéhokoli druhu) vůbec nevyvinula, takže s tím vznikly ty etické otázky okolo Hitlera atd.

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Věro, Ondřeji, dík za reakce. Po konverzi jsem měla “potřebu” se modlit za velmi zlé duše, jako je třeba ten H. a dokonce i za samotného zlého. Děly se mi divné a tísnivé věci a kněz se trochu zlobil: “To nemáte ve svém okolí dost lidí a duší, za které se můžete modlit?” Taky říkal, že nemám koketovet se zlem. Pak jsem se na totéž zeptala jednoho jezuity, a ten v tom problém neviděl; modlit se přece můžeme za kohokoliv, kdykoliv, jakkoliv (s čistým úmyslem). Navíc zdůraznil, že jen Bůh může posoudit, kdo je zlý a jak moc. Já ale pak měla dost starostí se sebou a svými nejbližšími a tak už mi na ty extrémy nezbývala kapacita. A je to tak asi dobře.

    • Ondřej Wolf Says:

      Kateřino,
      jsem přesvědčený že ty modlitby měly svůj význam, i když třeba nedokážeme vysvětlit v čem přesně. To bych raději nechal Pánu Bohu. Hraní se zlem je někde úplně jinde. To, co píšete vyjadřuje touhu po nápravě. Nevěřím, že by v tom Pán Bůh viděl něco špatného. Jsem přesvědčený, že ten jezuita dobře pochopil i odpověděl.
      Žádný člověk na světě ovšem nedokáže zvládnout vše najednou. Ani všechny modlitby. Pak přišel čas a Vy jste byla potřebnější jinde, u svých blízkých a odpověděla na novou situaci. To je přece také dobré a správné.
      Třeba vaši službu na Boží povolání zase převzal někdo jiný, jinde na světě.
      Ondřej Wolf

    • Blechova Hana Says:

      Asi jsem strasne malo otevrena, asi je ve mne malo pokory, malo sounalezitosti s okolim, asi neco vnimam spatne, nechapu, nekde je me strane chyba. A teprve ted si to uvedomuju. Ja jsem si vvzdycky jen prala, aby spachane zlo melo minimalni dopad, aby se neopakovalo, aby si jeho puvodce byl schopen uvedomit, co vlastne delal, k cemu prispel, ze to asi nebylo dobre, aby tak nepriste uz necinil. ale vyslovene modlitba za takoveho jedince - tohle me nejak nenapadlo, musim o tom premyslet, diky, to je pro me nove, je mam desive mezery, moc se omlouvam, ale jsem rada, ze si tu spolu s vami muzu neco na sobe treba jeste pozmenit. Diky, Katerino. Diky vam vsem.
      Zkusim udelat blesku trosku vnimavejsi, moc dekuu.

    • Vera Tydlitatova Says:

      Přátelé,
      Já nejsem schopná modlit se za některé lidi. Ale říkám si, že to také asi není mojí věcí, nerozumím tomu a myslím, že jsou věci, kterým nikdy neporozumím.

    • Ondřej Wolf Says:

      Děláš hodně dobrou službu jiným způsobem.
      Ondřej
      P.S. Až potkám člověka, který rozumí úplně všemu, asi budu velmi rychle a velmi daleko prchat.

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Přátelé, modlit se za kohokoliv, kdo mě nezranil přímo, není žádné hrdinství ani ušlechtilost. Těžší je to někdy za lidi kolem, o kterých si myslím, že mě trápí, uráží, zrańují nebo mi škodí. Ale když to dokážu, odvalí se balvan.
      Hanko, minimálně některé tvoje modlitby jsou velmi chutné, vím to z dob, kdy ještě kavárna bzučela společenským životem :D

    • Vera Tydlitatova Says:

      Katko,
      To mi připomíná, že bychom měli Kavárničku trochu oživit. František projevil přání, abychom se opět sešli u kavárenského stromu. Byla bych ráda, kdyby do naší Kavárničky přišel i Ondřej, ale teď je to tam dost ospalé, tak ani nevím, jestli ho zvát, aby nebyl zklamaný.

    • Blechova Hana Says:

      No, “chutne modletby”, podeprene vuni mrkve s citronem ci boruvek, pripadne brusinkovymi podzimnimi orgiemi se syrem, naminky typu malinovych stav a zavarenin, ostruzinove vino, bezinky na vsechny zpusoby - to patrilo skutecne do nasi krasne Kavarnicky, kde jsme se schazeli, aby nam vsem bylo tak nejak lepe pospolu. Pri te prilezitosti se dalo vypozorovat, jak pekne jsme si vsichni dokazali predstavit kdejakou dobrotu, jak jsme si pekne predavali rodinne recepty, nekdy i bylinkarske lsti na choroby. Bylinky a chutne pokrmy nasich babicek patri podle mne k tomu nelepsimu, co mame, co si muzeme predavat, stejne jako pisne, zvyky, kroje,…
      Diky za pripomenuti tech vuni, jen aktualne - bezinky jsou v plnem kvetu, takze alergici - je treba nadelat stavu, ostani si muzou pochutnat na smazenych.
      A taky uz rostou houby, sousedi nasli spoustu kovaru, takze i my jsme dostali krasne klobouky na smazeni. My jsme zas objevili bedly, velke bedliste, takze doslo na smenny obchod :-)

    • Vera Tydlitatova Says:

      Hanko,
      Přijedeš tentokrát navštívit kavárenský strom?

    • Blechova Hana Says:

      Ja doufam,ze tentokrat se nic nesemele a budu moct konecne tu pohodu tam s Vami taky prozit. Loni jsem funela doma s nohou nahore, ale vzpominal sem na vas, muselo to byt bezva, i podle nasledne dokumentace.
      Kdy se to letos kona?

    • Vera Tydlitatova Says:

      Hanko,
      Právě zjišťuji, kdy má kdo čas, František zatím žádné konkrétní datum nenavrhl, ale musíme zjistit, jak se to lidem hodí. Máš to také v mailu.

    • Blechova Hana Says:

      Aha, tak a to zitra rano srovnam se svym turnusem a planem skoleni a odepisu.Zatim vim en tolik, ze zitra si jdu k Ludkovi S., ale to e en mlickost, snad, pak mam neake koleni 24.6 a 2.7. a inak sem vcelku snad volna. Ale zitra ti to napisu uplne presne.

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Věro, proti novým hostům nic nemám a ospalosti bych se nebála, svou funkci soukromého místa pro jakékoliv sdělení plní dobře. A tam bychom si měli domlouvat i toto.

    • Vera Tydlitatova Says:

      Jasně, také na to myslím, proto nikde nepíšu, kde se setkáme. :-)))

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      No, když cenzuruješ příspěvky, tak to tu pak vypadá velmi soukromě, což je pouhé zdání.

    • Vera Tydlitatova Says:

      Já vím, soukromé to tady není. Ale nemusíme se za nic stydět. To, co náckové vidět nemají, to tady neuvidí.

 

Říjen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Archivy