• pesach

    Osobně nemám ráda různé ty “svátky jara“, jak to nazývá popkultura ve snaze přiblížit pohanství konzumnímu člověku a přimět ho, aby kupoval čokoládové zajíce a jiné nesmysly. Jaro je krásné v přírodě a není třeba ho nějak bujaře slavit za pomoci umělých kuřátek a opulentních pokrmů.


    Pro křesťany jsou Velikonoce především největším duchovním mystériem, myslím, že ani oni nepreferují nákupy a “dělání nálady“. V judaismu jsou jarní dny spojené se svátkem, který letos začne ve středu 8. dubna vpodvečer slavnostní hostinou.

    Svátky Pesach, jsou všeobecně dost známé díky své historické souvislosti s křesťanskými Velikonocemi a také proto, že to jsou jedny z nejvýznamnějších a nejstarobylejších židovských svátků vůbec. Jejich tradice je zakotvena již v Bibli a v době existence jeruzalémského chrámu bylo náboženskou povinností navštívit v těchto dnech Jeruzalém a přinést oběť. Původní pastevecký svátek spojený s obětí prvorozeného zvířete a rolnický svátek spojený s pojídáním první úrody obilí v podobě nekvašených placek byl již ve starověku spojen do historizující oslavy osvobození Izraele z egyptského otroctví.

    Svátek trvá v Izraeli sedm a v diaspoře (tedy i u nás) osm dní, podstatné jsou ale jen první a poslední den, kdy by se nemělo pracovat. V předvečer prvního dne se slaví seder, tedy rituální hostina, kde se kromě pojídání přesně určených symbolických pokrmů a pití čtyř pohárů vína vypráví pesachový příběh - Hagada šel Pesach, což je v principu příběh z Exodu doplněný komentáři významných osobností, písněmi, žalmy, hádankami a hrami pro děti, které mají udržet jejich pozornost. Je to bohoslužba hlavně rodinná a podílí se na ní všichni zúčastnění. Vyprávění je navozeno otázkou nejmladšího dítěte známou jako ma ništana:

    “Čím se tato noc liší od všech ostatních

    že o jiných nocích nenamáčíme (zeleninu do slané vody) ani jednou a této noci dvakrát

    že každou noc jíme kvašené i nekvašené, ale tuto noc pouze nekvašené

    že každou noc jíme všechny druhy zeleniny, ale tuto noc pouze hořké

    že každou noc sedíme nebo si hovíme, ale tuto noc si pouze hovíme

    že každou noc jíme masou pečené nebo vařené, ale tuto noc pouze pečené?”

    seder_09_08_2999_d

    -

    Pesachu se také říká Zman cherutejnu - Čas našeho osvobození nebo Chag hamacot - Svátek nekvašených chlebů, protože po celou dobu svátku je zakázáno konzumovat kvašené těsto a je nahrazeno nekvašenými plackami maca. Seder zahrnuje pojídání macot - nekvašených chlebů, maroru - hořkých bylin a pití arba kosot - čtyř pohárů vína. Pokrmy, jsou rozložené na zvláštní sederové míse. Umístění pokrmů na míse odpovídá průběhu večeře, to, co bude použito nejdříve, leží nejblíže. Tři plátky nekvašeného chleba jsou položeny nad sebou. Na nejvzdálenější straně mísy je vejce a pečené maso, uprostřed je charoset (směs mletých jablek, oříšků, zázvoru, skořice a sladkého červeného vína. Symbolizuje cihly a maltu, kterou museli používat Izraelci jako otroci v Egyptě) a hořké byliny a nejblíže je karpas (listová zelenina) a slaná voda.Celé slavnosti předsedá zpravidla otec rodiny nebo nejvýznamnější člen rodiny či vzácný host.

    Seder má čtrnáct částí:

    Kadeš - požehnání nad vínem

    Urchac - mytí rukou

    Karpas - pojedení zeleniny s požehnáním

    Jachac - rozlomení středního macesu

    Magid - čtení pesachové hagady

    Rachca - umytí rukou před požehnáním

    Moci - požehnání nad chlebem

    Maca - pojedení macesu

    Maror - pojedení maroru

    Korech - pojedení macesu a maroru současně

    Šulchan orech - sváteční večeře

    Cafun - zákusek, odložená polovina středního macesu

    Barech - požehnání po jídle

    Halel - sváteční žalmy

    Nicra - sederové písně

    Beránek se již od zničení jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 neobětuje, sederu mohou být přítomni i nežidé, nejí se vestoje a i jiné zvyklosti z dob Bible byly pozměněny, nicméně symbolika a hlavní principy zůstávají již přes tři tisíce let stejné. Nejpozoruhodnější je to, že tento svátek neoslavuje především příchod jara, jak je tomu u jarních svátků jiných kultur, ale je především velkou oslavou svobody, toho, že se z otroků stávají volní lidé. V tom je jeho smysl nadčasový a nadnárodní.

    —————————————————————————

    Podrobnosti o průběhu a symbolice Pesachu

    Další literatura:

    Divecký, J. Židovské svátky – Kalendář od Pesachu do Purimu. Nakladatelství P3K. 2005.

    Newman, J., Sivan, G. Judaismus od A do Z. Sefer, 1992.

    Stern, M. Svátky v životě Židů. Vyšehrad, 2002

    pesach1

    ————————————————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 14:00

  • 17 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Lenka Hoffmannová Says:

      ahoj Věruš, díky za přání a to, že jsem si zase rozšířila znalosti o Judaismu, tobě přeji totéž

    • Věra Tydlitátová Says:

      Milá Lenko,
      To je fajn, že jsi sem zavítala. Užij si krásné dny svátků, máme hezky, tak ať to vydrží. :-) A ukaž se tady často.

    • František Kostlán Says:

      Věro,
      také díky za přání a klidné dny přeji i já tobě. Tvůj informativní článek je opět vymikající.
      Měj se krásně.

    • Vader Says:

      Naší milé paní Věře (které tímto děkuji za pěkný člének) i Vám všem ostatnim CHAG SAMEACH.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Františku,
      Prosím, pozdravuj také Věrku. Na Respektu se Tě dožaduje Veselý pod mým článkem o Obamovi. :-)

    • Věra Tydlitátová Says:

      Milý Vadere,
      Chag Sameach! Přeji Vám, aby se všechno obrátilo v dobré. :-)

    • hugous.z.lipek Says:

      Přeji Vám také paní Věro hezké velikonoce-pesach,i všem zde na webu.
      Velmi děkuji za články s touto židovskou tématikou.Je to pro mne super zajímavý web.

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Milá Věro, děkuji za přání a článek, inspirovala jsi mě k napsání článku o Pesachu a Velikonocích do našeho farního čtrnáctideníku :)
      I já tobě přeji radostné svátky!

    • Věra Tydlitátová Says:

      Milá Katko,
      Mohla bys mi prosím ten článek poslat?

    • Jan Horváth Says:

      Milá paní Věrko,
      moc děkuji za přání , také vám přeji požehnané velikonoční svátky a hodně zdraví a štěstí - but bacht the sastipen.
      Děkuji také za článek na blogu Týdne . Janko Horváth Döme

    • Věra Tydlitátová Says:

      Milý Janko,
      Přeji hodně pohody, štěstí, zdraví a dobrou mysl i pevnou naději do budoucnosti.

    • Persi Says:

      Chag sameach! Hezké velikonoce!:-)

    • Jindrich Hrdlicka Says:

      Ikdyz k “narodu” debilu” ( just kidding) mam daleko jak vzdalenosti tak mentalitou, beranek musi bejt. Ale asi nevyrazim do ulic z pomlazkou a nezacnu slehat divky v nasem sousedstvi.

      Jinak pani Verko, all the best i po Velikonocich….

    • Věra Tydlitátová Says:

      Persi a pane Jindřichu,
      Užijte si také krásné svátky. Dnes jsem byla v Praze přednášet na HTF o stromech, mělo to veliký úspěch. Prof. Nosek byl velmi roztomilý. A pak se většina posluchačů odebrala ke slavnostnímu sederovému stolu. Já si to dnes moc neužívám, nemám doma Kláru, ale zítra si uděláme seder šeni společně.

    • Hana Blechová Says:

      Věruško, krásné sváteční dny, hodně radosti, jara, pohody.
      A samozřejmě i všem zdejším dobrým duším.
      Pane Hrdličko, zajíce sice nepeču, ale velikonocní mazanec ano. A pak máme taky strašlivě rádi nádivnu s kopřivami, letos je jich už dost a pěkné. :-))
      Napečeme a naši odjedou se vším asi na chatu.

    • Martina Ďurďovičová Says:

      Věruš, dobře, žes sem dala ten textík o Pesachu. My jsme slavili na dvou sederech, tentokrát poprvé ve třech. Mám ráda tenhle svátek. Má hluboký obsah. Jako všechny židovské svátky koneckonců:o)

    • Věra Tydlitátová Says:

      Marti, doufám, že jste si ten seder krásně užili a díky za fotky, vypadáte tam opravdu všichni spokojeně. Já si to letos moc neužila, ještě na Erev Pesach jsem přednášela v Praze na HTF o stromech, byl tam i Nosek a Arava a jiní a všichni pak spěchali na seder, já večer teprve jela domů, nakonec jsme zůstaly s Mirjam doma, nemohly jsme se ani pořádně sejít s Klárou, ta měla školu. Já jsem stejně byla před zhroucením z množství povinností a práce. Tak jsem to dost ošidila, ale říkám si, že letos to ještě šidit mohu, aspoň to pak bude větší změna a víc si to užiju.
      Také jsou to moje nejoblíbenější svátky.

 

Červenec 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Archivy