• Kronika 26.06.2009

    harfa-z-uru

     

    Při nedávných státních zkouškách jsme vzpomněli kolegu, který s námi sedával každý rok a bez něhož jsme si státnice neuměli představit. Jeho laskavý humor odlehčoval atmosféru obtížných zkoušek a vůně jeho dýmky se linula jako oblak kadidla v sumerské svatyni. Tento vynikající český archeolog, sumerolog, asyrolog a religionista nečekaně zemřel několik dní po loňských státnicích v noci z 26. na 27. června 2008.  Letos jeho památku připomněl na počátku zkoušek docent Petr Charvát. Všichni učitelé i studenti věnovali milému a váženému profesorovi tichou vzpomínku.

     

     

    Blahoslav Hruška se narodil v den Pražského povstání 5. května 1945 v Českém Brodě, v letech 1962-67 vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze, obor klínopisné bádání, stal se kandidátem věd o umění, doktorem historických věd, docentem religionistiky a teorie náboženství.

     

    V letech 1967-70 působil jako interní vědecký aspirant v Semináři klínopisu na katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK a současně absolvoval dvouleté postgraguální studium sumerologie na univerzitě v Mnichově (stipendium DAAD). Od roku 1971 pracuje v Orientálním ústavu AV ČR (dříve ČSAV). Od roku 1973 byl výkonným redaktorem a 1990-97 šéfredaktorem časopisu Archív orientální. V letech 1983-85 pracoval v Semináři starého Orientu na Svobodné univerzitě v Západním Berlíně (stipendium nadace Alexandra von Humboldta), kde je hostujícím profesorem. V letech 1974-75 a 1978-79 pobýval v Istituto per gli Studi del Vicino Oriente na univerzitě v Římě v rámci mezinárodního projektu Vocabulario neosumerico, 1981 se účastnil archeologické výpravy v Iráku. Od roku 1995 je hostujícím profesorem v Ústavu Maxe Plancka pro dějiny vědy v Berlíně. Roku 1995 se habilitoval na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde vedl katedru religionistiky. (1)

     

    Profesor Hruška patřil k předním evropským badatelům v dobré tradici české orientalistiky. Jeho přenášky vynikaly poutavostí, hloubkou, odborností, ale také zvláštním estetickým účinkem básnického jazyka. Profesor Hruška patřil k těm učitelům, kteří spíše než informace předávají zápal a nadšení pro obor, kteří dovedou nadchnout studenty a poskytnout oporu jejich prvním krokům. V posledních letech působil na Centru blízkovýchodních studií Fakulty filozofické na ZČU v Plzni, kde pomáhal budovat jedinečné pracoviště zaměřené na Přední východ v nejširším smyslu slova. Svým posluchačům uměl zprostředkovat hluboké duchovní kořeny starých civilizací, které se staly základem civilizace naší. 

     

    Profesor Hruška nám chybí nejen jako vynikající učitel, ale také jako laskavý a vstřícný člověk, měli jsme ho moc rádi.

    hruska 

    BIBLIOGRAFIE profesora Blahoslava Hrušky (2)

     

     Knihy

     

    1.  Pod babylónskou věží. Edice Kamarád, Práce, Praha 1987. 376 s., 45 bar. fot., 96 čb. fot., 4 mapy, 16 pérovek. 2. Sumerian Agriculture. New Findings. Max-Planck Institut für Wissenschaftsgeschichte, Preprint 26, Berlin 1995, (vyšlo 1997), 110 S. ISSN 0948 – 94444. 3. J. Prosecký a kol., Encyklopedie starého Předního východu, Nakladatelství LIBRI, Praha, 1998, 497 s. 98 hesel v rozsahu 205 s. rkp., 5 s. chronologická tabulka, ilustrace, mapy. Vlastní podíl 10% a vedení celého projektu. ISBN - 85983 - 58 - 3. 4. Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu (společně s K. Břeňovou, J. Proseckým a J. Součkovou). LIBRI, Praha 2003. ISBN 80-7277-188-4.

     

    Disertační a rigorózní práce:  

     

    1. Epos o Errovi. (Das Erra-Epos). Diplomová práce, katedra věd o zemích Asie a Afriky, FFUK Praha 1967, 262 s. 2. Der Mythenadler Anzu in Literatur und Vorstellung des alten Mesopotamien, in: Assyriologia, sv. 2, Eötvös Loránd Tudományegyetem, Budapest 1975, 250 s., kandidátská disertace. 3. Tradiční obilnářství staré Mezopotámie. Der traditionelle Ackerbau im alten Mesopotamien, sv. 1-2. Orientální ústav ČSAV, Praha 1990. 517 s., doktorská disertace. (DrSc.). ISBN 80 – 900060 – 8 – 6.4.  Kultovní život starého Sumeru. (Das kultische Leben im alten Sumer).Orientální ústav AV ČR, Praha 1995. 145 s., předložená habilitační práce na HTF Univerzity Karlovy Praha. ISBN 80 – 85424 – 15 – 7.

     

    Redakce a ediční práce:

     

    1.  University Professor Lubor Matouš. Bibliography 1933 - 1978, in: Bibliographical Series of the Oriental Institute, sv. 5, Praha 1978, 67 s. 2.  Festschrift Lubor Matouš. (Spoluvydavatel G. Komoróczy). Eötvös Loránd Tudományegyetem, sv. 1. Budapest 1978, vyšlo 1980, 252 s.; sv. 2, Budapest 1978, vyšlo 1981, 311 s. Editorství obou svazků a vlastní příspěvek Die neusumerischen še-HAR-ra-Texte und die Prager Tafel I 861, s. 157-170, 2 kopie.

     

    Statě v publikacích

     

    1. Prameny života. Antologie poezie starého Orientu. Vyšehrad, Praha 1985, 424 s. Vlastní podíl (eigener Anteil) ca 15%, s. 27-48: Sumer. 2.  Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích. 2. vydání, Vyšehrad, Praha 1997. Sumer: Spor ovce s obilím, Dávné rady oráče synovi. S. 11 - 15 (předmluva), s. 36 - 70. Vlastní podíl 9%. ISBN 80 – 7021 – 223 – 3. 3.Sumer: Prozrazené dívčí tajemství. Svody a námluvy. Sumerská svatá svatba (Sumer: Starý Zákon: Píseň písní, In: J. Malina et al., Kruh prstenu. Láska v životě a literatuře světa. I. svazek (Kreis des Ringes. Die Liebe in Leben und Weltliteratur). Nadace Universitas Masarykiana, Brno 1997, 30.9.1996. Pre-print in: Univerzitní noviny, roč. 3, č. 12, Brno 1996, s. 19 - 26, 47; vyšlo také jako monografický preprint edice Scientia, Nadace Universitas Masarykiana, Brno 1999, s. 99 - 124. ISBN 80 – 86258 – 07 – 6. 4.         Kdo byl kdo v české a slovenské orientalistice. (Who was Who in the Czech and Slovak Oriental Studies), Nakladatelství LIBRI, Praha 1999, hesla: Hruška, B., Prášek, J.V., Klíma, J., Dus, J.,Matoušová, M. ISBN 80 – 85983 – 59 – 1. 5.  Kruh prstenu. Láska v životě a literatuře světa. Sv. I, s. 99 – 124: Blahoslav Hruška, Starý Přední východ. Editor J. Malina. Edice Scientia, Nadace Universitas Masarykiana a nakl. Georgetown, Brno 1999. ISBN 80-86251-04-7. 6.  A. L. Oppenheim, Starověká Mezopotámie, doslov ke knize. Academia, Praha 2001, s. 313 – 318. ISBN 80-200-0749-0.

     

    Články

     

    Články ve vědeckých a odborných časopisech:

     

    1. Das spätbabylonische Lehrgedicht “Inannas Erhöhung”. ArOr 37, 1969, s. 473-522, 1 kopie sumersko-akkadského textu. 2. Zur Geschichte der sumerischen Religion. Die Grenzen einer Methode. ArOr 39, 1971, s. 190-199. 3. Die Gestalt Inannas in der Literatur altbabylonischer Zeit und ihre “Erhöhung”. AUC, Philologica 4, 1971, s. 51-64. 4. Innere Struktur der Reformtexte Urukaginas von Lagaš, ArOr 43, 1973, s. 4-13, 104-132. 5. Einige Überlegungen zum Erra-Epos. BiOr 30, Leiden 1973, s. 3-7. Ohlas (Referenzen): Keilschriftbibliographie 36:204. 6. Die Reformtexte Urukaginas. Der verspätete Versuch einer Konsolidierung des Stadtstaates von Lagaš, in: P. Garelli, Le palais et la royauté, CRRA 19, Paris 1974, s. 151-161. 7.  Zur letzten Bearbeitung des Lugalbandaepos. ArOr 42, 1974, s. 62-65. 8.  Zur letzten Bearbeitung des Erraepos. ArOr 42, 1974, s. 354-365. 9. Das Drehem-Archiv und die Probleme der neusumerischen Viehwirtschaft (BIN III, SACT 1). Ac.Ant. 22, Budapest 1974, vyšlo 1976, s. 91-101. 10.Die Reformtexte Urukaginas. Klio 57/1, Berlin 1975, s. 43-52. 11. Materialien zum sumerischen Lexikon VI-XIII. OLZ, Leipzig 1976, s. 551-555. 12. Die altbabylonische Welt und ihr Verständnis. ArOr 44, 1976, s. 68-72. 13. Zwei neue Veröffentlichungen der Drehem-Texte. ArOr 44, 1976, s. 155-163. 14.  Die sumerischen Tempelhymnen und die Deutung von Urn. 49. ArOr 44, 1976, s. 353-360. 15. Cesta za poznáním sumerské společnosti (Der Weg zur sumerischen Gesellschaft), NO 33, 1978, s. 244-247. 16. Gab es ein “kapitalistisches” Unternehmen in der neubabylonischer Zeit? ArOr 46, 1978, s. 267-271. 17. Das Verhältnis zur Vergangenheit im alten Mesopotamien. ArOr 47, 1979, s. 4-14. 18. Die neusumerischen še-HAR-ra-Texte und die Prager Tafel I 861, in: Feschschrift Lubor Matouš, sv. 1, Budapest 1979, s. 157-170, 2 kopie klínopisných textů. 19.Drei neusumerische Texte aus Drehem. WdO 11, 1980, vyšlo 1981, s. 17-22, 3 kopie klínopisných tabulek. 20. Zu den Königsinschriften der Herrscher von Isin, Larsa und Uruk. ArOr 50, 1982, s. 184-195. 21.Alte und neue Streiflichter zur Gestalt “Gilgameš”. ArOr 50, 1983, vyšlo 1983, s. 347-350. 22.Zur Verwaltung der Handwerker in der frühdynastischen Zeit, in: H. Klengel et al., Gesellschaft und Kultur im alten Vorderasien, SGKAO sv 15, Berlin 1982, s.- 99-115. 23. Asiatische Produktionsweise und die Keilschriftforschung. ArOr 51, 1983, s. 268-275. 24. Dilmun in den vorsargonischen Wirtschaftstexten aus Šuruppak und Lagaš, in: D.T. Potts et al., Dilmun. New Studies in the Archaeology and Early History of Bahrain, BBVO sv. 2, Berlin 1983, s. 83-87. 25. Zur Leipziger Tagung der Keilschriftforscher sozialisticher Länder. ArOr 52, 1984, s. 80-82. 26. Die Bodenbearbeitung und Feldbestellung im altsumerischen Lagaš. ArOr 52, 1984, s. 150-157. 27. Zur Popularisierung der altmesopotamischen Völker. ArOr 52, 1984, s. 295-297. 28.Neue Darstellung der vorderasiatischen Frühzeit. ArOr 52, 1984, s. 403-407.) 29.  The Mythical and Historical Man. A Historical Problem in Early Babylonia. Sumer 41, Baghdad 1985, s. 126-129. 30.Der Umbruchpflug in den archaischen und altsumerischen Texten. ArOr 52, 1985, s. 45-65, 10 obr. 31.  Die neue Bearbeitung der MU.ITI-Archive aus Umma. ArOr 53, 1985, s. 173-176. 32.  Von Rindern gezogene Geräte in der mesopotamischen Landwirtschaft des 3. Jahrtausends v.u.Z. AoF 12, Berlin 1985, s. 246-251. 33.  Zur traditionellen Landwirtschaft in Nordafrika. ArOr 53, 1985, s. 259-261. 34.Das Land Asir. Bemerkungen zu einem umstrittenen Buch. ArOr 54, 1986, s. 287-289. 35. Josef Klíma: 75 Jahre. ArOr 54, 1986, s. 359-365. Spoluautor (zusammen mit) J. Prosecký, vlastní podíl (eigener Anteil) s. 359-362, ca. 40%. 36. Die wichtigsten Faktoren der altmesopotamischen Agrarwirtschaft. Hospodářské dějiny sv. 15, Praha 1986, s- 7-25, 1 diagram. 37. K počátkům zemědělství na Předním východě. (Zu den Anfängen der Landwirtschaft im alten Vorderasien), Československý časopis historický 33, 1986, s. 209-227. 38.      Typologie der landwirtshcaftlichen Arbeitsgeräte in den altsumerischen Texten. Altorientalisches Seminar, FU Berlin 1986. Arbeitshefte, 10 s. 39. Efektivnost tradičního obilnářství starého Předního východu. (Der Effekt des traditionellen Getreideanbaus im alten Vorderen Orient), Československý časopis historický 35, 1987, s. 241-251. 40.  Zu den ersten Forschungsergebnissen der Sumerian Agriculture Group. ArOr 55, 1987, s. 58-63. 41. Bemerkungen zu den Arbeitskräften in der neusumerischen Landwirtschaft. ArOr 55, 1987, s. 399-405. 42.Naturbedingungen und die traditionelle Landwirtschaft des alten Vorderen Orients, in: ŠULMU, sv. 3, vyd. P. Vavroušek a V. Souček, Praha 1987, s. 85-100. 43.  Die Bewässerungsanlagen in den altsumerischen Königsinschriften von Lagaš. BSA 4, Cambridge 1988, s. 61-72. 44.  Zu den Produktionsverhältnissen in der altsumerischen Landwirtschaft, in: Familie, Staat und Gesellschaftsformation, vyd. J. Herrmann a J. Köhn, Berlin 1988, s. 328-334. 45. Überlegungen zum Pflug und Ackerbau in der altsumerischen Zeit. ArOr 56, 1988, s. 134-158. 46. Das institutionelle und private Grundeigentum im alten Mesopotamien. Notizen einer neuen Dokumentation. ArOr 57, 1989, s. 263-267. 47.Ur. Die Entstehung eines altmesopotamischen Stadtstaates. AoF 16, Berlin 1989, s. 36-41. 48. Das landwirtschaftliche Jahr im alten Sumer. Der Versuch einer zeitlichen Rekonstruktion. BSA 5, Cambridge 1990, s. 105-114. 49.Die landwirtschaftlichen Arbeiten in den sumerischen literarischen Texten, in: ŠULMU, sv. 4, vyd. J. Zablodska et al., Poznaň 1990, vyšlo 1993, s. 109-118. 50. Die altsumerischen Nikol’skij-Texte aus der Leningrader Eremitage. ArOr 59, 1991, s. 414-427. 51. Mensch und Natur im alten Vorderen Orient. Forschungsberichte des Instituts für Soziologie I, FU Berlin 1990-1991. Arbeitsheft, 19 s. 52.Josef Klíma. Bibliographie 1930-1988. AoF 17, Berlin 1990, vyšlo 1991, s. 191-219. Spoluautor (zusammen mit) J. Prosecký, vlastní podíl (eigener Anteil) 35%. 53.      Hacke oder Pflug? Zur Bodenvorbereitung in den sumerischen Literaturtexten, in: Ex pede pontis, ed. by J.Prosecký, Oriental Institute, Prague 1992, s. 70-79. ISBN 80 – 85425 – 10 – 6. 54.      Berlin: Ein neuer Textbestand der altsumerischen Wirtschaftsurkunden (VS 25). ArOr 61, 1993, s. 206-209. 55.      Austen Henry Layard tra l’Oriente e Venezia. Eirene 39, 1993, s. 65-67. 56.      Das Hohelied und die Sumerer. Eine negative Zwischenbilanz, in: The Bible in the Cultural Context, ed. by H. Pavlincová et al., Brno 1994, s. 163-171. ISBN 80 – 210 – 1003 – 7. 57.      Die Ur-III-Texte aus der Sammlung des Altorientalischen Seminars der Karlsuniversität Prag. ArOr 62, 1994, s. 227 - 249, 25 autografií klínopisných textů. Spoluautor (zusammen mit) H. Neumann, Berlín. Vlastní podíl (eigener Anteil) 70%. 58.      Herden für Götter und Könige. Schafe und ziegen in der altsumerischen Zeit, in: Festschrift B. Brentjes, AoF 22, 1995, s. 72-82. 59.      Die Arbeitsgeräte in der altsumerischen Landwirtschaft, in: H. Klengel und J. Renger, Landwirtschaft im alten Orient, BBVO 18, Berlin 1999, s. 237 – 248. ISBN 3 – 496 – 02652 – 9. 60.      Problémy dějin sumerského náboženství (Die Probleme der sumerischen Religionsgeschichte), Theologická revue 12, 1995, s. 6-8. 61.      Neue Untersuchung zum kultischen Kalender im alten Vorderasien, ArOr 63, 1995, s. 233 - 237. 62.      Zum “Heiligen Hügel” in der altmesopotamischen Religion. Festschrift Hans Hirsch, Universität Wien, in: WZKM 86, 1996, s. 161 - 177. 63.      Archiv orientální - 60 Jahre, in: L. Obuchova et al., Archiv orientální 1929 - 1993: Bibliography, ArOr 64, 1996, s. 9 – 12. ISSN 0044 – 8699. 64.      Die Zugtiere in den altsumerischen Wirtschaftsurkunden, ArOr 62, 1994, s. 7 - 16. 65.      Die Ur-III-Texte aus der Sammlung des Altorientalischen Seminars der Karlsuniversität Prag, ArOr 62, 1994, s. 22 - 249, zusammen mit Hans Neumann, eigener Anteil 75%. 66.      Josef Klíma (16.11.1909 - 30.11.1989), in: O.I.R.(= Orbis Iuris Romani) 2, Brno, Právnická fakulta MU 1996, s. 139 - 172), spoluautor J. Prosecký (zusammen mit J. Prosecký), Medaillon und Bibliographie. 67.      Verze a předlohy biblické potopy světa (Versionen und Vorgänger der Weltsintflut), in: Theologická revue 2, Praha 1996, s. 17 - 19. 68.      Die Sumerer und ihr “Heiliges”. Das Sekuläre und Sakrale Wissen. In: Assyriologica et Semitica, Fs. Joachim Oelsner, hrsg. von Hans Neumann und Joachim Marzahn, Ugarit Verlag Münster/Westf. 1996, AOAT, Band 252, Münster 2000, s. 179 – 188. ISBN 3 – 927120-62-2. 69.      Wissen ohne Begriffsbestimmung. Zu den Wissenssystemen im alten Mesopotamien. in: Projekte, Max-Planck-Institut für Wissenschaftsgeschichte, Berlin 1996, s. 4 - 9. ISSN 0948 – 9444. 70.      Inanna und Šukaletuda. Eine gutgeheissene Unzucht mit der Kriegsgöttin, ArOr 66, 1998, s. 318 - 324. 71.      Zum Gründungsritual im Tempel Eninnu, in: Munuscula Mesopotamica, Festschrift für Johannes Renger, Hrsg. von E. Cancik-Kirschbaum et al., Alter Orient und Altes Testament (AOAT), Bd. 267, Ugarit Verlag, Münster 1999, s. 217 – 228. ISBN 3 – 927120 – 81 – 2. 72.      Sumerské a babylonské tabulky osudu (Sumerische und babylonische Schicksalstafeln), v: Jiří Hoblík et al., „Pouštěj svůj chléb po vodě“, sborník k poctě M. Balabána, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 1999, s. 94 – 103. 73.      Eninnu v Lagaši. Nová stavba starého sumerského chrámu. (Religio 2000/1, Brno, s. 3 – 14. 74.      Smrt v Mezopotámii. V: L’. Obuchová (ed.), Svět živých a svět mrtvých, Česká orientalistická společnost – Dar Ibn Rushd, ISBN 80-902510-2-1, Praha 2000, s. 90 – 117. 75.      Principy moci sumerských božstev. (Theologická revue 71/1-2, Praha 2000, s. 105 - 121. 76.      Prolegomena zur ältesten altmesopotamischen Listenwissenschaft (Uruk, Fara, Abu Salabikh). V. Gerd Grasshoff et al., “Reflection and Intervention”, MPIWG Berlin, Preprints 142, vyjde v roce 2001, 9 str. rkp. 77.      Bohyně-rodičky v sumerské a babylonské mytologii. (Theologická revue, 72, Praha 2001, s. 305 – 318. 78.      Stará Mezopotámie v heslech nového českého Biblického slovníku. (Theologická revue 72, Praha 2001, s. 423 – 437). 79.      Die sumerischen Bilgameš-Dichtungen und ihre Beziehung zum akkadischen Gilgamešepos. (17 s., Preprint, MPI für Wissenschaftsgeschichte, Berlin 2001). 80.      Když království sestoupilo z nebes. Nové výklady akkadského eposu o Etanovi. (Religio 10, Brno 2002, s. 85 - 94). 81.      Adapa und der Südwind. Neues zur altmesopotamischen Weisheit. ArOr 70, 2002, s. 231 – 238. 82.      Landwirtschaftliche Naturkenntnisse und Technologie der Bodenbearbeitung im alten Sumer. (4. Internationales Colloquium der Deutschen Orient-Gesellschaft, DOG, Münster/Westf. 20. – 22. 2. 2002; 9 s. rkp.). 83.      Babylonská mapa světa a mezopotamské představy o Zemi. Univerzitní noviny, roč. 9, č. 5, Brno 2002. s. 50 – 56, 89. 84.      Školní výběr ze sumerských oslavných básní o bohyni Inanně, králi Išma-Daganovi a městě Nippuru. Theologická revue 73, č. 4, Praha 2002, s. 455 - 464. 85.      Max von Oppenheim - archeolog, diplomat a mecenáš. NO 57, 2002, s. 301 - 305. 86.      Představy Sumerů o kerajině užitkové a estetické. NO 59/1, 2004, s. 13 - 19. 87.      Religionistika a mezopotamský polytheismus. RELIGIO 12, Brno 2004, s. 27 - 45. 88.      Gilgamesch macht Schwierigkeiten. Zur Rezeption eines altorientalischen Heldenbildes im europäischen Denken. (AvH-Tagung in Dolná Krupá, Slowakei, 2. - 6. Juni 2004), rkp. 7 str. Soubor: clanky/D. Krupa/(AvH). 89.      Sumerský svět bohů a démonů. (8 str. rkp. pro Evangelický kalendář, Mgr. věra Tydlitátová, ZČU Plzeň, zasláno 17. 8. 2004). 90.      Glosa k recenzi T. Maříka na nový český překlad Eposu o Gilgamešovi. ThR 75, 2004, s. 124 - 126.

     

     Populárně vědecké články:

     

    1. Babylónská potopa světa a Epos o Atrachasísovi. ĎaS 10, 1968, s. 18-20. 2.         Babylónský Job. NO 25, 1970, s. 61-64. 3.         Biblická potopa světa přestala být záhadou. Lidová demokracie 1.5.1971, s.5. 4.         Berlínské tabulky vydávají svědectví. Lidová demokracie 16.10.1971, s.5. 5.         Objevitel říše Chetitů. Lidová demokracie, 9.12. 1972, s.5 6.         Odhalená i skrytá tajemství hliněných tabulek. Lidová demokracie 5.10.1972, s.3. 7.         Válka bez konce. NO 28, 1973, s. 201-204. 8.         Tóny z hlubin starověku. Lidová demokracie, 26.6.1974, s. 5. 9.         Sumerové nebo Semité? NO 29, 1974, s. 121-124. 10.      G. F. Grotefend a klínové písmo. NO 30, 1975, s. 206-209. 11.      Sumerský obchod s cizinou. NO 31, 1976, S. 220-222. 12.      Závažné objevy v syrské poušti. Lidová demokracie, 28.2.1976, s. 5. 13.      Posvícení ve starém Sumeru. Lidová demokracie, 15.1.1975, s. 5. 14.      Objev stále živý. Před 75 kéty byla vykopána stéla babylónského krále. Lidová demokracie, 9.4.1977, příloha, s. 10. 15.      Co nebylo na stéle vládce Chammurabiho. NO 32, 1977, s. 141-143. 16.      Zeměpis starého Sumeru. NO 32, 1977, s. 282-285. 17.      Epos o Gilgamešovi. NO 32, 1977, s. 317-319. 18.      Ebla. Nový stát starověku. NO 33, 1978, s. 143-146. 19.      Sedmdesát let profesora Lubora Matouše. NO 33, 1978, s. 213. 20.      Věštci, zaříkávači a lékaři pod babylónskou věží. NO 34, 1979, s. 57-59. 21.      Případ soch vladaře Gudey. NO 34, 1979, s. 156-159. 22.      Tóny z ticha starověku. NO 34, 1979, s. 273-275. 23.      Sumerský problém a Thor Heyerdal. NO 35, 1980, s. 243-246 s mapou. 24.      Za památkami do Iráku. NO 38, 1983, s. 16-19. 25.      Pohled do sumerského šatníku. NO 38, 1983, s. 268-271. 26.      Doslov ke knize E. Klengelová-Brandtová, Starověký Babylón. Vyšehrad, Praha 1983, s. 320-331. 27.      Mezopotámie a Střední Asie. NO 39, 1984, s. 76-79. 28.      Cesta za poznáním vzniku státu. NO 39, 1984, s. 193-195. 29.      Hledání sumerského ráje. NO 39, 1984, s. 242-245. 30.      Lubor Matouš 7.11.1904 - 2.4.1984. ArOr 53, 1985, s. 160-170, 3 foto. 31.      Když obilí sestoupilo z hor. Ke vzniku pravěkého zemědělství. NO 40, 1985, s. 175-178. 32.      Obilnářství starého Předního východu. NO 40, 1985, s. 241-244. 33.      Kuchařské umění ve staré Mezopotámii. NO 41, 1986, s. 78-81. 34.      Olejnaté rostliny starého Předního východu. NO 41, 1986, s. 206-208. 35.      Syrská Ebla. Hledání velikosti zaniklého státu. NO 41, 1986, s. 242-244 s mapkami a grafy. 36.      Zelená a vyprahlá Sahara. NO 42, 1987, s. 46-48. 37.      Nejstarší hraniční smlouva v Sumeru. NO 42, 1987, s. 46-48. 38.      Školy s tabulkami, ale bez tabulí. NO 42, 1987, s. 84-87. 39.      Předmluva k 1. a 2. vydání knihy Z. Kosidowského, Příběhy Mrtvého moře. Práce, edice Kamarád, Praha 1987, 1988, s. 5-16. 40.      Sumerský rolnický kalendář. NO 43, 1988, s. 84-87. 41.      Spor ovce s obilím. Sumerský pohled na vznik zemědělství. NO 43, 1988, s. 142-145. 42.      Králové a úředníci. Cesta k moci ve starém Sumeru. NO 44, 1989, s. 144-147. 43.      Henry Austin Layard. Přemožitélé času, MON Praha 1989, č. 18, s. 174-178. 44.      Josef Klíma a český klínopis. Zprávy čs. společnosti orientalistické, Praha 1990, s. 42-48. 45.      Robert Koldewey. Přemožitelé času, MON Praha 1990, č. 17, s. 173-177. 46.      Jacob a Wilhelm Grimmové. Přemožitelé času, MON Praha 1990, č. 20, s. 22-26. 47.      Giacomo Casanova. Přemožitelé času, MON Praha 1990, č. 20, s. 27-32. 48.      Alexander von Humboldt. Přemožitelé času, MON Praha 1990, č. 31, s. 152-156. 49.      Počátky psaného práva. Historická revue, č. 2, Bratislava 1990, s. 2-5. 50.      Nová sbírka nejstarších tabulek. NO 45, 1990, s. 239-243. 51.      Rozhovor s šéfredaktorem časopisu Archív orientální. NO 46, 1991, s. 183-196. 52.      Atlantis - konec legendy? MF Dnes, 14.11.1992, s. 9 (příloha Víkend) 53.      Ze sumerské poezie. NO 47, 1992, s. 178-179. 54.      Walter Andrae - archeolog a umělec. NO 47, 1992, s. 11-13. 55.      Píseň písní. Láska nebo rituál? NO 47, 1992, s. 229-232. 56.      Babylón - nádhera i hriech. Historická revue, č.5, Bratislava 1993, s. 2-4. 57.      Nevěstky, milostnice a kněžky lásky v Babylónii. NO 48, 1993, s. 129-132. 58.      Hlášení o stavu vody na sumerských tocích. NO 48, 1993, s. 210. 59.      Mýtus o Etanovi. Proč letěl hrdina do nebes? NO 48, 1993, s. 236-239. 60.      Stoky a studnice starého Orientu. NO 48, 1993, s. 301-304. 61.      Chov skotu ve starém Sumeru. NO 49, 1994, s. 14-17. 62.      Hlasy a ohlasy klínopisu. NO 49, 1994, s. 176-180. 63.      Starověké zemědělství v Berlíně. NO 49, 1994, s. 248. 64.      Pět knih Mojžíšových a příroda. NO 49, 1994, s. 300-303. 65.      Péče nebo zavržení? Osudy nemocných ve starém Orientu. NO 50, 1995, s. 56 - 60. 66.      Herbert Petschow - orientalista mezi Východem a Západem, NO 50, 1995, s. 117- 119. 67.      Babylónské věže a svaté pahorky, NO 50, 1995, s. 256 - 260. 68.      Sumerská “svatá svatba”, NO 50, 1995, s. 368 - 371. 69.      Sumerská kavalérie, NO 51, 1996, s. 57 - 60. 70.      Babylónské divy světa: Opevnění “Boží brány” a visuté zahrady, NO 51, 1996, s. 126 - 130. 71.      Babylónská vzdělanost: Učenci a experti, NO 51, 1996, s. 252-256. 72.      43. Mezinárodní setkání asyriologů v Praze, NO 51, 1996, s. 274-276. 73.      43. Rencontre assyriologique internationale, Akademický bulletin, č. 9, 1996, s. 8-9. 74.      Sumerské hledání posvátného světa. NO 52, 1997, s. 5 - 10. 75.      Sumerské písanky a cvičebnice. NO 52, 1997, s. 129 - 132. 76.      Víno v biblické Písni písní, in: In vino veritas et musae, Folklorní sdružení, Buchlovice 1997, 10 str. 77.      Evidence na hliněných tabulkách, Hospodářské noviny, č. …, … 1997, (7 str. rkp., foto, pérovky) – nevyšlo. 78.      Sumerské představy království, NO 52, 1997, s. 371 - 375. 79.      Inanna a Šukaletuda: Souhlas se smilstvem?, NO 53, 1998, s. 89 - 93. 80.      Sto let Německé orientální společnosti, NO 53, 1998, s. 195 - 196. 81.      Československo a sionismus. Pohled z druhé strany, NO 53, 1998, s. 315 - 318. 82.      Rozsáhlý projekt završila Encyklopedie starověkého Předního východu. NO 54, 1999, s. 155 – 156. 83.      Vzdělání a moc ve staré Mezopotámii. NO 54, 1999, s. 336 - 341. 84.      Babylonské zajetí Židů. Český zápas, 80/4, 13. 2. 2000, s. 5. 85.      Encheduanna: Akkadská princezna před porotou. NO, 55, 2000, s. 18 – 22. 86.      Babylonské mýty na videu. (Sestup Ištary do podsvětí, Gilgameš, tab. XI.), 3 str. rkp. + 1 foto, 23. 1 2000, NO 55, 2000, s. 77 – 80. 87.      Hans Gustav Güterbock (1908 – 2000), NO 55, 2000, s. 192 - 193 88.      Zrcadlové dějiny: Rok 2000 před Kristem a po Kristu. NO 55, 2000, s. 177 - 179. 89.      Gilgameš a strážce cedrového lesa. NO 55, 2000, s. 251 – 256. 90.      Gilgameš a Akka. Milost za staré zásluhy. NO 55, 2000, s. 326 – 333. 91.      Sumerské zlomky o potopě světa. NO 56, 2001, s. 7 – 14. 92.      Ochránkyně hospod a nevěstinců. NO 56, 2001, s. 149 – 154. 93.      Bilgames ulehl a nezvedá se více… NO 57, 2002, s. 189 – 195. 94.      Bilgames bojuje s nebeským býkem. (Bilgames a nebeský býk). NO 56, 2001, s. 270 – 277. 95.      Bilgameš, Enkidu a podsvětí. NO 57, 2002, s. 73 – 81. 96.      Max von Oppenheim - archeolog, diplomat a mecenáš. NO 57, 2002, s. 301 - 304. 97.      Mesiáš dnes přišel k vám… (4 str. rkp., + 1 perovka, pro NO 57, 2002, s. 341 - 344. Překlady 1.         Mýty staré Mezopotámie. Spoluautoři: L. Matouš, J. Prosecký a J. Součková. Odeon, Praha 1977. Překlady ze sumerské a akkadské poezie na klínopisných tabulkách. Vlastní podíl (eigener Anteil) ca. 40%, s. 33-48, 82-90, 102-150, 208-210, 233-240, 254-276 a komentáře k uvedeným částem.2.         B. Harenberg, Golo Mann et al., Kronika lidstva (Die Chronik der Menschheit), Fortuna Print, Bratislava 1993, 956 s. Upravený překlad z němčiny, rozšíření o data z českého prostředí, s. 1-90. Vlastní podíl na překladu ca. 10%. ISBN 80 - 7153 - 039 - 5.3.         B. Harenberg et al., Kronika techniky (Die Chronik der Technik), Fortuna Print, Bratislava 1993. Upravený překlad z němčiny, rozšíření o data ze starého Orientu, s. 7-95. Vlastní podíl na překladu 9%. ISBN 80 - 7153 - 054 - 5.4.         H. Schott et al., Kronika medicíny (Die Chronik der Medizin), Fortuna Print, Bratislava 1994. Upravený překlad z němčiny, rozšíření o data ze starého Orientu, s. 7-50. Vlastní podíl na překladu 8%. ISBN 80 - 7153 - 071 - 5.5.         Egypt. Historický průvodce (Ägypten. Historischer Reiseführer). Nelles Guides, GeoCenter International, Praha 1994, 250 s. Překlad z němčiny, s. 5-130. Vlastní podíl na překladu 50%. ISBN 80 - 88618 - 306 - 8. 6.         Michael Roaf, Svět Mezopotámie. (Michael Roaf, Cultural Atlas of Mesopotamia and the Ancient Near East, Amdromeda Oxford Ltd., Oxford 1990), Knižní klub, Praha 1998, 238 str., vlastní podíl ca. 40%, s. 4 - 95 (s. J. Pečírkovou a J. Proseckým), překlad z angličtiny. ISBN 80 - 7176 - 744 - 7.7.         Nebe, peklo a nirvána. Velcí vykupitelé: Buddha, Ježíš a Muhammad (Hans-Christian Huf, Himmel, Hölle und Nirvana. Die grossen Erlöser: Buddha, Jesus und Mohammed. Gustav Lübbe Verlag, Bergisch Gladbach 1999), Knižní klub, Praha 2000, 285 s, překlad z němčiny. ISBN 80 - 242 - 0320 - 0. 8.         Epos o Gilgamešovi. Z akkadských, sumerských a chetitských originálů přeložili a úvodními studiemi opatřili Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška a Marek Rychtařík. Ilustrace inspirované mezopotamskými artefakty nakreslila Jana Jiroušková. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2003, 410 s. ISBN 80-7106-517-X

     

    Encyklopedická hesla

     

    1. Velká encyklopedie DIDEROT, 90 samostatných hesel z historie a kulturních dějin starého Předního východu (Kanaán, Izrael, Sumer, Babylónie) a reálií uvedených oblastí. Vychází průběžně od roku l999. 2.  UNIVERSUM - všeobecná encyklopedie. (Bertelsmann Verlag, München 1996). Překlad hesel z oblasti starého Orientu do vzniku islámu. Knižní klub v obnoveném nakl. ODEON, Praha. 132 vlastních přepracovaných hesel (Mezopotámie, Sumer, Asýrie, Babylónie, Kanaán); samostatná hesla “Izrael - dějiny, izraelské kmeny, Izraelské království”. Vychází průběžně od dubna 2000.  

            

    (1) http://www.libri.cz/databaze/orient/list.php?od=h&start=41&count=10

    (2) http://www.orient.cas.cz/odd/oaf/hrus/hruska.htm

    Foto: Mirjam Tydlitátová: 4500 let stará harfa z hrobky v Uru (British Museum London)



    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 3 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Martina Durdovic Says:

      Jejda, to už je rok! Také lituji jeho odchodu a nikdy nezapomenu na jeho zápočet z Gilgameše, který mi napsal v hospůdce u fakulty, a na vůni jeho dýmky. Někteří jsou nenahraditelní hodně výrazně. Jako i profesor Sadek.

    • Vítek Pelc Says:

      Vzpomínám na profesora Hrušku, na jeho přednášky, příjemný hlas a vůni dýmky v “tělocvičně” HTF…
      A na profesora Sadka s jeho Zoharem, klavírem a kočkami též…
      Zdalipak ještě žije prof. Kolesnyk?

    • Jitka Sýkorová Says:

      Ano, naprosto s tím souhlasím. Někteří jsou opravdu nenahraditelní a Blahoslav Hruška je jedním z nich. Taky na něj stále nemůžu zapomenout. Když jdu na fakultu, cítím jak tam chybí. Je tam bez něj prostě nějak prázdno a smutno… A chybí tam ona pověstná vůně jeho dýmky, která nás vždy upozornila na jeho přítomnost. Na jeho přednášky jsme se všichni moc těšili. Byly nesmírně zajímavé, vynikaly vysokou erudicí a zejména přesahy do jiných oborů (literatury, kultury, dějin umění, medicíny, hudby aj.). Myslím, že bychom ho mohli nazvat “renesančním člověkem”. Typický byl též jeho smysl pro humor. Včera (5. 5.2010) by měl Blahoslav Hruška narozeniny. Kulaté. Bylo by mu 65 let. Dala jsem mu na hrob kytku a zapálila svíčku. Myslím, že my všichni jsme mu dlužni za mnohé…

 

Červenec 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Archivy