• Ahoj, lidi toulaví 10.06.2010

    3484059056_dcb109ff66

    Nevím, jestli máte stejnou zkušenost. Mám několik kamarádů, přátel a kamarádek, které znám už léta, někdy se nevidíme jak dlouho, ale kdykoliv se setkáme, je všechno prima. Potřebuju pomoc, kamarádka přijede, potřebuje pomoci ona, přijedu a pomůžu já. Přítel opraví svěšené dveře, přítelkyně zařídí nějaké věci okolo daní. Dokonce si můžeme půjčit peníze, které si vracíme bez následného zapírání a uražených póz. Můžeme si o všem povídat, píšeme si maily, ale ne moc často, jsme příliš vytížení. Jsou to normální lidé, mají normální práci, starosti s rodinou, bolestí nad hlavu, chodí ve vytahaném tričku, protože jsou zavaleni prací, natírají plot, vaří pro děti hromady knedlíků, prořezávají stromy. Manikúra, ach ta manikúra, ta spočívá v tom, že si kartáčkem vydrbou nehty. Nevedou moralizující řeči, nehrají si na génie, altruisty a zneuznané talenty, prostě dělají to, co život žádá – a že toho není málo.

    A pak se objeví někdo z úplně jiného ranku. Krásná žena, nadaná a oduševnělá, nebo krásný a okouzlující muž, už ty oči jsou výmluvné, každé slovo je moudré a i barva hlasu je příjemná jako uklidňující hudba. Mluví hodně o samých ušlechtilých věcech, pomáhá zatoulaným pejskům, přispívá na stavbu dětského domova, maluje skvělé obrazy, skládá vážnou hudbu a hraje na varhany v místním kostele. Píše básně nebo román. Můj bratranec se setkal s jednou takovou krásnou ženou, měla přírodně měděný odstín vlasů, zelené oči, okouzlující alt a byla z dobré staré rodiny, ta rodina měla slavné předky ještě v době obrození, byli nějak vzdáleně příbuzní s rodinou Fryčů. Všechno samí profesoři, vynálezci, hudebníci. To na mého vzdělaného bratrance dělalo velký dojem. A také krásné ruce té ženy. Paní Vilma byla rozvedená, manžel ji prý týral, děti se s ní nechtějí stýkat, ošklivá historie.

    A máme tady pěkný modelový příklad. Paní Vilma hleděla na Tomáše hlubokýma vřelýma očima a nadšeně hltala každé jeho slovo. Má ráda čestné muže, prohlásila, když slyšela, že Tomáš odmítl vstoupit do Strany. Obdivuje ho. Vývoj šel svou nezvratnou cestou, Tomáš se zamiloval až po uši. Sehnal Vilmě dobrou práci, slušné bydlení, koupil jí dokonce auto. Mluvili o tom, že se vezmou, jen co si Vilma dokončí dálkově školu. Jen tak mimochodem se ukazovaly různé podivnosti: na varhany už Vilma pět let nehrála, nepohodla se s regentschorim. Občas se na bratrance nesmyslně urazila kvůli nějaké fiktivní křivdě. Studium přerušila po druhém semestru. Bývalý manžel Vilmy se ukázal jako zakřiknutý účetní a podle svědectví sousedů nejen že ženu netýral, ale naopak byl jí soustavně podváděn a nakonec vybrala společné úspory a odjela na Kypr na dovolenou s kamarádkou. Dvě děti mu nechala na starosti a přestala se o ně zajímat. Nikdy moc nepracovala, vždy tak měsíc dva, pak měla migrény a z práce odešla. Manžela opustila pro jakéhosi svalnatého trenéra ze satelitního městečka, ale ten ji vyhodil, když mu ukradla nějaké větší peníze.

    Také práci, kterou Vilmě sehnal Tomáš, po třech měsících opustila po hádce se šéfem. Zapletla do toho i Tomáše a ten ztratil dlouholetého přítele, majitele firmy. Vilma chodila fňukat na různá setkání přátel a do lepších restaurací. Tam poznala Petra. Tomáš byl najednou „nevděčný a nespolehlivý chudák“, Vilma se styděla, že mu řídnou vlasy, že nosí brýle a že vypadá utahaně. Petr byl okouzlen překrásnou, nadanou, inteligentní ženou s měděnými vlasy, křehkýma rukama a sametovým altem. Vývoj šel obvyklou cestou. Přišel o půl miliónu a o byt po matce. Po půl roce ho Vilma nechce vidět. Je tak nechápavý a hrubý! Dokonce si dovolil Vilmě říct, že je mrcha. Znám i takové Vilmy – muže. Jeden z nich, překrásný a nadaný umělec, který se přítelkyní nechává nestydatě živit a bydlí v jejím bytě, tahá svou družku za vlasy před zrcadlo a křičí na ni: „Co si o sobě ty krávo myslíš? To se chceš srovnávat s nějakou dvacítkou? Buď vděčná, že u tebe vůbec bydlím.“

    Mám radši svou přítelkyni Stáňu. Vyjde před vrátka v teplácích, nemá makeup a na rukou má zelenou barvu od plotu. Jdeme k ní na kafe, v bytě je teplo a káva je poctivá. Stáňa trochu tloustne, nemá překrásné vlasy, není dcera vlastenců a profesorů, nezpívá a nehraje na varhany. Jenom celý život pracovala, byla věrná muži a vychovala tři slušné děti. Ze svého života postupně vykopávám ty různé Vilmy a Vilmáky. Chci přijít na kafe jenom ke Stáně. Charisma nemá, ale je to kamarádka.

    ————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 16 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Tomas Marny Says:

      Jednou mne maminka vypravela o dvou rodinach v jejim pratelskem kruhu, jeden manzelce stale “nadaval” proste nemluvil slusne a mile jak to zeny maji rady. Ten druhy byl velice rozkosny zbabelec. Byly to “smisena” manzelstvi manzelky zidovky. Prisla valka, prislo gestapo a ten velice slusny manzel utikal vitat gestapaky tim, ze jim rekl o sve manzelce zidovce aby si ji odvedli. Ten druhy hrubian svou manzelku schovaval celou valku s rizikem, ze kdyz ho nekdo uda pujde do koncentraku. Mozna proto dobra kniha rika, “kdo jsi abys mohl soudit?”
      Lide jsou ruzni, zvlaste nekteri :-) dobre je, ze malo kdo se v zivote zmeni. Takze vime, co asi muzeme ocekavat od sveho kruhu pratel. Nekdy ovsem to neni co jsme ocekavali :-( Saty jeste stale delaji cloveka, titul se jeste stale v Cechach pouziva pred jmenem, a ten kdo ma penize, ten ma hezkou pani…

    • Silvae Says:

      Jojo, naprostý souhlas :) není co dodat!

    • Silvae Says:

      …s článkem i komentářem:)

    • Ondřej Wolf Says:

      …..kdo je nemá, ať od lidí pranic nečeká. Ale někdy se stane ten zázrak a nějaké děcko císařovy šaty popíše realistickými slovy. Někdy se stane ještě větší zázrak a někdo to děcko vezme vážně.
      Myslím, že jsme zase u manipulace a manipulátorů.
      Ondřej

    • Blechova Hana Says:

      Problem je poznat, kdo je kdo, ja to nezvladam dodnes.
      Bleska.

    • Tomas Marny Says:

      Snad Blesko proto, ze nekdy clovek zacina manipulovat az pote, kdyz zjisti, ze mu skaces na lep. To uz jsem zjistil v ranem veku, kdyz mi cikanka na nadrazi presvedcila, ze za pet korun me rekne jaky budu mit zivot:-) No a v zasade mela pravdu, penize budu mit, ale vzdy se najde nekdo, ktery mi o ne pripravi:-)

      Ano a clanek je super!

    • Ondrej Pelikan Says:

      V talmude máme: “Nehľaď na krčach, ale na to, čo je v ňom” ;-)

    • Věra Tydlitátová Says:

      Ondřeji, asi bych lépe rozuměla hebrejsky :-) Co je prosím krčach?

    • Ondrej Pelikan Says:

      džbán - כד

    • Věra Tydlitátová Says:

      Tak to řeknu rovnou, ne? :-)

    • Ondřej Wolf Says:

      Já myslím, že takové přísloví a hlavně to, o čem mluví, je podobnou nutností k životu jako kyslík nebo voda. Takže si ho nějak zformulovat musí každý, kdo se zabývá myšlením. Ať již po hebrejsku, po anticku ……
      Ondřej

    • Věra Tydlitátová Says:

      Ono to nebývá tak jednoduché. Nejde jen o tu vnější atraktivitu, tihle lidi umějí zahrát i velmi krásnou a altruistickou duši. Mám zkušenost, že nejvíc mluví o morálce, o zásadách, o svědomí, o pomáhání ostatním a tak právě lidi, kteří sami nemají žádný charakter - ale poznejte to včas! Když to zjistíte, může už být pozdě.

    • Ondřej Wolf Says:

      Několik džbánů v sobě - ale vždy se nakonec uvidí, co je obsahem.
      100% ochrana neexistuje, pokud chceme aspoň trochu zůstat lidmi v sociálním slova smyslu. s tím, že to člověk včas nerozpozná, nějak počítat musíme každý. Proto je stejně potřebné i hledání jak z toho, když už k tomu došlo. Jednak - jak vylézt (technicky vzato) i najít k tomu odvahu, jednak jak se s tím vyrovnat, zacelit rány.
      Ondřej

    • Silvae Says:

      To pořekadlo od Platona je maximálně vystihující :).. ono se to fakt asi nedá poznat, minimálně ty vznešené řeči matou a my máme pocit, že ten člověk nebude “zas tak hrozný”… ty, které jsem znala (dívky), do tohohle oblbování zabalovaly svoji dominanci a touhu po tom, aby ostatní plnily jejich příkazy a byly schopné jít “přes mrtvoly” a všechno změkčovaly tím, že to dělají pro něčí dobro, pomáhají ostatním atd…

    • jar Says:

      Trefné, stejně jako první komentář. Pravdou je, že i když to tak často je, tak se na to člověk nemůže dívat takhle paranoidně. Pak potkáme atraktivního člověka s hezkým vystupováním a vztah ztroskotá na tom, že jej furt podezříváme a “snažíme se jej odhalit”.

    • jar Says:

      Jediné, co nevím, je zda tito lidé mají ze svého jednání radost a nebo jsou to také, svým způsobem, oběti, které vnitřně trpí.

 

Březen 2019
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy