• Cesta na Lunu 12.11.2010

    Dnes si mimo jiná a známější výročí připomínáme také jeden mimořádný úspěch vědy a techniky.

    voyager1_2

    12. listopadu 1980 se kosmická sonda Voyager 1 během svého letu nejvíce přiblížila Saturnu a poprvé vyfotografovala jeho prstence.

    voyagervelky

    Konstrukce sondy trvala pět let. Voyager 1 nese na palubě celou řadu přístrojů určených ke zkoumání Sluneční soustavy a vzdálenějšího vesmíru, ale také poselství pro případné inteligentní nálezce, tzv. zlatou desku a zvukový záznam z planety Země.

    220px-the_sounds_of_earth_record_cover_-_gpn-2000-001978

    Jedná se o disk o průměru 305 mm se záznamem 115 obrázků v analogovém formátu, 55 pozdravů v různých jazycích světa a 35 různých přírodních i umělých zvuků a 27 záznamů hudby zaznamenaný při rychlosti 16⅔ otáček za minutu. Disk je uložen uvnitř hliníkového pouzdra, na jehož povrchu je vygravírováno schéma, znázorňující původ sondy a návod k použití disku. Součástí pouzdra je i vzorek radioaktivního 238U (počáteční aktivita 9,6 Bq), umožňující případnému nálezci určení stáří sondy.

    Dnes se možná nad papetickým poselstvím usmíváme, bylo poplatné své době a odráželo optimismus a nadšení, které jsem možná již opustili. Otatně takový vzkaz vyslaný do hlubin neznámého kosmu a opatřený zpáteční adresou… Mohlo by to být i nebezpečné, kdybychom o sobě již téměř sto let nedávali vědět rádiovým a později televizním vysíláním. To by k nám sice mohlo navigovat nebezpečné predátory, je ale také možné, že při shlédnutí plodů naší civilizace si každá inteligentní bytost řekne, ža ta štrapáce nestojí za to.

    cassiniorbitssaturn

    Voyager 1 byl vypuštěn 5. září 1977 z mysu Canaveral na Floridě raketou Titan IIIE Centaur. Ačkoliv byl vypuštěn až 16 dní po svém dvojčeti Voyageru 2, kvůli závadě objevené až na poslední chvíli, jeho dráha byla rychlejší a dosáhl Jupiteru a Saturnu před svým dvojčetem.

    voyager1tym

    10. prosince 1978, začala sonda ve vzdálenosti 80 milionů km pořizovat první snímky Jupiteru. A 5. března následujícího roku prolétla ve výši 278 000 km nad mraky planety. Pořídila stovky fotografií (měsíc před Voyagerem 2) s rozlišením až 6 km a to včetně rudé skvrny a prstenců kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymedes, Callisto a Europa. Z Io získala ve vzdálenosti 20 000 km fotografie sopek, na Callisto nasnímkovala činné krátery. Oblast kolem planety přestala fotografovat v dubnu 1979.

    jupiter-moons-1

    Díky silné gravitaci Jupiteru a s pomocí malé korekce pokračovala v dráze k planetě Saturn. Tu dostihla 13. listopadu 1980, když již tři měsíce předtím začala s jeho fotografováním. Předané fotografie přinesly mnoho nových poznatků. Prstence Saturnu mají velmi složitou strukturu několika tisícovek rozmanitých částíc. Pořídila snímky měsíců Mimas, Tethys, Dione, Enceladus, Rhea a Titan. Kolem Titanu prolétla 12. listopadu 1980 ve vzdálenosti 6500 km, tedy při cestě k Saturnu. Pořídila od něj řadu údajů o složení atmosféry a o teplotě.

    saturn-400x300

    Po opuštění oblasti Saturnu pokračoval Voyager 1 v letu z naší Sluneční soustavy. Sonda je nyní nejvzdálenějším lidským výtvorem od Země. Voyager 1 se v současnosti dostává na hranice Sluneční soustavy, kde se vliv Slunce střetává s mezihvězdným prostorem. Dne 15. srpna 2006 překonal vzdálenost 100 AU (15 miliard kilometrů) od Slunce a pohybuje se v helioplášti, což je oblast za rázovou (terminační) vlnou. V této vzdálenosti trvá signálům ze sondy více než 13 hodin, než dorazí k Zemi do řídícího střediska Jet Propulsion Laboratory blízko Pasadeny v Kalifornii. Voyager 1 je na hyperbolické dráze a pohybuje se únikovou rychlostí, to znamená, že se zpátky do Slunenční soustavy nevrátí.

    redspot_false2

    ———————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 12:02

  • 5 Responses

    WP_Modern_Notepad

 

Březen 2019
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy