• blboun1

    Vážené kolegyně, vážení kolegové,

    Byl jsem pověřen p. prof. Loro Kondradem, abych se pokusil shrnout některé aspekty mentálních schopností a aktivit druhu Čecháček nácíčkovský (Bohemiculus nacisticus, Kondrado 2009).

    Hned na začátku je nutno podotknout, že se záměrně vyhýbáme termínu „myšlení“ v souvislosti s druhem Čecháček, neboť tato činnost je zkoumanému druhu zcela cizí, což bude zřejmé z následujícího výkladu.

    Tento fakt s nejvyšší pravděpodobností souvisí s nízkým množstvím mozkové hmoty, kterého si všímá prof. Kondrado v úvodní studii.

    holohlavec1

    Bylo pozorováno, že Čecháček nácíčkovský bez velkých problémů zvládá základní životní úkony, jakými jsou dýchání, při kterém s vysokou pravděpodobností není nucen dávat sám sobě verbální pokyny „nadechnout – vydechnout“. Příjem potravy (zejména tekuté) mu rovněž nečiní problém.

    Zvlášť vyspělí jedinci pak zvládají i jednoduché manuální úkony, jakými jsou otevření plechovky či lahve, hod předmětem, úder pěstí či těžším předmětem, rozdělání ohně.

    Synchronizovaně s ostatními jedinci svého druhu pak průměrný Čecháček částečně ovládá i hlasové projevy ve formě hrdelních výkřiků a ječení.

    Tolik pro vaši informaci na úvod.

    Nyní mi prosím dovolte zúžit téma a soustředit se na pokus o vhled do Čecháčkova vnímání okolního světa.

    Dosavadní pozorování naznačují, že Čecháček vnímá pouze tři barvy, kterými jsou bílá, červená a černá. Cokoliv, co se do tohoto schématu nevejde, je preventivně vnímáno jako nepřátelské.

    Zvláštní schopností tohoto druhu je pak vnímání sluchové, ve kterém prokazuje nebývalou schopnost slyšet pouze to, co slyšet chce.

    Z uvedeného vyplývá, že jeho vnímání okolní reality je značně selektivní a není náhodou, že slovo „selekce“ patří k jeho oblíbeným, zároveň také jednomu z mála trojslabičných v jeho slovní zásobě.

    Zmínil jsem již fakt, že Čecháček nevykonává žádnou činnost, kterou by bylo možné nazvat myšlením. Myšlení je u něj nahrazeno následujícími aktivitami, kterými jsou:

    a) Opakování – metální recyklace.

    Zde je nutno si uvědomit, že Čecháček není bytost kreativní. Je tedy nucen stále znovu používat to, co již bylo použito, vyřazeno, zcizeno, upraveno, zpotvořeno etc. stále znovu a znovu. A to jak v oblasti dějinných období postojů na straně jedné, tak i slov, slovních spojení, klišé a frází, symboliky v oblasti výraziva.

    Rovněž v oblasti konkrétního komunikačního celku, který bychom s jistou nadsázkou mohli nazvat rozhovorem, je tento jev pozorovatelný ve formě opakování slov a frází jednotlivými účastníky.

    b) Opírání

    Schopnost samostatného úsudku je zcela mimo oblast Čecháčkových možností. V praxi tento handicap nahrazuje přejímáním toho, co řekl „známý“, „jedna paní“, „objektivní historik“, „vůdce“ a další autority včetně toho, co se „všeobecně ví“.

    c) Popírání

    Je základním nástrojem Čecháčkova instrumentaria sebeprezentačních postupů v případech, kdy je poukázáno na důsledky a negativa vlivu Čecháčků jako druhu na okolní ekosystém. Čecháčkové tento nástroj používají jak pro prezentaci historie, tak i současnosti.

    Jeho základním mechanismem je přesunutí odpovědnosti za důsledky a negativa Čecháčků na kohokoliv z okolí, nejlépe pak na ty, kdo tyto důsledky nesou ve svém životě.

    Nástroj je používán v obecnějších rovinách a úzce souvisí se selektivním vnímáním světa.

    d) Zapírání

    Úzce souvisí s Popíráním.

    Čecháček je však používá v konkrétních situacích, které se týkají jej osobně. V této situaci je používáno obdobně jako popírání, obvykle k vyklouznutí z osobní odpovědnosti či únikový manévr v případě potřeby defenzivy během konfrontace.

    Obdobně jako Popírání úzce souvisí se selektivním vnímáním světa

    e) Hecování

    Hecování je naopak jedním ze základních nástrojů vnitrodruhové komunikace Čecháčků. Spočívá v okopírování předchozího výrazu v rozhovoru a jeho následným znásobením či zintenzivněním.

    Jeho cílem je učinit dojem a postoupit ve vnitrodruhové hierarchii na vyšší post.

    f) Afekt

    Afekt je pak komunikačním nástrojem Čecháčků v případě, že nedostačuje použití výše zmíněných.

    Velkou většinou je používán v komunikaci mimodruhové, v některých případech se k němu Čecháčkové uchylují i v komunikaci vnitrodruhové, obvykle v situacích, kdy nemají vyjasněno, který Čecháček je tím nejčecháčkovitějším.

    Pokračující výzkum ukazuje, že v situaci, kdy je Čecháček v přesile nebo jiné, pro něj výhodné situaci, bývá schopen přecházet od projevů verbálních k fyzickým. Zdá se, že jeho jedinným limitujícím faktorem zde je jeho vlastní zbabělost, jiná omezení pozorována nebyla.

    Někteří Čecháčkové tuto svou vlastnost kamuflují konstatováním, že „Nejsou žádní Čecháčkové, ale…..“

    Zde se pak dostáváme k dalším bodům charakteristiky Čecháčkova vnímání světa, kterými jsou:

    g) Teritorialita

    Za svůj Životní Prostor Čecháček považuje kterékoliv místo na planetě Zemi, v celé známé oblasti vesmíru a pravděpodobně i jeho oblasti dosud neobjevené a neprobádané. Z hlediska kvantitativního je přesvědčen, že mu zde patří vše. Z hlediska kvalitativního je přesvědčen, že nic kromě Čecháčků nemá právo existovat, obzvlášť ne tam, kde mu vše patří (srv. výše)

    h) Agresivita

    Agresivita je pak jediným Čecháčkům známým a dostupným prostředkem k uplatňování Teritoriality v praxi. Jedinným lilmitujícím faktorem je zde opět jen Čecháčkova zbabělost.Agresivitu svoji vlastní Čecháčkové považují za zcela samozřejmou a legální. V důsledku dodnes neprobádaného mentálního přesmyku však z agresivity obviňují celý svět kolem sebe.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové,

    toto shrnutí je pouhým empirickým nástinem možných směrů budoucích výzkumů faktografických i interpretačních a rádo by bylo i impulsem pro budoucí vědeckou práci v tomto směru

    Děkuji za pozornost.

    Mgr. Ondřej Wolf

    ——————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 15:22

  • 3 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Věra Tydlitátová Says:

      Tento přeživší exemplář se již vyznačuje smutnými znaky nezvratné degenerace. Ve srovnání s vyobrazeným členem svého rodu je rachitický, pomatený a zjevně neschopný života na svobodě. Zde se názorně ukazuje, že úpadek a vyhynutí živočišného druhu od jistého minimálního počtu přeživších jedinců již nelze odvrátit. Není již nikde k dispozici kvalitní genetický materiál a tito samečci si zpravidla ani neumějí najít družku a hynou bez potomstva. Pokud jim družku v zajetí nabídneme, nevědí, co si s ní počít, nebo jsou neplodní a je téměř nemožné odchovat zdravá mláďata.

    • Jirhant Says:

      K tomuto článku zveřejněnému beze změny na periodiku Romea. cz se rozhořela vášnivá diskuse, většinou dotovaná příspěvky členů bílé většiny. Zatím nelze rozodnout, jestli jde o reakci potrefené husy nebo spravedlivé rozhořčení našich patriotů, kteří nemohou přenést přes srdce označení “Čecháček!. Téma nosné, do půnloci může být k padesátce komentářů, Zapojte se i Vy. Nepřátel se nelekejte, na množsví nehleďte!

      http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_7314

    • Ondřej Wolf Says:

 

Červen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy