• fs

    Odejít z vesmíru
    Celý ho objevit
    Kdo tohle dokáže
    Sám sobě odměřit
    Počítat každý krok
    Zranil jsem
    Bolelo
    V temnotě se světlem
    Spát tělo na tělo
    Dobytka svítání
    Promrskat soumrakem
    Po věčnost v dešti stát
    V kolejích za vlakem

    (Filip Sklenář: Odjakživa)


    Dozvěděla jsem se dnes dvě smutné zprávy. Jednak zemřel Ivan Medek, vzácný člověk, s jehož rodinou se znám asi třicet let a jehož hlas z Hlasu Ameriky  přinášel radost miliónům krajanů v době Husákovy republiky.

    A druhá zpráva mě zaskočila jako špatný vtip:

    ————————-
    Mezi vánočními svátky nás náhle a navždy opustil přítel a nadějný spisovatel Filip Sklenář. Poslední rozloučení s Filipem se koná v sobotu 9.1. 2010 v 11:00 hodin v malé obřadní síni ve Slezské Ostravě.

    Adresa:

    Malá obřadní síň Slezská Ostrava
    Na Najmanské
    710 00 Slezská Ostrava

    ————–

    V první chvíli mne napadlo, že to je třebas nějaký Filipův virtuální únik (krátce předtím ohlásil změnu identity a odchod z blogu), ale zároveň jsem tušila, že Filip odešel definitivně. Bylo mu něco přes třicet let. Protože se mi nedávno s něčím závažným svěřil, vím, že procházel velkou osobní krizí. O obrovském vnitřním trápení, kterým procházel, svědčí i jeho poezie:

    http://felipesavicky.blogspot.com/

    Filip se do tohohle světa tak nějak nehodil, dokonce mu admini, kteří jindy tolerují snad všechno, rušili blogy s jeho verši. Na jistou dobu byl hostem na mém blogu, poskytla jsem mu neomezený prostor, ale využil toho jen málo, nechtěl, abych měla problémy. Ujišťovala jsem ho, že si z pohoršených ksichtů pokryteckých mravokárců nic nedělám, ale Filip přesto po dvou článcích odešel na nový blog. Za ním se táhli hulváti a povrchní měšťáčci, kteří nemohli unést jeho otevřeně erotické a drastické obrazy, jeho současně něžnou a současně drsnou a mnohdy neúprosně krutou poezii. Každého v okolí pohoršoval a štval, někdy i urážel, mně občas taky. Ale poznala jsem v něm “lví spár” a měla jsem ho moc ráda.
    20. prosince mi poslal tenhle mail:


    Drahá Věrko,
    přeju Ti krásné vánoce a úspěšný nový rok, pevné nervy, odvahu, sílu a lásku nejen Boží, ale i
    lidskou.
    Tvůj Filip

    Dojalo mě to, protože už pár týdnů jsme spolu nekomunikovali. Odpověděla jsem mu v podobném smyslu. Pak přišla jeho žádost, abych smazala ze svého blogu jeho texty. Tehdy mluvil právě o odchodu a o bilancování:

    Milá Věrko,

    následující prosbu/žádost si prosím neber v žádném případě osobně; podobnou dostalo více mých přátel a známých. Důvody není jednoduché vysvětlit: jde mi v podstatě o potřebu zčitelnění si sebe sama a jednoznačné účetní závěrky.

    Proto Tě prosím, aby ze svého webu odstranila následující text …

    Ten je dobrý, a v o pár zanedbatelných slovíček opravený přesunutý na můj nový web, kam píšu pod svým novým jménem, dostatečně idiotským, aby bylo jasné, že se jedná o pseudo, na kterém nicméně budu trvat. Dále prosím o odstranění textu, který bude jednoznačně ještě nabývat a měnit se a na veřejnosti nemá co dělat. …

    Všechny ostatní weby a blogy ruším a nebudu se věnovat ničemu jinému než literatuře - žádná politika, žádné komentáře, jen básničky a próza.

    Pokud si přeješ zalinkovat můj nový web (na čemž absolutně netrvám), pak prosím o respekt vůči jménu uměleckému, které nemá důvody konspirativní (příliš moc lidí mě zná osobně, aby nepoznalo), ale určité psychologické. Nejdůležitější z nich je jeho unikátnost. …

    Těch patnáct, možná dvacet básniček, které ještě vyštrachám, nebo napíšu, jsou onen konečný pořádný úklid. Už chci jenom psát bez zájmu o to, co dělají jiní. Pochopitelně prózu. Náměty jsou.

    Filip

    I když zde Filip psal o určitém uzavření jedné etapy a o potřebě soukromí, měl určitě plány tvořit s psát intenzivně dál. Ale také je t těch slov znát jeho únava z lidské zloby a z nepřátelství virtuálního prostoru. Ještě nevím, a možná se ani nedozvím, jakou cestou Filip odešel, ale jeho předčasná smrt je přesným vyjádřením jeho poutnické existence, jeho prudkého střetu se světem, i jeho hledání Absolutna.

    Filipe Sklenáři,

    Básníku, příteli, věřím, že jsi nalezl, co jsi tak vášnivě hledal.

    ———————-

    Oznámení pro Filipovy přátele a čtenáře:

    Pokud se chcete zúčastnit rozloučení s Filipem, ohlaste se prosím na mé adrese.

    ————————————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 18:45

  • 37 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • jar Says:

      Popravdě řečeno mu jeho vlastní smrt mám problém věřit.

    • Blechova Hana Says:

      Vzdycky mne mrzi,kdyz nektere lidi potkam pozde nebo je nestacim potkat vubec. Je to smutne.]Bleska.

    • Ondřej Wolf Says:

      V Božím království ty promeškané příležitosti budeme moci napravit.
      Ondřej

    • Blanka Havlíčková Says:

      Strašně mě to překvapilo, i kdy jsme se osobně neznali, četla jsem jeho články na Týdnu, je to dlouho co se odmlčel, ty poslední byly velmi depresivní a i ta poslední fotka, co dal na blog, Myslela jsem, že se zmítá dočasně v depresích a hledá se. Byl inteligentní a asi až moc. Smutné, že jsme nebyli nikdo schopni slyšet jeho volání. Na jeho novém blogu to je. Omračuje mě, jak zareagovali na jeho úmrtí ” Wikipedisti” , hyenismus…

    • Věra Tydlitátová Says:

      Hledala jsem to, je pravda, že si s Filipem asi nikdo neví rady. Od Metapedie ani nečekám, že bude slušná a objektivní, je to parodie na Wikipedii (která také není žádný diamant mezi informačními zdroji). Metapedie je především neonacistická žumpa, takže je jasné, že si musela hodit špínu.
      Ale i jinak jsou ty reakce podivné, všude čtu o Filipových skandálech a drogách, ale nikdo není schopný napsat něco o jeho poezii. No bodějď, o homosexualitě a sporech s redaktory se píše líp, to nepřesahuje chápání těch šmoků, kteří v životě nic pořádného nenapíší.
      Je mi z toho na zvracení.

    • Ondřej Wolf Says:

      Vlastně odpověď říkáš sama. Nic pořádného nenapíší.
      Tak si musí držet fazónu machrů a image machů hloupými kecy.
      Závist je závist, s tím nic nenaděláš a někteří lidé si připadají jako velcí bouchači, když si kopnou do bezzbraného.
      Tam, kde je teď Filip, takové kecy nedoletí. Pro vzdálenost (jako je daleko východ od západu).
      Ale hlavně pro svou nicotu a marnost nikdy nemohou vstoupit tam, kde je opravdovost doma.
      Ondřej

    • malykuba01 Says:

      uf, to je hrozná zpráva…být na jeho rozloučení bych moc chtěl, ale nemohu. Snad aspoň duchem. Filipe, děkuji za důvěru a podporu. S úctou a pokorou Jakub P. Malý

    • Blanka Havlíčková Says:

      Věro, na druhou stranu mě osobně potěšilo, že jste Filipovi věnovala na Týdnu článek, ve kterém jste nejen oznámila tu krutou událost, ale i možnost se s ním rozloučit. Díky citlivosti, která je Vám vlastní, jste evidentně nejlépe z nás všech pochopila, čím vším byl. Hm, je z toho smutno.

    • jar Says:

      Jeho kámoš Golgo (se kterým se pochopitelně také rozhádal) píše, že se Filipovi charakteristika na Matapedii zdála výstižná. Ostatně byl to podle všeho přejatý text z Wikipedie, kde o něm bylo heslo pro “nevýznamnost” před delší dobou smazáno.

      http://www.blisty.cz/2010/1/6/art50650.html

    • jar Says:

      Jinak chápu, že psát o jeho poesii je těžké, zvláště, když ji obvykle zveřejňoval na místech, odkud byla jím samotným či často na jeho žádost později smazána.

    • Tomáš V. Says:
    • Blechova Hana Says:

      Cim vic se o Filipovi od vas dozvidam, tim vic mne mrzi, ze jsem si s nim asi nikde nepovidala, proc si clovek neudela na zajimave lidi cas, dokud je to mozne? Musim na sobe pracovat, nelenosit a vic mluvit, premyslet, hledat lidi… Tohle je neco, co mi chybi, to mne vzdy moc mrzi,kdyz je pozde. Je mi z toho moc smutno.
      Bleska.

    • Karlos Says:

      Věra Tydlitátová : Věro…my se určitě neznáme - já znal Filipa osobně (asi 7 let) Vánoce jsem slavil s ním, aby nebyl sám. Jeho smrt mě zaskočila. Zástava srdce…Pochopitelně si vzal prášky, které mu zůstaly po Jirkovi. Děkuji za pěkný článek, který jsi napsala. Prosím, kdyby jsi náhodou měla e-mail na jeho sestru, byl bych rád, kdyby jsi mi jej přeposlala. Mám u sebe doma nějaké jeho osobní věci, tak bych je rád předal rodině. Díky.K

    • Věra Tydlitátová Says:

      Karlosi, díky za důvěru, ten e-mail nemám, ale pokusím se po něm zapátrat. To, co píšeš, mě nepřekvapuje, věděla jsem, že Filip odešel o své vůli. Vzpomínám na něj.

    • Karlos Says:

      Věra : Děkuji…už jsem se dopátral. Musel jsem navšívit jednu restauraci, kde pracovala jeho máti. Daly mi tam holky číslo. Teď ještě nabrat odvahu a zavolat. Vůbec netuším co říct - tohle se mi nestává denně žejo…

    • Věra Tydlitátová Says:

      To Karlos:
      To je dobře, že tu adresu máš, já se zatím nedopátrala. Je to hrozně smutné, stále na to myslím jako na zlý sen. Určitě to zvládneš dobře, možná že sestra bude ráda, že má s kým mluvit.

    • Karlos Says:

      Věra : No nevim…v tý tašce má hadry, bibli, traktát teolo-politký od B.Spinaziho - asi polsední věc co v životě četl…

    • Věra Tydlitátová Says:

      Ach jo. Co na to říct? Je to síla.

    • Karlos Says:

      Věra : Byla jsi na pohřbu?K

    • Věra Tydlitátová Says:

      Nebyla, mám to daleko. A taky nevím, jak bych se tam cítila, nikoho bych tam neznala.

    • Karlos Says:

      Taky jsem nebyl…štve mě to, vůbec jsem o tom nevěděl.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Tady jsem to oznamovala, ale je fakt, že to bylo všechno strašně najednou a hrozný šok a někteří lidé dokonce mysleli, že to je nějaká Filipova mystifikace.

    • Karlos Says:

      To těžko…ikdyž jsem si nad tím lámal hlavu, je to pravda. O vánocích jsme hodně mluvili - o všem znáš to…mluvili jsme i o sebevraždě - v ten moment bych vůbec neřekl, že to všechno myslí vážně…

    • Karlos Says:

      No zamilovanej byl do Jirky. Od té doby co odešel Jirka na léčení, tak Filip vystřídal mnoho nálad. Prvně, že na něj kašle, že se tím už nebude zabývat, potom, že mu ho je líto. Pak začal trochu víc pít - to pil semnou…do vánoc.To jsme ještě rozebírali novou knihu, kterou by měl napsat - já mu poskytl nápad - on jej chtěl zpracovat. No a naposledy jsme si psali na skype 28.12. Akorát by mě zajímalo, kdo ho našel?Vždyď rodinu má v Německu, bráchu v Praze, Jirka na léčení v Opavě a v Ostravě jsem ho navštěvoval jenom já…nechápu to.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Ano, řešil Jirku.
      Nevím, kdo ho našel, vlastně nevím vůbec žádné podrobnosti.

    • Karlos Says:

      Nebo kdo aspoň vypustil tu zprávu?

    • Věra Tydlitátová Says:

      Igor Indruch

    • Karlos Says:

      Ježiš a to je kdo? :o

    • Věra Tydlitátová Says:

      Nevím, napsal mi a poslal informace o Filipově smrti a o pohřbu. Možná to není pravé jméno.

    • Karlos Says:

      Jo asi nějaký týpek z Totemu…hmm zajímavé.Díky.

    • Jiřina Says:

      Pro Karlose. Vy jste ten Karel, o kterém se mi Filip i Jirka zmiňovali? Byli jste spolu o Vánocích? Myslela jsem si, že zůstal sám a vyčítala si to. Pokud jste byli spolu na Skype ještě 28.12., tak to jste asi s Filipem mluvil jako poslední. Jirka s ním mluvil z mého mobilu (na návštěvě v Opavě), až po jeho smrti jsem si uvědomila, že jeho hlas zněl smutně, já sama jsem s ním ,bohužel, nemluvila. Asi toho nikdy nepřestanu litovat. Jsem Jirkova matka.

    • Ondřej Wolf Says:

      Milá paní Jiřino,
      je moc dobře, že jste sem napsala. Přicházejte, kdykoliv budete chtít.
      Ondřej

    • Karlos Says:

      Jiřina : Ano…byl jsem s ním na vánoce, protože jsem nechtěl aby byl sám. Paní Jiřino bylo by dobré, aby Jirka o jeho smrti vůbec nevěděl. Jsem si jistý, že Filip by to nechtěl. Ještě by mi moc pomohlo, kdybych sehnal tel. od Filipovy sestry, protože jsou tu věci, které potřebuji vyřešit. Jeho máti se mi neozývá. Bylo by dobré, kdyby jste se mi ozvala. Jirku sám navštívím,ale o smrti Filipa bych pomlčel pokud možno.Nevím, jak jste to vyřešila, jen doufám, že jste (byla) podobného duchu - Jirku by bylo škoda takhle trápit. S pozdravem Kája.

    • Jiřina Says:

      Pro Karlose. Je to pro mne pořád moc bolavé, téměř jako by mi odešel syn. Tak moc mne trápí, že jsem nepoznala, že Filip potřebuje i jinou než materiální pomoc a nezavolala mu včas (volala jsem až 2. ledna, už bohužel pozdě). Jirka prozatím nic neví, na radu lékařů mám počkat po ukončení současně nasazené léčby. Je to ale moc těžké, Jirka se na Filipa při každém hovoru ptá, já si nakonec vymyslela, že jel za mamkou do Německa a teď je na brigádě v Belgii. Když jsem mu to takhle řekla, Jirka si zhluboka oddechl a tak šťastně, jak jsem ho již dlouho neslyšela řekl: “To jsem rád, že je živý, já jsem viděl, že už není živý, ve své hlavě”. Řekl to svými slovy, slovy nemocného kluka a já byla v tu chvíli ráda, že s ním mluvím jen na dálku a že nevidí mé červené oči. Zamlčet Filipovu smrt však nepůjde, budu muset mu to říct, ale bojím se. Bojím se jeho reakce. Zatím nevím co vymyslím, určitě mu však neřeknu, jak se to stalo.
      Kontakt na Filipovu sestru mám (setkaly jsme se poprvé na pohřbu), pošlu vám ho mejlem, když se mi ozvete na mou mail. adresu - jir.kem@seznam.cz.
      Ke slovům Ivany (kterou znám z Filipova vyprávění) - mne se také Filip při jedné příležitosti, kdy to pro něj bylo nelehké, zeptal: “Máte mě ráda?” Řekla jsem mu: “No a ne, snad!? To jste nepoznal?” Tak moc potřeboval lásku, ale bohužel, tu kterou dával, nemohl dostat zpět. Nejsmutnější je, že to všechno vidím a intenzivně vnímám až nyní, po jeho smrti.

    • Karlos Says:

      Paní Jiřino, na ten kontakt nejde nic odesílat…kdyžtak můj mail : flyKartush@seznam.cz
      Kdyby chtěl náhodou Jirka semnou mluvit, tak tel. je 775 251 276
      Kdyžtak mu potvrdím Vaše slova.

    • Magda Says:

      Dobry den, jmenem cele me rodiny a moji maminky bych chtela podekovat vsem, kteri se spolecne s nami prisli rozloucit s mym bratrem Filipem, at uz osobne nebo vzpominkou. Diky Igoru Indruchovi, jehoz jmeno je zarucene prave, a ktery byl Filipovym dobrym kamaradem, se nam podarilo oslovit spoustu lidi a zprostredkovat tuto smutnou zpravu lidem, kteri s Filipem udrzovali kontakt. Zaroven bych chtela poprosit o urcitou davku schovivavosti: nikomu z Filipovych pratel (i nepratel) jsme nezamlcovali, ze Filip odesel z naseho sveta dobrovolne. Na druhe strane jsme si neprali, aby zajem o neho stoupl pouze kvuli ” bonusu za senzaci”. Sebavrazda je intimni rozhodnuti jedince a mela by byt takto i chapana. Dekuji vsem za pochopeni, Magda

    • Věra Tydlitátová Says:

 

Srpen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archivy