• V těchto dnech vychází další kniha, na níž jsem se podílela.

    kniha1
    -
    Centrum blízkovýchodních studií Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se mimo komplexního studia historie a kultury Blízkého východu již po několik let zaměřuje na fenomén antisemitismu. Na několika konferencích a v různých publikacích se již mnohokrát ozvala tvrdá slova odsuzující antisemitismus jako jednoznačně nebezpečnou a mravně odpudivou společenskou chorobu. Nicméně emotivní reakce nemohou postačit k udržování antisemitismu za plotem nepřípustných deviací a je třeba stále hlouběji poznávat příčiny, dějiny a strukturu antisemitismu na odborné úrovni. Právě to činí kolektiv autorů působících v Centru blízkovýchodních studií a postupně si tím získává respekt v odborných kruzích nejen v České republice, ale i v zahraničí.

    Publikace „Nová doba, stará zloba. Soudobý antisemitismus v historickém kontextu“ je společným dílem Leny Aravy-Novotné, Ivo T. Budila, Věry Tydlitátové a Zbyňka Taranta a jako vůbec první publikuje vzpomínky přeživší šoa paní Paurové.

    Jednotlivé kapitoly se zabývají původem a proměnami antisemitských předsudků a defamací, nástupem rasových teorií v Evropě v 19. století a nových argumentů pro antisemitismus poté, co církevní antijudaismus ztrácel s příchodem modernity v industrializované Evropě dech; fenoménem takzvaného akademického antisemitismu, tedy antisemitismu šířeného v prostředí vzdělanců včetně současných univerzit a nakonec zkoumáním, zda existují reálné vztahy mezi českými muslimy a neonacistickým hnutím, které je jednou z výrazných skupin vyznávajících ideologii antisemitismu v současnosti. Vzpomínky paní Paurové, laskavě poskytnuté jejím synem, dokreslují realistický obraz situace židovských spoluobčanů za Druhé světové války a rovněž korigují některé schématické představy o vyhlazovací mašinérii německého nacismu.

    Publikace se tedy chronologicky zabývá několika proměnami paradigmatu od středověkého antijudaismu neseného převážně teologickými spory, nebo se jimi alespoň zaštiťujícího, přes nástup „vědeckých“ rasových zdůvodnění této staré nenávisti a ukazuje psychologické a často velmi osobní důvody pro přijímání nenávistných názorů, předkládá úlohu vzdělanců při šíření a zdůvodňování „vědeckého“ antisemitismu až po zcela současné projevy antisemitismu projevujícího se paralelně u evropských aktivistů označovaných nepřesně jako levicoví či pravicoví, u vzdělaných i nevzdělaných občanů frustrovaných složitostí a tvrdými nároky moderní společnosti a u otázky nakolik čeští neonacisté uvažují o muslimech, jakožto o „nepříteli mého nepřítele.“

    Tato kniha nemůže a nechce vyčerpat téma antisemitismu a dokonce ani nemůže v celé úplnosti shrnout jeho dějiny či všechny ideologie s ním spojené. Přináší však některé nové pohledy na tento jev a ukazuje specifické a v současné době často přehlížené souvislosti, které činí z antisemitismu téměř nezničitelnou chorobu, s níž se budeme bezpochyby bolestně setkávat i ve 21. století.
    ————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Březen 2019
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy