• Šmúle a Mojše kráčí po Edgware High Street. Chodí tak spolu už od nepaměti. A vedou přitom řeči.

    „Mojše,“ praví Šmúle, „kdybys měl dva rolls-royce, dal bys mi jednoho?“ Mojše neváhá: „Šmúle, jsme přece přátelé už od školních dob, známe se přes třicet let. To se rozumí, že kdybych měl dva rollse, jednoho bych ti dal.“ A jdou dál. Za chvíli se ozve Mojše. „Ty, Šmúle, kdybys měl dva pěkný malý tryskáče, takový akurátní na obchodní cesty i na dovolenou, dal bys mi jeden?“ Šmúle potřese hlavou. „Mojšele, jak se můžeš takhle ptát. Jsme jako dvojčata. Šel jsi mi na svatbě za svědka. Léta spolu trávíme dovolené. Samosebou, že kdybych měl dva, tak bych ti jednoho tryskáče dal.“ A jdou dál. Za chvíli se Šmúle zastaví. „Mojše. A co kdybys měl dvě televize s dvaatřicetipalcovou HD plochou LCD obrazovkou –?“ Mojše ho přeruší: „Zadrž! Ty přece víš, že mám dvě televize s dvaatřicetipalcovou HD plochou LCD obrazovkou!“


    Chajim Segal šel kolem módního krejčovství na Golders Green, když tu ho zarazila cedule „Sáčka – zvláštní nabídka – £250“. Vešel dovnitř a hned se ho ujal prodavač, a co by to jako mělo být. „Rád bych,“ zasnil se Chajimek, „sáčko jako měli Beatles.“ Prodavač se ujistil: „Sáčko, jaké měli členové The Beatles? Abych se přiznal, nemám o něm úplně přesnou představu. Mohl byste mi ho blíže popsat?“ Chajimek přikývl a prodavač si začal kreslit. „Je to jako normální sáčko,“ vysvětloval Chajim, „nemá však límec. Nemá ani podšívku. Žádné dírky na knoflíky. Klopy také ne, ani kapsy.“ Prodavač dokončil náčrt: „Asi takhle?“ Chajim přikývl. „Přesně. Kolik by takové sáčko stálo?“ Prodavač se zamyslel: „Pro vás - £350.“ Chajimovi se to nezdálo: „Ale vždyť venku máte nápis jak sviňa, že sáčka za £250!“ Prodavač přikývl: „To je samozřejmě pravda, ale se všema těma vychytávkama, co poroučíte …“

    —-

    Benjamin letí na dva týdny na Kanáry. Čeká na letišti Heathrow v příjemném rozpoložení, uvolněný, hotov laškovat. Vtom proti němu usedá dechberoucí žena. Už jen jak si sedá! Benjaminovi buší krev všude. Herdekfilek, a jak se tváří nepřístupně! Evidentně není z cestování v žádném rauši. Bude to pro ní rutina, takže letuška, uzavírá Benjamin úvahu o přístupové taktice. Avšak jak zjistit, v jaké společnosti pracuje, když nemá uniformu? Benjamin bude muset uklidnit hormony a jít na to hlavou. Spoléhaje na svůj šarm, notuje slogan Delta Airlines: „Love to fly and it shows?“ Žena se na něj zkoumavě dívá. Ne, to nevypadá na Delta Airlines. „Something special in the air?“ Dlouhý, trochu zmatený pohled. Nebudou to ani Singapore Airlines. Benjamin zkouší Thai Airways: „Smooth and Silk?“ Žena vyskakuje a huláká: „U sta hromů, co furt opruzuješ, pekelnej zmetku?“ Benny vstává, vyklízí pole, usmívá se a potichu glosuje: „Áááá, mladá paní pracuje pro El Al…“

    —-

    Nestrachujte se, co přinese zítřek. Kdo ví, co se vám stane ještě dnes.

    —-

    Chajim Jankel se vždycky strašně dopálil, když ho někdo nazval hlupákem. Sám si myslel opak. Měl nepochybně pravdu, protože vymyslel naprosto neprůstřelný způsob, jak to dokázat. Ukáže se, zda je hloupý, s využitím slov žalmu „Bůh chrání hloupé“. Možná to nebylo v tom žalmu do písmenka přesně, nebo to možná nebylo napsáno v žalmu, ale někde to rozhodně napsáno bylo. Chajimovi to ale bylo vcelku jedno, když lezl na střechu a říkal si: „Jestli mě Bůh ochrání, znamená to, že jsem hloupý. Neochrání-li mne, bude to nezpochybnitelný důkaz mé inteligence.“ Skočil ze střechy a strašně si rozbil držku. Když ho sousedi sbírali, stále se usmíval: „Vidíte, jak jsem chytrý?“

    —-

    Bernard Madoff potkal svého mladého přítele Sholama Weisse. Brzy se hovor stočil na byznys. „Komické je,“ vykládal Bernard Madoff, „že lidé si vždycky myslí, že když jdu z jednoho kšeftu do druhýho, tak že dělám bůhvíjaký obchody. Pravda je, že taková pověst zvyšuje jednomu kredit, takže lidi vůbec nenapadne, že já ve skutečnosti neudělám jediný obchod, abych na něj nedoplatil. O zisku si mohu nechat zdát leda v hodně bujných snech!“ Sholam Weiss jen kroutil udiveně hlavou: „A z čeho pak ty prodělky doplácíš? Kde na to bereš peníze?“ Bernard Madoff se jen shovívavě usmál: „To je tak. Musím vždycky začít novej, ještě větší kšeft. Z něj vezmu peníze, uhradím předchozí ztráty, něco nechám na živobytí, hodně na reprezentaci – a tím zase zvýším kredit a kunčafti se jen hrnou, peníze mi sami strkají …“ Mladý Weiss usilovně přemýšlel: „Ale tomu přece jednou musí být nějaký konec - ?“ Bernard Madoff mu vysvětlil rozdíl mezi teorií a praxí: „V zásadě máš pravdu. Jenže tady vždycky pomůže pámbu – a spor se vyřeší tak, že jedna z těch dvou stran umře.“ (Toto je aktualizovaná verse velmi staré anekdoty. Tentokrát se však pánbůh zrovna koukal jinam. Madoff nedávno dostal 150 let, kdežto mladý, učenlivý a velmi snaživý Sholam Weiss má už odsezeno prvních 10 z 845 let kriminálu.)

    —-

    Bohatý továrník Piskeles vdává svoji jedinou dceru. Na konci hostiny povstane: „Drazí přátelé. Jak je dnes nádherný den! A šťastný! Vidím kolem sebe samé radostné tváře. Ale ve vší té pozemské nádheře a blaženosti nesmíme zapomínat ani na to, že ne všem se daří takto, jako právem nám. Vzpomeňme prosím krátce i na všechny ty chudé a nešťastné, nébichy, šlemajzly a pechfógly. Prosím proto všechny přítomné, aby povstali a krátce jim vzdali hold. Zvolejte se mnou, a třikrát: Ať žijí chudí! Ať žijí chudí! Ať žijí chudí!“

    —————

    Vtipy pro přátele rozesílá Jan Schneider, tímto mu srdečně děkuji a přeji stále veselou mysl.

    —————————————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 2 Responses

    WP_Modern_Notepad

 

Květen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Archivy