Toulání se slovy

 
Prvního června se dožívá jednašedesáti let originální český myslitel, duchovní, katolický teolog, religionista, psycholog a sociolog náboženství Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D. Někteří by jej možná nazvali kontroverzní postavou. Jeho mnohé funkce, aktivity i veřejné angažmá vyvolávají obdiv i odpor, jak už to bývá u výrazných a nepřehlédnutelných osobností. V naší zemi, kde je osobností všeobecně velmi málo, to platí dvojnásob. A pro bývalé disidenty trojnásobně.

Tomáš Halík vystudoval sociologii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u Jana Patočky. Již to bylo pro komunisty důvodem k represi. Halíkovi vrchnost zakázala vyučovat, pracoval tedy jako jako podnikový psycholog a později jako psychoterapeut pro drogově závislé. Jeho zájem o spirituální otázky jej přivedl do katolické církve. Bylo to však v době, kdy život v církvi, zejména skutečně angažovaný život v nezkorumpované části církve znamenal život v disentu. Tomáš Halík nikdy nepatřil k ustrašeným lidem, šel svou cestou a řídil se pouze svým svědomím. Na druhé straně mu rozhodně nechybí ctižádost a sebevědomí, myslím, že oprávněné, ale mnohé malé duše to provokuje.

Jeho zásadovost jej přivedla k duchovní službě v době, kdy to nebylo ani snadné, ani bezpečné. V roce 1978 byl tajně vysvěcen biskupem v Erfurtu na kněze a do roku 1989 působil v české podzemní církvi, v osmdesátých letech pak patřil ke spolupracovníkům kardinála Tomáška. Od roku 1990 je rektorem univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie. Ve stejném roce jej papež Jan Pavel II. jmenoval konzultorem Papežské rady pro dialog s nevěřícími. Od roku 1993 přednáší religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Habilitoval se v roce 1993 na FSV UK a v roce 1997 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy. Právě v devadesátých letech jsem patřila mezi jeho studenty religionistiky na Filozofické fakultě. Trimestr v letech 2001 a 2003 strávil jako hostující profesor na univerzitách v Oxfordu a v Cambridge. Byl také jedním z externích poradců prezidenta Václava Havla. Procestoval celý svět, je otevřený všem lidem a mnoho času věnuje poznávání různých kultur a náboženství. Píše úspěšné meditativní monografie určené sekularizovaným čtenářům a organizuje společné modlitby s buddhisty, muslimy nebo Židy v kostele Nejsvětějšího Salvátora.

Jeho angažovanost v občanském životě, odpor vůči projevům rasismu, jeho hluboký zájem o mezináboženský dialog a politická angažovanost mu získávají velké množství příznivců zejména z řad mladých lidí a lidí ze sekulárního prostředí hledajících přijatelnou duchovní cestu, jimž ukazuje bohatství a pluralitu projevů víry. Na druhé straně mu tytéž zájmy a aktivity získávají nepřátele a odpůrce, zvláště z řad integrálních katolíků, různých náboženských fanatiků, politických ultrakonzervativců a kritiků humanitních ideálů Václava Havla a bývalých disidentů. Je příznačné, že jeho kritikem je například Michal Semín, jemuž leží v žaludku Halíkovy “liberální”  postoje. Mnozí další jsou Halíkem pohoršeni ještě více a neváhají jej sprostě napadat v různých internetových diskusích a článcích.

Já jsem studovala u profesora Halíka tři roky a vzpomínám na jeho přednášky s pocity vděčnosti a trochu i veselí, neboť šlo o proslovy vtipné, elegantní, strhující. Jako studenti jsme občas litovali jen toho, že pan profesor neměl mnoho času a nemohl se nám věnovat na sto procent. Vynahrazoval to však intenzitou a laskavým humorem a velmi lidským a vstřícným přístupem. Dokonce i po několika letech si vzpomínám na celé pasáže jeho přednášek a na různé momenty ze zkoušení, i na jeho veselý, přátelský pohled.

Dnes mu ze srdce přeji stálou inspiraci, hodně sil, dobrou náladu a aby v něm neusnul ten pro něj typický dětský zájem o zázraky světa.
——————————————–

BIBLIOGRAFIE

• O přítomnou církev a společnost. 1. vyd. Praha, Křesťanská akademie, 1992. 77 s.
• Večerní modlitby. Brno, Cesta, 1993. 97 s.
• Sedm úvah o službě nemocným a trpícím. Brno, Cesta, 1993. 59 s.
• Víra a kultura : pokoncilní vývoj českého katolicismu v reflexi časopisu Studie. 1. vyd. Praha, Zvon, 1995. 207 s.
• Jan Jandourek; Tomáš Halík: Ptal jsem se cest. 1. vyd. Praha, Portál, 1997. 287 s.
• Co je bez chvění, není pevné: labyrintem světa s vírou a pochybností. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 379 s.
• Oslovit Zachea. 1. vyd. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 495 s.
• Vzýván i nevzýván : evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství. 1. vyd. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 371 s.
• Noc zpovědníka: paradoxy malé víry v postoptimistické době. 1. vyd. Praha. Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 252 s.
• Prolínání světů. 1. vyd. Praha. Nakladatelství Lidové noviny, 2006.
• Vzdáleným nablízku. 1. vyd. Praha. Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 256 s.
• Tomáš Halík: Vánoce a Velikonoce v úvahách Tomáše Halíka - autorské čtení, 2CD, Popron Music 2008.
• Máš před sebou všechny mé cesty - Sborník k 60. narozeninám Tomáše Halíka, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008.
• Dotkni se ran 1. vyd. Praha. Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 226 s.

HABILITAČNÍ, DIZERTAČNÍ A DIPLOMOVÁ PRÁCE

• Společenskokritický význam utopických a profetických proudů v dějinách křesťanského sociálního myšlení. (Diplomová práce.) Praha 1971. - Univerzita Karlova. Fakulta filozofická.

• Křesťanství jako utopie. K dialektice dějin křesťanského sociálního myšlení. (Dizertační práce.) Praha 1972. - Univerzita Karlova. Fakulta filozofická.
• Katolická kultura a česká společnost po 2. vatikánském koncilu. (Habilitační práce.) Praha 1992. - Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd.

————————————————————————–

(2 hlasů, průměr: 10.00 z 10)
 Ukládám ...