• Cesta na Lunu 26.07.2009

    kocka

    Malá místnůstka o rozměrech dvanáct metrů čtverečných stačila spisovateli pro život. Jedno okno, které nyní mohlo sloužit jako zrcadlo, sem ve dne pouštělo poskrovnu světlo, jakoby mělo strach, aby majitel tohoto pokoje neviděl příliš ze světa, ve kterém musel přebývat.

    Malá postel, skříň, police s knihami pokrytými prachem a pracovní stůl s židlí bylo vše, co pokojík nabízel k vidění. Nyní, když byl pozdní večer, osvětlovalo pokoj zlaté světlo, které mu dodávalo dojmu tepla. Zdrojem světla byla bílá mohutná svíce, která stála na stole. U stolu seděl muž a psal na zažloutlé listy papíru. Celé okolí souznělo s jeho prací. Pero šeptalo slova, která zrovna psalo a plulo po papíře jako rybka chycená do malé skleničky s vodou. Muž zamračeně hlídal jeho hrot. Zapomněl na svět kolem něj. Nyní se snažil slovy lapit jeho vlastní svět. Psal o bídě a smrti tak lehce a něžně, jako by psal o ženě, kterou miloval. Posílal do jejich náručí postavy, jež se mu zrodily v hlavě. Smrt je objímala svými perutěmi jako starostlivá labutí matka. Spisovatel psal, jak mu myšlenky plynuly. Přísný plamen svíce se zakomíhal. Celá místnost se proměnila v loď katedrály a svíce sloužila zádušní mši. Svit Luny procházel oknem, které se protáhlo. Spisovatel usnul. Zatímco jeho hlava klesla na popsané papíry, jeho duše se začala ocitat ve snech….

    autor: Mirjam Tydlitátová

    autor: Mirjam Tydlitátová

    Hlavní lodí chrámu se ozývaly spisovatelovy rozpačité krůčky, jak se rozhlížel, kde je. Tu svit Luny rozbil okno a plnou silou si prostorem prorazil cestu až k podlaze a tam vytvořil zvláštní tvar. Spisovatel se opatrně přemístil do stínu jednoho ze sloupů podepírající klenbu a pozoroval tvar přibývající na určitosti. „Kůň,“ pomyslel si. Stříbrné stvoření nebylo koněm, nýbrž jednorožcem. Jednorožec se rozpohyboval. Nebyl to běh, spíše takové mihotavé poblikávání z místa na místo. Ve stínech se vůbec nevyskytoval a jen se cele mihl ve světlech vržených okny dovnitř až náhle stál před stínem, ve kterém se skrýval spisovatel. Vypadal, jako socha, která byla na tom místě celé věky. Natáhl ruku k ušlechtilé hlavě. Fascinovaně hleděl do černých očí orámovaných dlouhými řasami. Ty oči byly jako hluboká jezera, vyzývající k činům. Zatímco hladil hedvábný nos, osmělil se a vyšel ze stínu. Tu jej napadla bláhová myšlenka. Vysedl na jednorožce a ten tryskem vyrazil zpět. Na místě, kde se zhmotnil vzepjal nohy přední, odrazil se zadníma a vyskočil z rozbitého okna. Spisovatel cítil, jak se jednorožec odpoutal od země a letěl volným prostorem. Chladný vítr se zabořil neviditelnými prsty do spisovatelových vlasů, ale jednorožci se nepohnul jediný pramen hřívy. Náhle se k jezdci seběhla světélka z nebes a začala doprovázet jednorožce na své pouti. Byly to hvězdy — ryby, které místo ploutví měly perutě. Ticho bylo ohlušující, ale jen do momentu, než se všichni přiblížili k stříbřité Luně. Z dáli bylo slyšet zpěv a šepoty psacích per. Spisovatel začal rozpoznávat slova. Slova básní, které nepsali známí i neznámí básníci, Slova, jež zrovna někomu přilétla na jazyk, nebo je tahal z hloubi srdce, Slova, která ještě nebyla napsána ani slyšena, Slova, která možná nikdo nikdy neuslyší. Hvězdy — ryby se rozprchly a jednorožec přistál na ploše měsíce. Spisovatel sesedl a nohama se dotkl Luny. Každý jeho krok zněl jako, když někdo obrací list stránky velice staré knihy. Sehnul se a viděl miliardy slov napsaných stříbrem. Když se ale snažil kterékoliv z nich přečíst roztočila se mu Luna pod nohama. Všude to vonělo květinami. Spisovatel cítil lehkost a pak…

    …se probudil. Na tváři měl obtisknutou poslední větu, kterou napsal, než usnul. „Poslední cesta básníků, je cesta na Lunu.“

    ——————————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 9 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Hana Lukešová Says:

      Zde najdete všechny mé články, některé z nich byly publikovány na Neviditelném psu: http://sites.google.com/site/hlukesova/

    • Persi Says:

      Mirjam, tahle povídka se Ti moc povedla - hlavně velmi chytré a uvěřitelné prolnutí reality a světa snů. Hezký nápad. Jen tu Vílu noci bych si být Tebou možná shoval pro nějaký jiný příběh, ve kterém by mohla hrát i nějakou konkrétní roli. Takhle jsi ji nechala jen tiše přihlížet, což je škoda.

    • Mirjam ydlitady Tydlitam Says:

      Ahoj Persi,
      děkuji za pochvalu, která vždy potěší každého autora, zvlášť když ta pochvala pochází od někoho, kdo umí psát krásné věci. Celá úprava byla v režii mé maminky, dozvěděla jsem se až před chvilkou, že tuto povídku zveřejnila. :–) Myslím, že mám někde přímo takovou malou ilustraci k této povídce, kterou jsem ale nikde nezveřejnila. Možná je to od Tebe výzva, abych zašmátrala ve starých obrázkách a přestala přemýšlet nad ztrátou těch nových z letošního roku.

    • Martina Durdovic Says:

      Ve světě snů, v těch duhových zahradách, se může stát cokoliv…

    • Blechova Hana Says:

      Mirjam, jsem moc rada, ze zas pises a ze se maminka rozhodla nechat nam taky kousicek z toho krasna, ktere umis vytvorit. Moc dekuju a doufam, ze budes psat a kreslit i dal i pro nas. Jsi nase slunicko. Diky.
      A mas krasne sny.
      Bleska.

    • Mirek Štorch Says:

      Ta kresba - pravděpodobně pastel (?) je opravdu poetická- stejně jako text. Chybí mi tady ještě Cesta na Lunu - Modrá. Počkáme si, až ji vaše maminka opět zveřejní. Snad se dočkáme.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Pane Štorchu,
      Cesta na Lunu - Modrá je naplánovaná a určitě vyjde. :-)

    • Mirek Štorch Says:

      Nedávno jsem napsal krátkou recenzi sci-fi filmu o katastrofě Měsíce
      nazvanou anglicky “Impact” - česky “Vesmírná exploze”. Na idnes.cz
      mi to ho dali do výběru na týden v rubrice kultura. Dal jsem to do souvislosti
      s průletem rojem meteorů - Perseid. http://www.storch.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=96334
      http://

    • Věra Tydlitátová Says:

      Díky za odkaz. Koukala jsem také nyní na Perseidy, ale bylo zataženo. Škoda, mám je ráda, i když jsou to pořádné šutry.

 

Březen 2019
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy