• zenynestastne

    —–

    „Že já nešťastná si nevzala Pištu Hufnágla!!!” zoufala si pravidelně Gábi Smolíková ve slavné socialistické „sci-fi” pohádce o rodině Smolíkových ve chvílích, kdy přetekl pohár její životní nespokojenosti. Jakoby tehdy mluvila za všechny frustrované ženy, které byly „připoutány k plotně” a nebyl jim dopřán patřičný rozlet, rozhled a ekonomická samostatnost.

    Uplynulo pár desítek let a ženy se rozhodly vzít své osudy do vlastních emancipovaných rukou, aby se jejich život podobal „opravdové pohádce” a ony byly po všech směrech spokojené a uspokojené. Pomocí antikoncepčních pilulek počaly efektivněji rozhodovat o svém otěhotnění, budují si kariéry a finanční nezávislost na mužích navzdory svým někdejším „plným úvazkům u plotny”.

    V rámci tohoto „zrovnoprávnění” ale také začaly s muži soutěžit - jejich nové životy přece měly být pohádkou, a ne utopií. Pravda, tehdy ještě platil „ekonomický paradox štěstí” Richarda Easterlina (z roku 1974). Ten říká, že hospodářský růst nutně neznamená větší štěstí a uspokojení - alespoň od toho bodu, kdy nám naše životní úroveň dovolí dopřát si základní životní potřeby.

    Kdyby si Gábi Smolíkova dle této teorie pořídila svůj první automobil, její spokojenost by prudce vzrostla. Pokud by však po čase zjistila, že Pišta Hufnágl má vůz lepší, nárůst její spokojenosti by nepokračoval zdaleka tak příkře, ale naopak. Tedy pokud by si hned nemohla koupit automobil třeba o třídu lepší. V tomto „ekonomickém paradoxu” hraje relativní příjem (ve srovnání s okolím) větší roli, nežli příjem absolutní. Ne náhodou se také od té doby sociální vědci hromadněji zabývali měřením „Hrubého národního štěstí” namísto HDP.

    Ekonomové Betsey Stevensonová a Justin Wolfers však v poslední době přišli se dvěma zjištěními, která obrátila jak laická, tak vědecká očekávání naruby. V roce 2008 jednoduše popřeli „Easterlinův ekonomický paradox”, když prohlásili, že neexistuje. Více peněz podle nich přináší úměrně více štěstí, byť jej automaticky nezaručují. Podle Gallupova globálního výzkumu životní spokojenosti, ze kterého mimo jiné oba vědci vycházejí, se 90 procent domácností v USA, s příjmem vyšším než 250 tisíc dolarů ročně označuje za „velmi šťastné”, oproti 42 procentům domácností s příjmy pod 30 tisíc dolarů.

    Aby toho nebylo málo, v roce 2009 zároveň vyrukovali Stevensonová a Wolfers se studií Paradox klesající spokojenosti žen. Jak již název napovídá, spokojenost žen, oproti spokojenosti mužů v posledních 35 letech klesá - a to nejen v USA, ale i v „rovnostářské” EU. A zatímco se životní spokojeností žen  to jde  bez ohledu na sociální či rasovou příslušnost  z kopce , spokojenost mužů   naopak (absolutně i relativně) stoupá.

    Pokles životní spokojenosti žen se však netýká jen “ekonomického uspokojení” v globálním měřítku euroatlantického bloku. Zvyšující se vzdělání, karierní růst  a procenta nesezdaných parterství  nevedou ani u českých  žen k statisticky významnému nárůstu životní spokojenosti, jak ukazuje studie Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory (2004) socioložky Dany Hamplové. Zatímco českým mužům k plné  spokojenosti stačí, že žijí s parnerkou “na psí knížku” ve společné  domácnosti, ženy jsou nejspokojenější, pokud jsou standardně vdané - a naopak.

    Pokud se zaměříme  na uspokojení sexuální, které je  také nedílnou součástí hodnocení životní spokojenosti,  pak lze její klesající trend vysledovat  i   v české společnosti. „Podle výzkumů sexuálního chování, které s doc. Zvěřinou realizujeme v pětiletých intervalech, klesla sexuální spokojenost českých žen z 86ti procent naměřených v roce 1993 na 71 procent v roce 2008,” říká sexuolog Petr Weiss.

    Zároveň však dodává, že tuto skutečnost paradoxně vítá - neboť je, podle jeho názoru, spojená s růstem ženské emancipace, nároků a informovanosti. „V druhé polovině 20. století došlo k nejdramatičtějším a nejnáročnějším změnám v pojetí ženské role v celé historii rodu Homo sapiens,” uvádí Weiss jako možné vysvětlení toho, proč v tomto období může ženská spokojenost klesat.

    Z těchto závěrů je možné odvodit, že příčiny obecné klesající životní spokojenosti žen mohou jít na vrub „porodních bolestí” této „přechodové doby” a z ní pramenícího zvýšeného výskytu úzkostí a depresí. Vyšší informovanost žen má pravděpodobně za výsledek, že ženy svou životní spokojenost hodnotí v mnohem širší sféře a také ve vyšší míře upřímnosti, nežli tomu bylo před 35 lety.

    Zároveň je ale zapotřebí připustit i skutečnost, že se ženy v té době porovnávaly většinou „jen” s ostatními ženami, zatímco dnes - v rámci zrovnoprávnění - do své referenční skupiny zahrnují i muže. Ti si však „paradoxně” mohou na úkor jejich „emancipace” dopřávat kupříkladu více „nerizikového” sexu mimo manželství - a to nejen díky antikoncepčním pilulkám, ale i tomu, že s možností dostupnosti potratů klesají možnosti ženského vyjednávání v případě nechtěného otěhotnění.

    V tomto ohledu pak klesající spokojenost žen v „postfeministické éře” paradoxně přispívá k vzrůstající spokojenosti mužů.

    ———————————–

    Foto autor

    ——————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 2 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Když já nevím, jestli se dá spokjenost zobecnit do pravidel, ať už na bázi zákonů, pravidel společenského chování, pravidel té či oné firmy, spolku, církve a jakékoliv organizace včetně kroužku kolem stolku v cukrárně nebo maminek u pískoviště.
      Spokojenost může být jen tam, kde se lidé berou vzájemně vážně (což nevylučuje humor a vtip) takoví, jací jsou a ne jací by být měli podle někoho jiného.
      Ondřej

    • Michal Josephy Says:

      Spokojenost se dá zobecnit těžko - i na bázi výzkumů, přesto je pocit spokojenosti či štěstí v životě dosti významným; byť nehmatatelným a “nezobecnitelným”. Štěstí může být v podstatě “kdekoliv”: tento druh “uspokojení” s sebou přinášejí i věci nekalé (pocit štěstí mafiána je zřejmě odlišný od stavu štěstí pasáka ovcí). Přesto je podle mého důležitý “zdroje štěstí” nějakým způsobem vědecky poznávat - i kvalitativně. Pocit štěstí není neznámým pojmem zdaleka jen člověku s depresí.

 

Červen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy