• Toulání za slovy 25.02.2010

    Procházel se tvůj prst po mělkých prohlubních mezi úpony
    sbíhající se k mému zápěstí.
    Ony se tam totiž sejdou a na chvíli zastaví,
    tam je všechno,
    jako v každé části těla je všechno.

    I pouhé zápěstí je citlivé jak sloní prstík
    a jeden malíček je kachním ptáčetem jedoucím vzorně
    v červnovém záření pod vrbou.

    A nehet na palci je obydlená pláň,
    kde se setkávají upřímní přátelé a praví si:
    „Ach jak dlouho jsi mi byl pryč, kamaráde!
    tady se teda setkáváme…
    ale co je to za zvláštní planinu?“

    A konec vlásku se střetává s druhým vláskem a vydechují zvolna:
    „Přece jsi to ty…“

    Duní strašlivý Héfaistos,
    duní srdce,
    letuje kotel pro stobarvá smrtící býlí
    a vítr celého světa spěchá k němu,
    aby ho označil zděšeným mávnutím křídel.
    Rrrrá! – řve hrůzou budoucnost v srdci

    a na palci se zatím procházejí dojatí přátelé,
    klaní se a objímají zdlouhavě:
    „Víš, jak jsem vzpomínal?“ a slza je setřena polibkem.

    Ty slzo,
    malá zlatistá pitomá slzo,
    hladké a potemnělé achátové očko,
    zavážeš, co nejde rozvázat,
    a neslyšíš,
    jak se už nyní žhavý proud strusky nekonečně valí do šachet země,
    mimo nás broukají keříky
    a nad tím vysoko svobodný vítr…

    ———————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Říjen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Archivy