• Toulání za slovy 02.03.2010

    Prvohory v měsíční záři lijící se oble

    Ve vlhkém prasvitu samy k sobě původní hory se pohybují

    jako by tomu opravdu chtěly

    a úděsné základny čarodějně napodobují nadšenější život


    Tu mlaskne jezero a přímá tmavá duha

    v něm stojí jak němý stvol

    a není jisto

    zda alespoň jeden umírající světa

    ji přeloží do slabik

    .

    a zda jsou někde bezpeční kteří se přátelí

    s hady po stmívání

    kdy moře opustí už oblohu a umocňuje zem

    .

    kdy božská hrst sunoucích se skal

    si začne hrát jak onyxové želvy v černočisté tůni

    kdy jemné žití spí

    a doufanlivě sní

    že je den

    ————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Říjen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Archivy