• letadlo

     

    O Lisabonu jsem toho mnoho nevěděla a popravdě by mne asi nenapadlo tam jet na dovolenou, prostě neznámá a vzdálená, jistě krásná, ale přece jen cizí země portugalská s hlavním městem, které je údajně do kopce a z kopce, odkud vyplouvali odvážní mořeplavci a které v roce 1755 spláchla obrovská vlna tsunami. Ale pak se naskytla konference a možnost promluvit na světovém fóru právě v Lisabonu. Mám dobrodružnou povahu a navíc jsem již podobnou konferenci absolvovala v Jeruzalémě, takže rozhodnutí padlo během tří minut a batoh byl sbalený během minut sedmi. Ano, poletím na mýtický konec světa, na  Finis terrae a promluvím tam o tom, jak se u nás vede volební kampaň.

     

    Dobrodružství nás pak na cestě věrně doprovázelo, jak se sluší na pravý rytířský quest. Ale postupně: Tři delegáti z naší univerzity se vypravili na konec kontinentu: já, profesor Ivo Budil a doktorand Zbyněk. Zatímco mně a panu profesorovi zajistila letenky paní tajemnice, chudák student Zbyněk si zakoupil letenku u SkyEurope. A tato bohulibá společnost krachla hodinu před jeho odletem. Rozhodování zda a jak odletět zabralo další hodiny, nakonec letěl Zbyněk za námi s jinou společností přes Madrid. My jsme to vzali přes Londýn. Pohled na ústí Temže, na rozsáhlá londýnská předměstí s domečky jako ze hry Monopoly a nakonec s velkolepým obloukem zářivé duhy v mracích byl impozantní. A pak dlouhé kroužení nad městem jen kousek nad komíny a nalétávání na letištní dráhu obrovského komplexu zdejšího vzdušného přístavu. I to byl bizarní zážitek. Nedávno jsem zde vypisovala svou lásku k Londýnu. Pro Heathrow však žádné podobné sympatie nemám.

     

    temze

     

    Letiště veliké asi jako šest Ruzyní je moderní labyrint plný poťouchlých strážců bran. Ale pasový úředník nás úplně zboural, nejen že vypadal, ale i hovořil a tvářil se jako ten římský ouřada ze Života Briana, který s vlídným úsměvem diriguje odsouzence: „Cruicifiction? Yes? This way, please.“ Koutkem oka jsem viděla, jak se Ivo odvrací a dusí smích, já se kousala do jazyka, abych zachovala vážnost a výbuchem nevhodného smíchu nezpůsobila nešťastné zdržení při bedlivém zkoumání našich papírů. Hůře dopadla klidná a pokojná britská rodinka, která v tašce “pašovala dvě dózičky jakési pomazánky. Pokrm byl zkoumán asi spektrální analýzou a rodinka vyslýchána jako agenti Bin Ládina. Teprve nyní se opravdu potvrdilo, že anglická strava patří ke zbraním hromadného ničení a je jistě zakázána Ženevskou konvencí. Snad proto nás British Airways tohoto nebezpečí maximálně ušetřily a nechaly nás téměř o hladu.

     

    ba

     

     

     

    Let z Anglie přes moře a část Bretaně, přes Španělsko a Portugalsko byl malou zeměpisnou exkursí. Země pod námi vypadala jako pestrá mapa, na níž byly dobře vidět lesnaté oblasti severu a písečně zbarvené jižní části Evropy. Cáry mraků se brzy rozestoupily a slunečné počasí slibovalo příjemné nadcházející dny.

     

    Další dobrodružství nám připravila “Taška toulavá”, ale o tom jindy. Už z nebe je Lisabon krásný, rozkládá se jako barevná mozaika na březích řeky Tejo a oceánu, je plný zelených skvrn parků a jeho subtilní červený most, slavná replika Golden Gate ze San Francisca, je jako jehla položená přes modrou hlubinu. Letadlo klesalo prudce do centra města na malé letiště, ano v Lisabonu je všechno tak nějak malé: letiště jsou zhruba dvě runwaye mezi paneláky, Golden Gate je menší než americký vzor, socha Krista je menší než ta v Riu, metro je menší než v Praze, zdejší proslulé tramvaje jsou jako maličké hračky a Portugalci jsou menší než Češi. Všechno je tu malé a sympatické. A tihle malí Lisabonci kdysi ovládli svět. Šikovní lidé.

    lisabon1

    ———————-

    Obrázky autorka:

    1. Anglická krajina

    2. Ústí Temže

    3. Naše letadlo

    4. Starý Lisabon

    ———————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 5 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Karel Says:

      Ahoj Věruško.
      Tak tohle Ti opravdu závidím! Tam bych se rád podíval taky, ale určitě ne v létě, to bych umřel - nesnáším vedro!!! Chtělo by to více fotek ze starých částí města - pro to mám velkou slabost.
      Krásný den!
      Karel B.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Ahoj, Karle,
      V Lisabonu kupodivu ani v létě nebylo moc horko, pořád tam fouká od oceánu, takže se není čeho bát. A fotek ze starého města bude plno, tenhle cestopisný seriál bude členěný trochu víc tématicky, takže chci napsat o dopravě, která je v Lisabonu unikátní a různorodá, o dlaždičkách na domech, o volební kampani, o konferenci, o vyhlídkách na staré město, o nábřeží s Belémskou věží atd.

    • jar Says:

      Budu se těšit.

    • Blechová Hana Says:

      Mohu potvrdit zkušenosti s leteckou společnosti, ta hladovka je asi jejich tradice, na které si velmi zakládají! Taky proto navazující lety s NZ pro změnu člověka krmí a krmí krmí a pak zas napájejí, aby se to dohnalo…:-)))
      Díky, Bleška.

    • Helena Ch. Says:

      Dobře vám tak,že jste hladověli s Brity!!Když vám není dobrý náš starý Travel service,kde by vás nacpali jídle i pitím a spolehlivostí!!
      Ale jinak asi pěkný zážitek.

 

Březen 2019
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy