• perex_foto13

    “Mámo, obrať mě!” volá v jedné pohádce líný synek z pece. A matinka přiskočí a toho zmetka obrací, aby se nepřeležel. Ta máma by měla vzít raději potěh a vyhnat chronického lenocha na pole k pořádné práci a do světa na zkušenou.


    Před časem jsem ležela v nemocnici a jak už to bývá, byla spousta času na řeči se spolupacientkami. Přišla řeč i na dovolené. “A byla jste, paní Kantorková, někde v cizině?” zeptala se jedna slečna starší dámy. “Ále děvče drahý, já bych nejela z Čech ani za milión. Dyť tam nemají knedlíky!” vyděsila se ona dáma upřímně.

      

    Proti gustu žádný dišputát a paní Kantorková nechť si užívá dovolenou podle libosti. Nicméně v té chvíli jsem pochopila, jak podivná jsou někdy přání a tužby českého člověka. Pro někoho byla možnost cestovat a studovat hnacím motorem vyhnání bolševiků od koryt. Pro jiného je možnost cestování jaksi nadbytečným luxusem či dokonce nebezpečím spočívajícím v cizozemské kuchyni a jiných exotických hrůzách.

      

    Horší je ovšem zapšklost některých lidí vůči těm, kdo paty za humna vytáhli. Nevím o žádném jiném národě, kde by byli v takové nenávisti exulanti a emigranti. Tuhle animozitu jsme u nás dotáhli téměř k dokonalosti a vybrousili ji k neuvěřitelným finesám, které zahrnují pohrdání, vztek, závist, nedůvěru, komplex méněcennosti, vzedmutí archaických forem vlastenectví a podobné komplexy. Dohromady tak zvaný komplex Českého Honzy, proti němuž je akutní záchvat oidipovského komplexu procházka růžovou zahradou.

      

    Když jedna z blogerek žijící  v Americe nedávno popsala halloweenové zvyky, domnívala se, že píše lehkou četbu jen tak pro zábavu  a poučení. Ostatně manžel té paní je Ir, takže Halloween se u nich slaví zcela přirozeně. Nicméně malý český člověk okamžitě vystartoval a začal velmi komplikovaně a vulgárně dokazovat, že ona dáma chce vzít českým dětem nejen ježíška, ale i pomlázku, barvení vajíček, prostě všechny ty krásné echt české (pohanské) zvyklosti. V diskusi se vyrojilo i několik oplzlých vulgarit od známých firem, které admini smazali, pročež byli obviněni z židozednářského spiknutí. Samozřejmě opět naší známou paranoickou firmou.

      

    A kolik hnusu si ve staré vlasti užili jiní Češi žijící v cizině. Už to, že odešli, je činí jaksi “divnými” a rozhodně by neměli mluvit vůbec ale vůbec o ničem  a do ničeho, neboť ničemu u nás nerozumějí. Malá česká povaha se v takových chvílích provalí nejzřetelněji ve své nejšpinavější podobě. Dokonce i hrdinové, kteří museli prchat před totalitními režimy v nebezpečí smrti, jsou našimi českými duchovními prcky pokládáni za jakési vlastizrádce a pochybné existence. Navíc jsou určitě nemravně bohatí a my tady statečně jíme suché kůrky, že. Jak si ti emigranti mohli dovolit zvednout zadek z pece?

      

    Bohužel se to odráží nejen v nemocničních, hospodských a internetových řečech, ale zasahuje to i do nejvyšší politiky. Sami víme, jak nemožné bylo zvolit za prezidenta někoho, kdo si dovolil opustit české luhy a háje (nyní nehodnotím jiné kvality adepta, ale tento argument byl velmi častý). Sami víme, jak rozpačité je vítání hrdinů, kteří žili v zahraničí, jak neradi přijímáme jejich rady a jak nenávidíme jejich zásluhy. A podnikatelé, kteří se po revoluci pokusili vnést do našeho rybníka moderní metody, po čase zjistili, že tudy vlak nepojede, a raději se vrátili zpět za hranice. U nás se totiž čekalo, že takový bohatý našinec z kapitálie nejen naleje do skomírajícího podniku peníze a  obstará zakázky, ale navíc aby to mohl udělat, zaplatí pár tučných úplatků. Pracovat pro vlast je přece náramná čest a nemělo by se to dovolovat zadarmo. A když se to kapitálistovi nelíbí, žádná škoda, měl trpět s námi pěkně doma jako každý slušný našinec. To má za to, že odešel do svobody, heč. 

     

    To Český Honza leží raději na peci, neboť ví, že rodná vesnice je prostě to nejlepší. Nejlepší nevěsta je sousedovic Anka, kdepak nějaká cizozemská princezna, a nejlepší mlíko dává naše koza Líza. A máma přijde a Honzu převalí na druhý bok, aby se nepřeležel. Všude dobře, nejlíp doma. Považte, vždyť v tom cizozemsku nemají ani buchty!

    —————————————————————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 20:45

  • 3 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Jindrich Hrdlicka Says:

      Ja ziji v cizozemsku a buchty mame taky. Takovy dobry, tvarohovy z rozinkama…….

      Opet, presne vystihnuti situace. Nektere jine zeme benefituji kdyz prevezmou krajany co zili delsi dobu v zahranici a prideli jim vyznamne funkce.
      Coz zase “nesedi”, treba tady u nas, mym znamym Kanadanum, protoze meli pocit, ze kdyz ti novi imigranti obdrzeli Kanadske obcanstvi tak jsou uz teda Kanadani, a nebo ne ?

      Na druhou stranu si jenom dovolim pripojit, ze nekteri Cesi zijici treba tady, zase machrujou kdyz prijdou k vam, a vytahujou se jako co toho vedi, coz pak pochopitelne zase popuzuje Cechy zijici v Cesku.

    • Jankun Says:

      Své komplexy mají všechny národy. Stejně jako jsou Češi, Němci, Židé, Američané, Romové, Slováci a další národy, tak každý z nich v sobě svůj komplex Čecháčka, Skopčáka, Židáka, nabubřelého Amíka, Cigoše, Čoboláka…

      PS: Nejde tu o jména, ale obsah.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Jankune,
      To asi ano, komplexy mají všechny národy a skoro všichni lidé. Ale to, jak my se chováme k našim lidem v cizině, to je opravdu dost neobvyklé. Někteří ti emigranti sice opravdu provokovali tím, jak všemu rozumí líp, ale mnohdy tomu opravdu rozuměli líp a chtěli naší zemi pomáhat. A my jsme s nimi vyběhli.

 

Září 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Archivy