• Opět píšeme s velkým zpožděním. Nějak nám to psaní poslední dobou nejde. Právě si užíváme krás Taiwanu, kde jsme si prodloužili pobyt na šest týdnů. Původně jsme plánovali pobýt tři týdny na Filipínách, pak měsíc na Taiwanu a vrátit se na dalších osmnáct dní zpátky na Filipíny. Jenže Taiwan nás chytil za srdce a hlavně za žaludek.

    img_0913

    Ani možná netušíte, jak je jídlo při dlouhodobém cestování důležité. Na Filipínách jsme si moc nepochutnali. Místní strava sestává z tlustého vepřového, případně vnitřností, trošky zeleniny a rýže. Kuře a ryby jsou poměrně vzácné a o jiném mase ani nemluvě. Jídlo je většinou ochucené jen solí, pepřem, octem a sójovkou. Někdy můžete použít šťávu z místní limetky, která chutná jako mandarinka, nebo zakousnout pekelně pálivou chilli. Jídlo je navíc připravené brzy ráno a do oběda čeká vyložené na pultu místní jídelny. Na talíř se tak dostane studené a nikdy nevíte, jestli to nebude mít neblahé následky na váš zažívací trakt.

    img_0991

    Další kapitolou je jídlo importované z USA. Běžně se na ulici prodávají hamburgery. Zapomeňte však na pěkný plátek hovězího masa v dobré houstičce s chutným dresinkem a čerstvou zeleninou. Filipínský hambač je vepřový, plácnutý do sladké housky, „omatlané“ kečupem a majonézou. Máte-li štěstí, objeví se v housce i plátek rajčete. Vše je pak úhledně zabaleno do igelitového sáčku, takže se hamburgr ihned zapaří. Možná namítnete, proč nejdeme do pořádné restaurace? Problém je v tom, že filipínská střední třída jí ve fastfoodech typu McDonald’s za peníze, které rozhodně neodpovídají kvalitě ani množství jídla a opravdové restaurace jsou mimo finanční možnosti běžného Filipínce i středoevropského darmošlapa.

    img_0983

    Přemýšleli jsme, jak je možné, že ve všech okolních zemích mají i na ulici výborné jídlo, zatímco Filipíny se stravují tak, jak popisujeme. Napadlo nás, že za to můžou misionáři, kteří nebohým Filipincům vtloukli do hlav, že požitky těla, včetně dobrého jídla, jsou hříšné.

    img_0986

    Naštěstí mají Filipíny krásné moře, opuštěné pláže, sopky, neuvěřitelnou faunu a flóru, krásné scenérie s rýžovými políčky, příjemné lidi a levný alkohol (nemluvě o sexturistech – poznámka Petěrka), takže každý si najde něco, proč stojí ostrovy za návštěvu. Proto, plánujete-li dovolenou na jednom z filipinských ostrovů, nenechte se námi odradit. Jen vám doporučujeme přibalit nějakou tu pytlíkovou polívku do kufru.

    Klára

    img_0763


    P.S.: Jenom doplním, že nějaké to pouliční jídlo za to stálo. Jsou tam slušné pekárny. A taky dobré mořské potvory a ryby. Jsou velmi levné. Jen přípravu a ochucení bychom snad radši prováděli sami. A jak píše Klára, určitě se tady dá najít i velmi dobré jídlo. My ale mluvíme o jídle na ulici. O tom, co je levné a běžně k „sežrání“. To je to, co nás zklamalo.

    Petěrko

    img_0756
    ————
    Převzato z blogu Tisíc mil
    ———————————-
    img_0708

    img_0712

    img_0713

    img_0748

    img_0759

    img_0765

    img_0768

    img_0804

    img_0819

    img_0822

    img_0829

    img_0881

    img_0887

    img_0950
    ——————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 6:00

  • One Response

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Ale to jídlo s cibulkama v ešusu na shluku mořských řas vypadá lákavě. A taky bych se rád svezl tím džípobusem.
      Ondřej

 

Březen 2019
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy