• Kronika 14.05.2009

    167px-david_bg

    Kdysi dávno jsem sbírala známky. Mezi nejcennější, protože nejvíce exotické, patřila známka s nápisem ve zvláštním písmu a s portrétem starého pána s bílou lví hřívou hustých vlasů.

    David ben Gurion se jmenoval. Tenhle pán 14. května 1948 přečetl v muzeu v Tel Avivu slavnostním hlasem Deklaraci izraelské nezávislosti. Byl to pohnutý okamžik, na který celý národ čekal už dva tisíce let. Tu známku jsem nyní po mnoha letech vyjmula z alba… Mezitím jsem už na hrob Davida ben Guriona a na hrob jeho manželky v Negevské poušti několikrát při svých návštěvách v kibucu Sde boker položila kamínek.

    sde-boker-3

    V Izraeli nám k vyhlášení nezávisloti vyprávěli humornou historku: David ben Gurion byl velmi skromný a jezdil autobusem, protože nikdy nechtěl oficiální vůz s řidičem. Jednou přiběhl k jednomu taxíku udýchaný pán a chtěl honem do Tel Avivu. Taxikář mu odsekl: “Člověče, víte, co bude? Za hodinu má být prohlášen Stát Izrael! Dneska už žádné kunšofty neberu, zapnu si rádio a budu se modlit. Udělal byste dobře, kdybyste si taky někde v klidu sedl a poslouchal to!“ Zákazník mu prý odpověděl: “Člověče, jestli mě teď hned neodvezete do tel Avivu, žádné prohlášení nebude! Já jsem David ben Gurion!“  

    dbg 

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:56

  • Comments are closed.

 

Říjen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Archivy