• A. B. Bartoš píše o studentském spolku Červenobílí v rozhovoru s Michalem Ševčíkem nazvaném Červenobílí: Úctu k národu šíříme mezi studenty.

    erbcervenobili

    Dnešní Červenobílí jsou nástupci stejnojmenné předválečné studentské fašistické organizace. Šlo o intelektuální spolek založený již v roce 1922 na půdě Právnické fakulty Karlovy univerzity. Tehdejší Červenobílí ostře vystupovali hlavně proti komunistům, ale také propagovali vyhraněně nacionalistickou, až xenofobní politiku. Postupně se z intelektuálního politického klubu stalo širší nacionalistické hnutí, které se nevyhýbalo ani pouličním výtržnostem. Tím se ovšem nijak nevymykali z pestré nabídky bizarních politických hnutí a stran mladé republiky. Těžiště jejich práce spočívalo hlavně v řečnění a vydávání brožurek. Na počátku svého působení spolupracovali s českými fašistickými uskupeními. Od října 1923 své akce koordinovali s Národním hnutím a v roce 1926 se s ním sloučili v politickou stranu Národní obec fašistickou.

    Občas byli stíháni za nošení nepovolených černých uniforem, protože otevřeně sympatizovali s Mussoliniho fašisty. Vystupovali nepřátelsky vůči TGM a vůči židovským spoluobčanům, za to byli kritizováni i ze strany pravicových politiků, například JUDr. Janem Karlíkem. Je znám jejich pokus navázat spojení s Radolou Gajdou, ale zdá se, že ten je nepovažoval za seriózní partnery, podle různých svědectví jejich návrhy odmítl.

    V dějinách Červenobílých nechybí téměř cimrmanovská historka, totiž Výprava na Javorinu. Na protest proti odstoupení části československého území Polsku, které navrhoval Eduard Beneš, měla být konána velká národní manifestace na Javorině. Faktem je, že organizátor akce profesor Kraus, který výpravu vedl, cestou zabloudil, vodil národovce mnoho hodin zcela mimo trasu a nakonec selhala i jeho organizace ubytování. Schvácené bojovníky odvezly k hotelu před Javorinou dva žebřiňáky, profesor Kraus navíc ztratil batoh, oblek a aktovku se spisy a rozlícený odjel vlakem do Prahy. Na Javorinu došla jen malá skupinka utrmácených obránců vlasti, zazpívala národní hymnu a tím se celá národní pouť rozpadla.

    Hnutí Červenobílí bylo groteskní již před válkou, jeho nynější klon, který se k tradicím českého fašismu hlásí, jak snadno poznáme prolistováním jejich webových stránek, bude sotva důstojnější. Ovšem pro neznalé mohou některé fráze znít zajímavě. Zdá se, že propagace fašismu je v současném marasmu a totální neznalosti dějin v určitých kruzích docela cool. Pro spravedlnost je ovšem nutno dodat, že současný spolek má k extrémismu a násilí daleko, je spíše orientovaný vlastivědně a silně historicky, zve si sice na přednášky současné nacionalisty a obdivuje prezidenta Klause v jeho šovinistických projevech, nicméně jeho hlavní zaměření se pohybuje v romanticky pojatých, idealizovaných a heroizovaných předválečných časech, jde o dosti pasivní nostalgii vhodnou jako ventil pro ty, kdo se těžko orientují v složitém moderním a morálně chaotickém světě.

    —-

    Viz: Ivo Pejčoch: Fašismus v Českých zemích. Fašistické a nacionálněsocialistické strany a hnutí v Čechách a na Moravě 1922-1945.  Praha,  Academia, 2011. str. 30 – 35

    cervenobili
    ——————————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 13:31

  • 4 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • JS Says:

      Ať hledám jak hledám, nikde na tom webu nevidím, že by se Červenobílí hlásili ke stejnojmennému klubu z minulosti. Naopak ve Vámi ofocené stati “O nás” je napsáno, že název je odvozen od původních českých barev.

      Píše se to tedy někde?

    • Ondřej Wolf Says:

      Paralelu vidím takto:
      Dělnická SS strana také “nechápe”, jakou souvislost mají její symboly (hlavně bývalé) se symbolikou třetí říše. I když je i personálně propojená s neonacistickými uskupeními.
      Propagace fašismu (narozdíl od propagace nacismu) u nás není sama o sobě trestná. Pořád je však v paměti účast Benita Mussolliniho na Mnichovské dohodě, jeho spojenectví s Hitlerem a role v II.sv.v. Touto “reklamou” by si v článku popsaní národovci v počátečním oslovení budoucích adeptů asi příliš nepomohli. Tento drobný nedostatek však později jistě uvedou na pravou míru ve skupinkách, pomáhajících již oslovenému adeptovi v hledání jeho možnosti uplatnění v hnutí.
      Ondřej
      P.S. V Německu velká část vůdčích protagonistů nacismu (např. H.Himmler) vzešla z prostředí buršáckých studentských spolků, věnujících se “vlastenectví a tělovýchově” Náplň tohoto uskupení mi připadá vcelku analogická (s přihlédnutím k přetření do českých barev).

    • Věra Tydlitátová Says:

      To je pravda, bylo by dobré to rozpracovat. Můžete ty údaje doplnit třebas sem do diskuse? Já se k tomu teď asi nedostanu.

 

Červenec 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Archivy