• Toulání za slovy 31.08.2009

    orten-jiri-1 

    I. 

    Na temném pozadí obrazu zapomnění

    trhaly lekníny dívky a vázaly je.

    Vzpomínka ztracená na to, co tu už není,

    ty květy zhynulé letní déšť nezalije. 

    II. 

    Vypluly lodičky na řeku, nad hlubinu

    jak bílé, útlé lístky vrbové,

    v těch loďkách dívky se stulíky v klínu

    veslují k tobě, vlhký hřbitove. 

    III. 

    Na starém obraze, kde nebe mizí v stínu,

    žhnou nocí města, stoupá mastný dým,

    odhodil kosu Smrt, pozdvihl širočinu,

    vzal lidskou podobu, prošel se nábřežím.

    IV. 

    V obraze tak známém, že už ho nevidíme,

    v obraze zčernalém, kde hnije nedění,

    jezdec Smrt probudil, oživil to, co dříme

    a tančil netanec na chladném dláždění.  

    V. 

    Zpíval jsi tomu, který v noci běsů

    přichází tiše nikým neviděn,

    v tu dobu před ránem, kdy v ustrnulém děsu

    zalita potem probouzí se zem.  

     VI. 

    On taví duše jako zvonovinu

    a srdce pálí jako olovo.

    Padají kapky rozteklého cínu

    a Zvonař čeká na zvuk, na slovo.  

    VII. 

    Příchozí, neznámý, básníkem přivítaný,  

    již vztáhni ruku svou a veď jej do svých bran,

    on jediný, on otevřel ti brány

    a byl ti přítelem, když jsi sem nebyl zván.

     

    /26.8.2008/

     ——————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 22:45

  • Comments are closed.

 

Květen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Archivy