Holocaust nově a krutě definoval náš postoj ke zlu. Proměnil naše debaty nad tím, odkud zlo pochází. Proměnil náš názor na to, jak ho odhalovat. Proměnil náš názor, jak se k němu zachovat.
Tisíce let se nejrůznější filosofové pokoušeli nad zlo povznést. Holocaust nám předvedl, že jsou formy zla, nad které nikdo nemůže být povznesen. Jimiž nikdo nemůže být nezasažen. Ke kterým nikdo nemůže zůstat beztrestně lhostejný.
Protože holocaust sám představoval povznesené, všezasahující, lhostejné zlo.
Holocaust se pokoušel zbavit zlo jakéhokoli představitelného rozměru. Své oběti chtěl zbavit jakýchkoli lidských práv. Včetně toho nejvyššího: práva na duši. Včetně toho nejlidštějšího: práva na svobodnou vůli.
Holocaust tak vytrhl zlo z rámce našeho dosavadního světa, až už utvářeného vírou, či rozumem. Zcela rozmetal duchovní koncepty, jak křesťanské, tak židovské, o neodporování zlu, o jeho pokorném přijímání coby důsledku vyšší moci. Rozmetal osvícenskou filosofii o samospasitelnosti rozumu, onu pyšnou rovnici, že rozum rovná se dobro.
Dokonalost průmyslového, odosobněného zla fatálně překonala veškeré snahy o osobní dokonalost.
Holocaust představuje čisté zlo, které se vzpírá pochopení, které se vzpírá uvěření. Které však nadevši pochybnost existuje. A to tady a teď. V tomto světě. V tomto čase. Svět po holocaustu už nikdy nebude takový, jako před ním. Protože víme, že ono zlo přebývá mezi námi a může být znovu probuzeno.
Holocaust proměnil filosofii. S tím, co teď víme, je nekonečně přijatelnější zatížit vlastní svědomí aktivním odporem vůči zlu, než je zatížit vinou za to, že kvůli naší nečinnosti zahynuly miliony.
Holocaust proměnil právo. S tím, co teď víme, se nemůžeme vymlouvat na ničím neomezovanou, přímo anarchisticky pojatou svobodu a nechat bez trestu myšlenky, které plodí násilí.
Holocaust proměnil politiku. S tím, co teď víme, musíme vyřadit appeasement ze slovníku diplomacie. Jsou totiž zásady, které se nemohou porušovat dokonce ani v zájmu zachování míru.
Holocaust byl čisté zlo. Holocaust JE čisté zlo. Ale šlo mu zabránit. JDE mu zabránit. Přes všechnu jeho dech beroucí ďábelskou dokonalost a nadosobní povznesenost je nový příchod zla mezi nás závislý na nedokonalých a nízkých bytostech. Na lidech.
Kvůli fascinaci zlem jsme se v jediném okamžiku přiblížili peklu daleko víc, než jsme se za tisíce let dokázali přiblížit k nebi. Ale byla to naše vůle, která nás poháněla do záhuby. Naše lhostejnost, která nás ochromila a bránila hledat spásu. Naše odpovědnost, naše vina. Jen a jen naše odpovědnost a naše vina. Tehdy i dnes. Napořád.
My přece máme duši. My přece máme svobodu. Používejme tyto dary a zabraňme zlu, aby opět povstalo. Jsme tím povinováni obětem šóa. Jsme tím povinováni našim dětem.
———————————————-
Projev přednesený v Senátu 27. ledna 2010
——————————————————————
(7 hlasů, průměr: 8.43 z 10)
Ukládám ...
Poslední komentáře