• disputacenaterase11

    Vážené absolventky, vážení absolventi,

    dnešním slavnostním aktem symbolicky zakončujete své studium na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Děkuji Vám, že jste si před několika lety zvolili za místo svého vzdělání právě Západočeskou univerzitu, a doufám, že této volby nyní nelitujete.

    Vážené absolventky, vážení absolventi, s fascinací, se znepokojením nebo s kritikou sledujeme zrod nové podoby civilizace, která svojí technologickou mocí, výkonností a dynamikou překonává vše, co lidstvo až doposud poznalo. Velké možnosti a nové horizonty přinášejí nejen lákavé výzvy a přísliby, ale rovněž úzkost a naléhavé etické otázky a bezpečnostní problémy, na jejichž úspěšném řešení závisí budoucnost světa.

    Univerzita jako instituce, která sama značnou měrou přispěla k výše zmíněným proměnám moderní společnosti, hledá v těchto podmínkách své nové místo a tvář. Univerzita ztratila svoji sociální výlučnost, přestala reprodukovat úzkou vrstvu elitních vzdělanců a otevírá své brány stále rozsáhlejší části populace. Těžiště univerzitního vzdělání již nespočívá v osvojení souboru tradičních hodnot, které byly poznávacím a exkluzivním znamením vzdělance, nebo v sociálním zasvěcení do určitého privilegovaného postavení, ale především v návyku intelektuální činorodosti, průbojnosti, flexibility a nezávislého kritického myšlení, které představují základní podmínku uplatnění v soudobém nesmírně dynamickém a agresivním světě. Charakteristickým rysem elity nastupujícího věku se stává kritický smysl pro rozpoznávání nových civilizačních a technologických podnětů a výzev, a to i tehdy, pokud se pro ostatní nacházejí za hranicí pozorovatelnosti.

    Soutěživost, která je implicitně obsažena v dnešní formě vysokoškolského studia, by však neměla vést k pojetí univerzity jako výlučně technokratické a odosobněné instituce. Znamenalo by to zapomenout na staletý úkol univerzity spočívající ve výchově morálně pevně zakotvených osobností, schopných zahlédnout za relativizujícím chaosem každodennosti obrysy stabilních hodnot. Znamenalo by to zapomenout na skutečnost, že hodnoty a ideály demokracie, svobody a zdravého patriotismu nejsou nezpochybnitelnou samozřejmostí, ale musejí být stále znovu namáhavě prosazovány elitním společenstvím vzdělanců, a že morálně pevná a velká společnost vychází vždy z morálně pevných a velkých jedinců.

    Málokdy v minulosti byl praktický život spojen s tak značnými nároky na individuální nasazení jako dnes a málokdy se před cílevědomými jedinci otevíraly tak dalekosáhlé možnosti. O to více je však zapotřebí připomínat, že i ty nejvyšší ambice musejí být vyváženy odpovědností vůči bližním, citlivostí vůči potřebným a věrností vůči tradici a kultuře, z níž jsme vzešli.

    Vážené absolventky, vážení absolventi, teprve za několik let budete schopni posoudit, zda doba strávená na Fakultě filozofické představovala skutečně užitečnou přípravu na Vaše profesionální uplatnění a na dosažení takového sociálního postavení, s nímž spojujete své aspirace. Již nyní však víte, zda akademické společenství, jehož součást jste tvořili, bylo pro Vás intelektuálně podnětné a emocionálně obohacující. Doufám, že sociální zkušenost, kterou jste v uplynulých letech na Fakultě filozofické učinili, se časem nezmění v pouhou nostalgickou či dokonce traumatizující vzpomínku, ale že ve vás přetrvá jako iniciační událost, která významnou měrou přispěla k vytváření a zrání vaší osobnosti. Pokud si kromě kvalitních vědomostí ve svém oboru odnášíte rovněž vědomí, že být vzdělancem je celoživotní úkol spojený s usilovnou kultivací intelektu a věrnosti hodnotám, nebylo úsilí vašich učitelů marné.

    Vážené absolventky, vážení absolventi, v životě vás čekají i obtížné chvíle, doba bojů, nemocí, osamění a lidských ztrát. Nedovolte, aby vás tyto zkoušky zlomily, ale pokuste se z nich učinit nástroj pro svůj osobní růst a dosahování životní zralosti a moudrosti. Vzdělání mění naši existenci v úkol, který nás zbavuje fatalismu a posiluje ve chvílích rezignace.

    Před více než sto lety přestala být naše civilizace normativní a nastolila nedůvěru vůči pevnému morálnímu řádu a různým patetickým výzvám. Přesto mi dovolte, abych svůj proslov zakončil citátem z básníka, jehož verše kdysi četly celé generace, ale který dnes působí poněkud anachronicky či politicky nekorektně. Neškodí nicméně jej občas znovu připomenout.

    Když bezhlavost svým okem klidně měříš,

    ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,

    když, podezříván, pevně v sebe věříš,

    však neviníš svých soků z bezpráví,

    když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,

    jsa obelháván, neupadat v lež,

    když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,

    slov ctnosti nadarmo však nebereš,


    když umíš snít a nepodlehnout snění,

    když hloubat znáš a dovedeš přec žít,

    když proti triumfu i ponížení

    jak proti svůdcům společným jsi kryt,

    když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova

    lstí bídáků jsou pošlapána v kal,

    když hroutí se tvé stavení a znova

    jak dělník v potu lopotíš se dál,


    když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,

    když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,

    když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost,

    a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,

    když řekneš: „Svými vteřinami všemi

    mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,

    pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi –

    a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!

    Doplnil bych Kiplinga pouze v jednom bodě, jeho báseň se netýká výlučně mužů, ale také – a možná především – žen.

    Přeji vám, vážené absolventky a vážení absolventi, mnoho úspěchů, zdraví, pevných nervů a osobního štěstí, ať již ve vašem dalším studiu či v praktickém životě.

    Děkuji vám za pozornost.

    ——————————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 3 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Moe Says:

      2-Silvae,
      Ivo Budil…………..Pokud si kromě kvalitních vědomostí ve svém oboru odnášíte rovněž vědomí, že být vzdělancem je celoživotní úkol spojený s usilovnou kultivací intelektu a věrnosti hodnotám, nebylo úsilí Vase a Vašich učitelů marné…………

      Verim ze jednou nas vsechny prekvapite……

    • Silvae Says:

      Ach ten proslov mě zahřál na srdci:) ale… Moe, vážím si Vašich slov, nicméně já sama v tuto chvíli vůbec optimismem neoplývám (ikdyž i to je jedna z hnacích sil)

    • Jirka Navrátil Says:

      Hvězdička :-)

 

Srpen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Archivy