• babijar1

    Kdo je “Nová pravice”?

    Kdo je “Nová pravice”?

    Jako vzdoromodel k levicovému studentskému hnutí na konci 60. let minulého století založili mladí akademici ve Francii “GRECE” (francouzská zkratka pro: “Rešeršní a studijní skupinu pro evropskou civilizaci”). Z toho kroužku kolem filosofa Alaina de Benoist vzniklo, co se později nazvalo “Nouvelle Droite” - “Nová pravice”.
    “Nová pravice” vychází z autoritářských a elitářských myslitelských škol “konzervativní revoluce” ve Výmarské republice (Carl Schmitt, Ernst Jünger a další) a zkouší cíleně ovlivňovat společenský diskurs a zvolenou cestou dosahovat volebních úspěchů pro extrémně pravicové strany.
    Mladí pravicově extrémní akademici považují nacionalistickou “Starou pravici” v poválečné Evropě stejně jako nacionální socialismus za překonané. Opírajíc se o teorie, které rozvinul italský komunista Antonio Gramsci (1891 - 1937), sází Nová pravice na tak zvanou “kulturní hegemonii”. Podle ní mocenská proměna ve státech pokročilých kapitalistických společností se neubírá revolučními cestami, ale dlouhodobou ideologickou přesvědčovací prací v “občanské společnosti”.
    Pojem “hegemonie” pochází z řečtiny a znamená cosi ve smyslu “převaha”, “nadřazenost”.

    (Hegemonie v Gramsciho tradici označuje způsob vlády, která překračuje pouhou potenciální násilnou dominanci, protože se opírá o dosažený konsensus.
    Občanská společnost/ rozvinutý stát - Občanská společnost podle Gramsciho označuje tu společenskou oblast, kde ovládaní se organizují na základě vzájemného konsensu. V “soukromých” společnostech (spolcích, časopisech, církvích apod.) vytvářejí pod normativním vedením intelektuálů racionalizační standardy a praktiky všedního dne, které jsou obecně přijímány jako “normální” a tak tvoří podstatu hegemonie. Do té míry je občanská společnost “základnou v užším slova smyslu pro vládnoucí a donucovací aparát rozvinutého státu”. Systematická analýza státu musí mít proto neustále na paměti, že jde o rozvinutý stát, to znamená o integrální souvislost mezi občanskou společností a státním aparátem.
    Vnímání všedního dne - Gramsci definuje jako všední den “nekriticky pojatý světonázor různými společenskými a kulturními prostředími (milieu), v rámci kterých se rozvíjí mravní individualita průměrného člověka”. Jde o konglomerát představ, pojmů, který navzdory a současně právě pro vnitřní protimluvy tvoří základnu pro představy o tom, co je normální a tím podstatnou měrou vyznačuje společensky uznané “hranice možného”.
    Citace převzaty z webu Sozialistische Positionen s cílem ukázat, jak myšlenky levicového extremismu mohou obohatit “učící” se myšlenkový systém extremismu pravicového - poznámka překladatele.)

    V knize “Kulturní revoluce zprava” (1985) popisuje de Benoist (viz kupř. Pravicový marxismus: pirátství v diskursu aneb jak Alain de Benoist a Constanzo Preve osvobozují Marxe od marxismu) cíl a jak ho lze dosáhnout. Stranou vlastního pole politiky je nutné se dlouhodobě zasazovat o “transformaci všeobecných představ”. Nakonec povedou ke změkčení demokratického konsensu a umožní změnu systému. Uvedený “kulturní boj” musí být veden intelektuály o věci zásadní, vně každodenního aktuálního dění. Přitom záleží na “obezřetnosti” a na “cílech sahajících do daleka”. Může být tak vyvinut “sugestivní” tah, který by byl obtížně rozpoznatelný “a v důsledku toho by nenarážel na ten samý racionální a uvědomělý odpor jako zvěst, která má přímý politický charakter”. Jsou to “liberální západní režimy” a “pluralistická politická uspořádání”, proti kterým se v rámci takové hry na schovávanou má získat pozvolna “ideologická většina”- protivník je tak rozpoznán: západní demokracie, jakou je Spolková republika Německo, které staví na pluralismu, tedy na vyrovnávání zájmů rozličných společenských skupin.
    Nepochybné je, že “Nová pravice” ve svém jádře představuje tu nejhlubší antidemokratickou myšlenkovou školu, která vsadila na vědomé zatemňování své podstaty. Ve svém základním postoji se staví na roveň Konzervativní revoluci. Ta patří mezi její nejdůležitější myšlenkové zdroje. Konzervativní revolucí se pojmenovala ve Výmarské republice skupina intelektuálů kolem Athura Moellera van der Bruck (1876 - 1925). Upsali se boji proti liberalismu, parlamentarismu a demokracii. Moeller van der Bruck, který opovrhoval Hitlerem pro jeho “proletářskou primitivnost”, uveřejnil v roce 1923 knihu “Třetí říše” a dodal tak základní heslo nacionálnímu socialismu, vysmívanému jím samým.
    /…/
    “Nová pravice” vystupuje důsledně proti “míchání ras”, které chápe jako nebezpečí pro rozdílné lidi a kulturní typy. Stejně tak nesouhlasí s migrací, jejíž “obtíže všem postiženým společenstvím způsobují do hloubi sahající škody”. Jednotlivci se z jejího pohledu nedostává žádné hodnoty, která by jej mohla obohatila v jeho vlastnostech jako člověka. Hodnotu získává jen jako členovi etnika nebo národního společenství:
    …lidstvo (je) jen soubor kultur a národních společenství: Individuum je určováno výlučně jeho organickou příslušností k takovému společenství. /…/ Člověk, jednotlivec je podle našeho názoru tvořen jen ve spojení se společenstvím, do kterého je zahrnut. /…/ Každá individuální činnost představuje akt účasti na životě národa. Zájem jednotlivce “sám o sobě” je zcela bezcenný. (A. de Benoist: Kulturní revoluce zprava. Gramsci a Nouvelle Droite, Krevele, 1985, strana 133)
    Zmíněné obrazy světa a člověka jsou v zásadním rozporu s demokratickým pojetím člověka. Podle něj každý člověk je cenný už tím, že je člověkem, nezávisle na tom, jakého je pohlaví, náboženství a původu: “Důstojnost člověka je nedotknutelná,” říká článek jedna ústavy a formuluje tak protipolohu k míněním, která poměřují “důstojnost” a “hodnotu” člověka podle společností, z nichž on jako jednotlivec pochází.
    /…/

    ————-

    Související link:
    Někteří levičáci vítají obrat pravicových extremistů k Marxovi - Konkret 3/2005

    Nenásilná agitace neonacistů

    Foto: Babi jar - židovské ženy a děti ve frontě na popravu z rukou nacistů

    Se souhlasem autora převzato ze stránek

    www.rozhlas.cz

    ———————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 5 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Až si jedni přestanou myslet, že jsou lepší než druzí, bude líp obojím.
      Ale do té doby ještě bude hodně bolesti a umírání, zdůvodněné slovy jednourevolučně-ráznými, podruhé slovníkem IV.cenové skupiny, potředí uhlazenými, počtvrté rádoby vzdělanými….a pořád stejně zlými.
      Přemýšlím, jestli to “Až” může být dřív, než přijde Boží království v plnosti.
      Ondřej

    • Ondřej Wolf Says:

      Na Staročecha samotného snad ani nejde odpovědět, ale ten pseudonym je mi povědomý z centrum.
      Teologicky to vidím dost podobně jako ty, lékařský příměr k životní praxi sedí naprosto trefně. I medicínská literatura, chce-li být věrná svému poslání, musí psát o věcech, ze kterých se dělá špatně od žaludku.
      Jenže ani ( a nejspíš právě) ta nejpoctivější se nechvástá, že na počkání vyřeší všechny nemoci a současně s tím říká, že léčit je i tak potřebné.
      Ondřej

    • Ondřej Wolf Says:

      V televizi jsem viděl zajímavý dokument o sopkách.
      Mluvilo se tam mimo jiné o utváření povrchu Země. Z původního superkontinentu Pangea pomalu k dnešní podobě s předpokladem, že za několik set milionů let se kontinenty zase sejdou z “druhé strany”. To jsem zvědavý, co budou dělat rasisti, až budou se všemi ostatními na jednom kontinentu, nebudou moci posílat Romy do Indie……
      Nejspíš se toho nedožiju, ale když do té doby Boží království v plnosti nepřijde, třeba rasismus vyřeší místo theologie geologie.
      Ondřej

    • Věra Tydlitátová Says:

      Třebas si ta geologie i pospíší - stále je tu prý nebezpečí supervulkánu: bouchne to a bude po rasismu.

    • Ondřej Wolf Says:

      Theologie a přírodověda si mají co říct.
      Ondřej

 

Květen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Archivy