• plzen3

    Co je rasismus?Co je rasismus?

    Rasismus s lidmi nezachází jako s jedinci, ale jako s příslušníky skupiny. Podsouvá nám, že z této skupinové příslušnosti lze odvodit nezměnitelné vlastnosti, schopnosti anebo charakteristické rysy. Vlastní skupina je přitom většinou chápána jako plnohodnotná. Klasický rasismus staví na vědecky už dávno překonaném dělení lidé na “rasy”. Proto se už od sedmdesátých let (minulého století) pravicoví extremisté pokoušejí najít nová zdůvodnění pro jejich rasismus.
    Na rasismus narazíme všude. Během všedního dne, v dějinách, v politice. A zcela jistě i ve vlastní hlavě. Rasismus umí udělat pohodu. Lze s jeho pomocí zcela jednoduše vysvětlit svět nebo se jednoduše díky němu nadřadit nad jiné lidi. Rasismus se například objevuje v soukromých předsudcích, v diskriminaci, prováděné státem, v násilných činech nebo - a to v krajním případě - ve vyvražďování celých národů. Politicky může být rasismus velice užitečný pro to, chceme-li zdůvodnit vládnoucí poměry a lidi mobilizovat pro zcela jiné účely. Věty jako “Všichni Turci smrdí.” nebo “Všichni Němci jsou pilní.” jsou rasistické. V jedné školící brožuře, vydané NPD pro vlastní kádry se dočítáme:
    “Afričan, Asiat nebo Orientálec se nemůže stát Němcem. Propůjčení potištěného papíru (pas Spolkové republiky) jim i tak nezmění jejich zděděné zátěže, které jsou odpovědné za ráz tělesných, duševních a duchovních znaků jednotlivých lidí.”
    V naší zemi (v Německu - pozn. překl.) se spíš než o “rasismu” (na rozdíl od Francie nebo velké Británie) častěji mluví o “zášti k cizincům” nebo o “nenávisti k přistěhovalcům”. Oba použité pojmy jsou nepřesné: Německý pravicový extremista nemá naprosto nic proti blonďatým Švédům. Naopak se mračí na Němce s tmavou kůží, i když ti první jsou cizinci, a ten druhý se tu v Německu narodil.
    Ranější formy rasismu se objevovaly už v antickém Řecku, v Římské říši (tehdy definice cizinců zněla - barbaři) anebo v rámci rozdělení indické společnosti na kasty. V době evropského středověku byly na pořadu dne protižidovské pogromy. Po objevení Ameriky lidská práva byla odpírána tamějším původním obyvatelům a později africkým otrokům do Ameriky dovezeným. “Od okamžiku zrodu ideálů občanského osvícenství (rovnost, volnost, bratrství),” stojí lexikonu Meyers, si útlak uvedeného druhu vynutil “ospravedlňující ideologii, která měla dokázat ´rasistickou´ nadřazenost Evropanů nad ostatními národy světa.” Největšího rozšíření rasismus dosáhl především v 19.století, když teorie C.R. Darwina o přirozeném výběru byly přeneseny do sociálně darwinistických interpretací rasových teorií. J.A. hrabě von Gobinenau rozvinul učení o nerovnosti v rámci bílé rasy, jejímž jádrem měla být rasa “árijská”. Rasistické vyloučení Židů vytvořilo ideologické podloží pro nacionální socialismus a nakonec vyústilo v Holocaust.
    Vědecky orámovaný rasismus je už dnes dávno nesmyslem. “Není jediný vědecký důvod, abychom používali pojem ´rasa´,” potvrdilo v roce 1995 18 mezinárodních antropologů ve společném prohlášení. “Nové pokroky v moderní biologii, opírající se o molekulární genetiku a matematické modely populační genetiky ukazují, /…/ že genetická diverzita mezi lidmi je pohyblivá a neprokazuje nijak velkou diskontinuitu mezi jednotlivými populacemi.” Stoupenci rasového učení se proto neopírají o vědecké koncepty, ale posluhují si (vlastními nebo cizími) sociálně psychologickými potřebami. Že je rasistické myšlení všem lidem z povahy věci vlastní nebo že je neodvratným důsledkem evoluce, vědci jednoduše popírají.
    Moderní pravicoví extremisté se pokoušejí svůj rasismus spíš než biologicky, odůvodnit kulturně. Místo o rase mluví raději o “lidu”, “etniku” nebo “národu”. Zdůrazňují, že rozličné národy vyvinuly rozdílné kultury, které je od sebe striktně oddělují a které musejí být drženy uvnitř v čistotě a chráněny před znečištěním zvenku (ve skutečnosti v celých lidských dějinách se různé “kultury” neustále míchaly a prolínaly a vzájemně ovlivňovaly).
    V prvé řadě nelze vůbec mluvit o nerovnocennosti “lidů”, ale jednoduše o “přirozené rozdílnosti” mezi nimi. Tento neorasismus se nazývá “etnopluralismem”.

    ———

    Související link:
    Rasismus

    Demokracie - to je ta pravá totalita

    Foto Ivan Štern: Plzeňské panorama se synagogou

    Se souhlasem autora převzato ze stránek

    www.rozhlas.cz
    —————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • One Response

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Třeba bychom mohli separovat Jihočechy od Horáků z Vysočiny, Libeňáky od Žižkováků, napříč Prahou jen s osvědčením o rasové a ideové způsobilosti, mapu Moravy a Slezska pro jistotu zabílit a napsat tam “Hic sunt leones”.
      Také je třeba zvážit vhodnost kontaktu mezi obyvateli ulic Rovná, V zatáčce a hlavně Kulatého náměstí a Zapadlého plácku.
      Ondřej

 

Březen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archivy