• babijar2

     

    Rozdíl mezi nacionalismem a vlastenectvím
       

    Čím se od sebe liší nacionalismus a vlastenectví (patriotismus)
    Hans Vorländer
    (je profesorem na Technické univerzitě v Drážďanech a učí zde politickou teorii a dějiny myšlení)

    Když se bývalého německého spolkového prezidenta Gustava Heinemanna jednou ptali, zda miluje svoji vlast, odpověděl lakonicky: “Ne, miluji svoji ženu.” To tehdy, počátkem 70. let vyvolalo značné iritace. Což neměl spolkový prezident svůj stát, svoji vlast milovat? Není to náhodou samozřejmost?
    /…/
    To, že existuje pocit příslušnosti a sounáležitosti, se ukázalo během fotbalového mistrovství v roce 2006, když se v Německu na ulici náhle objevily černo-rudo-žluté vlajky a ovládly veřejná prostranství. /…/ Stali jsme se všichni vlastenci, anebo nás naše minulost jako už předtím odsouvá na cestu - jak někteří říkají - “zdravého” patriotismu? Potřebujeme vůbec takové symbolické formy, abychom vyjádřili národní příslušnost a sounáležitost? Vždyť se Německo současně stalo cílovou zemí přistěhovalců? Zemí, kde se nacházejí a potkávají ve společném prostoru lidé různého původu, rozdílného kulturního ražení a etnického sebechápání? Možná nám pro soudržnost ve společnosti vystačí naprosto takové věci, jako jsou láska k bližnímu a solidarita?
    Nacionalismus a vlastenectví představují formy, v rámci kterých se lidé a společnosti dorozumívají o vzájemném soužití. Naznačují tak i současně potřebu po skutečně trvajícím vztahu mezi rozdílnými lidmi ve městě, v zemi a ve státě. Po vztahu, který vyjadřuje momenty příslušnosti a sounáležitosti. Díky němu se lidé mohou identifikovat a současně odlišovat od jiných skupin a společností. Ten, kdo se národně a vlastenecky vymezuje, kdo patří do popsatelné skupiny lidí, dává tak i zřetelně najevo, že chce patřit do tohoto, a ne jiného společenství. Nacionalismus a vlastenectví mají své nitro i vnějšek. Dovnitř jsou schopny integrace, vyvolávat solidaritu symbolizovat sounáležitost. Navenek se vymezují tak, že definují ostatní, které do společenství nepatří. Začleňovací a vylučovací působení nacionalismu a vlastenectví má samozřejmě svoje důsledky. Upoutají pozornost zejména tam, kde se nacionalismus a vlastenectví navenek projevují mimořádně agresivním způsobem v tom smyslu, že druhé označuje za své nepřátele.
    Dějiny 20.století, nejen však ony, jsou doslova nasáklé deklaracemi přátelství a nepřátelství. Agresivní, navenek orientovaný nacionalismus vede nakonec k válce a k ničení. Vyhlášené nepřátelství však nemusí nutně být vždy směrováno navenek. Tam, kde se nacionalismus druží s etnickými, národoveckými a rasistickými atributy, obrací se proti nepříteli vnitřnímu.
    Podle čeho lze tedy poznat “dobrý” nacionalismus od toho “zlého”, “uvolněné” vlastenectví od toho “přepjatého”? Odpověď není jednoduchá. Zejména neplatí jednou provždy. Často “dobré” a “špatné” varianty hrají pospolu. I to má své důvody.

    Kdo se uzavírá do sebe, automaticky druhé vylučuje.
    Nacionalismus a vlastenectví jsou politické pojmy. Proto jsou jako takové současně pojmy bojovými. Označují světy významů a představ členů určitého politického společenství. Definují, kdo do něho patří, a kdo naopak ne. Současně mohou být oba pojmy, jak už se v historii mnohokrát stalo, instrumentalizovány s cílem s jejich pomocí podsunout vnitřnímu protivníkovi jeho nespolehlivost (”bytosti bez vlasti”) anebo vyhlásit jiným státům válku. Velice často dochází k pokusům za jejich pomoci přehrávat a přepínat nezbytně vznikající konflikty a spory v demokracii či v parlamentním systému. Zcela v tom duchu, jaký předvedl německý císař v předvečer první světové války. Prohlásil, že “nezná žádné politické strany, ale jen Němce”.
    Nacionalismus a vlastenectví jsou také historické pojmy. Pocházejí z latinského “natio” a “nasci” (být zrozen) na straně jedné. Na straně druhé se odkazují na “patria” (vlast). Před vznikem rozlehlého národního státu v 17. a 18. století pojem národ (nation), také ve středověku a v ranném novověku, vyjadřoval označení malého - raději určitého místního, to znamená městského - spolku, krajanského sdružení nebo jisté skupiny, kterou spojoval původ a která se pohybovala v rámci většího celku na určitém obývaném území. Byla tím také vždy míněna sounáležitost lidí, kteří zrozením a společným životem vzájemně sdíleli dílčí prostor.
    Vlastenectví se především vztahuje k hrdosti být městským občanem. Lidé ve městech se považovali za svobodné a rovné. Těšili se z práva a z ochrany, které jim město poskytovalo. Ve svobodných městech horní Itálie a Německa se většinou dařilo blahobytu a bohatému uměleckému a kulturnímu životu. To vše bylo zdrojem hrdosti a sebevědomí místních občanů. Tato tak zvaná “republikánská” tradice vlastenectví (patriotismu), která se rozvíjela v Benátkách nebo ve Florencii, ve Frankfurtu nebo v Norimberku či ve svobodných hansovních městech, se tradovala až do novověku a do období, kdy vznikaly velké národní státy. Vlastenectví dalo křídla Americké revoluci v roce 1776, stejně jako Francouzské revoluci v roce 1789. Vlastenectví stálo u kolébky tak zvaných německý osvobozovacích válek proti napoleonské vládě na počátku 19. století. Patriotismus se velice silně podílel na podpoře rozvoje svobodné formy vládnutí a demokracie, aby následně tento svobodomyslný patriotismus byl převálcován ještě silnějším nacionalismem, který byl nakonec, především na konci 19. století a začátkem století 20., překován v agresivní prostředek mobilizace mas a vyhlašování nepřátelství jiným státům.
    /…/

    —————— 

    Související link:
    Nacionalismus, vlastenectví a loajalita k otevřené republice

    Učit se musejí i odpůrci

    Foto: Babi jar - nacisté popravují Židy střelou do týlu  

    Se souhlasem autora převzato ze stránek

    www.rozhlas.cz

    ———————————-

    sekyrarna1

    -

    Ukázka “rockování” Pěstního práva - píseň Moc kapitálu
    Moc kapitálu - ukázka neonacistického rocku
    Skupina Pěstní právo (
    Faustrecht)
    Die Macht des Kapitals

     

    Sie besitzen unsere Wirtschaft und kaufen unsere Seelen
    Sind schon längst imstande, uns unser Land zu stehlen
    Haben die Macht und Gelder, um die Richtung zu diktieren
    Es sind nicht mehr Politiker, die unsere Länder führen

    (Vlastní naše hospodářství a kupují si naše duše
    Už dávno byli hotovi nám ukrást naši zemi,
    Mají moc a prachy, aby nám diktovali směr
    Politikem, který by vedl naši zem, nikdo mezi nimi není.)

    Kehrreim:
    (refrén)

    Die Macht des Kapitals ist der Feind der freien Welt
    Das Schicksal aller Völker, unterjocht von ihrem Geld
    Die Macht des Kapitals, so verschlagen raffiniert
    Das unsere Völker knechtet, getrieben von Habgier

    (Moc kapitálu je nepřítel svobodného světa
    Osud národů vhání do jha vlastních peněz
    Moc kapitálu tak lstivě vychytralá
    Ovládá naše národy lačností mít jich jak želez)

    Sie zerstören die Grundlagen, auf denen jedes Volk erwuchs
    Schüren Haß und Zwietracht, ihre Welt ist nur Betrug
    Die Völker dieser Erde erfüllen für sie nur einen Zweck
    Sie schamlos auszubeuten, unser Blut ist ihr Profit

    (Ničí základy, z nichž každý národ vyrůstá
    Šíří nenávist a rozbroje, v jejich světě podvod má kredit
    Národy světa plní jediné jejich zadání
    Nestydatě vykořisťován být, pro jejich zisk naši krev cedit)

    Kehrreim:
    (refrén)

    Sie züchten einen Menschen, der entwurzelt und naiv
    Der leicht ist zu beherrschen, da sein Geist ist primitiv
    Die ältesten Kulturen, die die Menschheit hervorgebracht
    Werden durch Macht- und Geldgier langsam dahingerafft

    (Pěstují si člověka bez kořenů a naivku
    Dá se tak snadno zvládnout, prostinký je jeho duch
    Nejstarší kultury, které lidstvo kdy na svět přivedlo
    Lačností po penězích a moci zvolna tratí půdu a vzduch.)

    Kehrreim:
    (refrén)

    ————–

    Die Macht des Kapitals (Faustrecht)

    ——————————————-

    Foto:  Nacistická sekyrárna - Berlín - Plötzensee  

    Se souhlasem autora převzato ze stránek

    www.rozhlas.cz

    ——————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 8 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Mám rád svou zemi, svůj jazyk, kulturu a v první řadě lidi, se kterými ji sdílím? Ano, mám.
      Mám je natolik rád, že tu lásku sobě či komukoliv dalšímu nepotřebuji dokazovat ani vypjatými gesty, ani urážkami, útoky nebo likvidací jiných. Naopak, ta láska k “mému” mne učí respektu, že “ten jiný” má stejně tak rád “to své”. Slovo “jiný” v mém rodném jazyce není přece synonymum pro špatný. Mnoho z “mé” kultury, nevyjímaje ty nejkrásnější památky hmotné i nehmotné, vzniklo právě rozhovory (nebo i střety) všelijakých proudů a směrů. Od starověku po dnešek.
      Když “své” považuji za krásné, sousedovo proto přece není ošklivé. Vážím-li si “své” tradice, svých předků, ani zdaleka to neznamená že sousedovy tradice a předkové by byly méněcenné a hloupí. Když budu dost pozorný, právě v tom “svém” najdu nějaký prvek nebo vliv toho “jeho” .
      Láska se nedokazuje urážkami, pohrdáním, nenávistí. Leda tak opičí láska.
      Jedinným důkazem lásky je další láska. Ne sentiment, láska, přejná i kritická, ale láska.
      A jestli budu uznán vlastencem nebo zrádcem, ať si řeší kdo chce. Jeho problém.
      Ondřej

    • Hana Lukešová Says:

      Zde máte adresu mých nových webovek, které obsahují všechny mé články, některé z nich byly publikovány na Neviditelném psu. http://sites.google.com/site/hlukesova/

    • Ondřej Wolf Says:

      http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=643917
      Názorná ukázka. Něco se prostě najít musí.
      Ondřej

    • Ondřej Wolf Says:

      A taky hledá. Viz. zprávy v ČT. Teď zrovna, jak popotahovat majitele pozemku.
      Naštěstí se ale taky objevil někdo, kdo poskytne Romům z R. právní pomoc.
      Neříkali ale, kdo.

    • Ondřej Wolf Says:

      http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=643943
      Někdo ty problémy prostě potřebuje, když není vinník, vytvoříme si jej. Co mi to jen připomíná?!
      Ondřej

    • Blechova Hana Says:

      Krylov - Vlk a beranek, krom jinych.
      Bleska.
      Proste Romove jsou dnes vini, i kdyby na sul nebylo, a neni-li tomu tak, je to jejich vina, ze si to o nich mysli “vetsina”, protoze “vetsina” pod permanentni masazi Cunku a podobnych es, podporovanych splechty DS, ma prece vzdycky pravdu.

    • Blechova Hana Says:

      Zajimave je, ze se tentokrat aspon Policie drzi zakona. To je velmi pozitivni jev!!!
      Bleska.

    • Ondřej Wolf Says:

      Takhle o tom přemýšlet mne nenapadlo. Kéž to vydrží. Ale obávám se, že dřív nebo později někdo na nějakou kličku přijde. Snad ne.
      Ondřej

 

Září 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Archivy