• Zapomeňte na metafory, tohle nebude o politice, píšu o skutečném hřmění.

    1-0536_eilat_severozapadni_cesta_z-mesta_v

    Kdysi jsem četla, že je na Zemi několik míst, kde se pravidelně ozývají podivné a mnohdy strašidelné zvuky. Mám stejný zážitek z Negevu. Byl horký den v září, poušť byla rozžhavená a nebe bez mráčku. Od Rudého moře vanul mírný vánek, který osvěžoval natolik, že jsme se s příteli odhodlali ke krátké procházce mezi skály. Negevská poušť je pro mne asi nejfantastičtější místo, které jsem kdy viděla. Nejen, že zde mají kameny a skály neuvěřitelné barvy od bílé, zlatavé, oranžové přes růžovou, rudou, fialovou až po černou, na zemi leží ve velkém nožství zkameněliny amonitů a pravěkých korálů, pazourky a barevné valounky, z nichž mnohé se řadí mezi drahé kameny. Na některých skalách v Timně vidíte prastaré rytiny zvířat a egyptských vozů a můžete si prohlédnout starověké měděné doly, nebo prolézat bizarními skalními hrady.

    2-0538_eilat_severozapadni_cesta_z-mesta_v

    Poušť není mrtvá, tu a tam kvete vytrvalá bylinka, nebo akácie, poletují zde ptáci, po zemi pobíhají agamy, u skrytých oáz se potulují kozorožci a damani, v kráteru Ramon žijí i africká zvířata jako leopardi, hyeny a antilopy. Je to svět nedotčený člověkem, po tisíce let nezměněný a schopný uhájit si svou autonomii. Přestože poušť není tak nepřátelská, jak by se dalo čekat, umí zabíjet. Je velmi příjemné se zde potulovat za předpokladu, že máte pokrytou hlavu a chráníte se před spálením, že máte dost vody a dokážete se orientovat, ale pro nezkušeného cestovatele by takový výlet mohl skončit smrtí z dehydratace a úpalu. Pokud zachováte několik zásad, jak zde žít, můžete strávit v Negevu celé dny, aniž pocítíte nepohodlí, nebo nějaké strádání. Je to klidný a tichý svět.

    3a-0605_cesta_do_beer_shevy_v

    Právě že je to svět tichý, zahleděný do sebe a k člověku lhostejný, zmocňuje se mě zde klid, pocit míru a bezstarostnosti. Vánek od moře jako by odvál všechny starosti, příroda promlouvá pravěkou řečí barev, světel a stínů, člověk znovu nalézá své přiměřené místo na zemi. Je maličký oproti skalám i vysokému nebi, až k němu přicházejí krotcí a mírní tvorové jako v zahradě Éden, hřejivý písek je pohodlným ložem a skryté prameny poskytují ledovou, čistou vodu.

    4a-0599_timna_v

    A práve v tom tichu, které se zdá absolutní, jsem najednou zaslechla hřmění. Z kaňovů se valil hluk jako neviditelný příval. A po chvíli znovu a opět. Nebyl to sluchový klam. Určitě to nebyl zvuk letadla, nebo nějakého stroje vyrobeného lidmi, ani zvuk vydávaný jakýmkoliv živým tvorem. Byl to hlas země, nejvíce to připomíbalo dunění laviny, které jsem slýchala v Alpách, ale v poušti si nelze představit řeku sněhu. Že by padalo kamení? Ale že by se postupně uvolnilo několik skal bez zemětřesení, nebo zásahu člověka? Nebe žhnulo téměř bíle a vánek se utišil, zůstal jen ten zvuk. Jako by nějaký obr zatroubil na beraní roh. To hřmění bylo strašidelné, naléhavé, ale nepochopitelné, roztřáslo mne zimnicí. A pak se do pouště vrátilo pradávné ticho.

    5a-0543_timna_t

    A tak dosud nevím. Snad si s námi pohrála akustika, nějaký vlastně dosti tichý zvuk mohl prolétnout kaňony a zesílit se jako v megafonu, mohlo to být i padající kamení, nebo řev behemota, mohlo to být hřmění z jasného nebe, nebo řev démonů, mohl to být hlas samotné země. Když čtu, že někdo v poušti slyšel hlasy, nepovažuju ho za blázna. Prorok se od nás liší jen v tom, že tomu hlasu rozumí.

    6a-0548_timna_r

    7a-0551_timna_p

    8a-0575_timna_r

    9a-0587_timna_v

    10a-0598_timna_v

    Obrázky:
    Negevská pošť: Cesta do Ejlatu, cesta do Beer-ševy, Timna.
    ———————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 6:00

  • One Response

    WP_Modern_Notepad

 

Březen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archivy