• Kronika 22.12.2011

    Promluva plzeňského biskupa Mons. Františka Radkovského při rekviem za Václava Havla 21.12.2011 v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni

    havelv-plzni

    Říkává se, že velikost stromu se pozná, až když se porazí. Položen na zem, překvapí svojí velikostí. Podobně je tomu i s lidmi, kdy často až po jejich smrti je veřejnost schopna vnímat jejich velikost. Platí to i o Václavu Havlovi. Během svého prezidentského úřadu nebyl vždy celou naší veřejností vnímán kladně. Jen vzpomeňme například jeho druhou prezidentskou volbu, jaký to byl nedůstojný cirkus některých volitelů. Václav Havel takovou nepřízeň odpůrců nesl s velkou pokorou. Byla to často světová veřejnost, která si ho vážila víc, než my sami a záviděla nám ho.

    A přesto jsme mu za mnoho dlužní. Za utrpení při vyšetřováních a při věznění, ze kterého si odnesl následky na poškozeném zdraví. Vždyť i jeho, dá se říci, předčasná smrt byla vlastně následkem tohoto věznění. Jsme mu vděčni za trpělivé, moudré a přitom nekompromisní jednání, jehož výsledkem byl sametový průběh naší revoluce v roce 1989. Jsme mu vděčni za hluboce lidské a humanisticky otevřené vedení státu, za účinnou snahu o rozvoj demokracie v naší společnosti, za velké úsilí o vstup do obranného společenství NATO a do Evropské unie. A mohl bych vypočítávat mnoho dalších věcí a důvodů pro naši vděčnost.

    Když odešel z politiky, jakoby postupně klesal zájem o něho a jeho jednání, i když se projevoval především aktivitou ve prospěch pronásledovaných ve světě, ve prospěch univerzálního porozumění a humanismu, pro které měl ve světě stále velkou odezvu a autoritu. Vzpomeňme na jeho zcela nedávné setkání s Dalajlámou. Ale zde doma se zdálo, že je stále víc zapomenut. O to víc překvapil současný velký pozitivní zájem o něho společně s úctou a uznáním. Jen si připomeňme spontánní vyjádření smutku a účasti na mnoha místech republiky od prvních chvil po jeho smrti, zástupy návštěvníků, kteří přišli vzdát hold k jeho rakvi v uplynulých dnech do Pražské křižovatky i dnešní doprovázení jeho ostatků z tohoto centra na Pražský hrad a následnou současnou velkou návštěvnost ve Vladislavském sále u jeho rakve. Sympatická je všude účast mladých lidí, kteří ho už nemohli pamatovat v sametové revoluci nebo v jeho prezidentské funkci. To je nadějné znamení, že jeho příklad a jeho myšlenky nezapadly a zůstávají živé.

    Je to moc potřeba. Protože i přes všechen úspěch jeho života a jeho působení to, co sám považoval za nejdůležitější, nestihl. Totiž dosáhnout mravní nápravy a obrody v naší společnosti, v našem národě. Nemohl to stihnout, protože to je úkol na dlouhá desetiletí. A spíše se zdá, že se v mnohém nepodařilo mravní propad zastavit, že pokračuje díky negativnímu příkladu mnohých politiků, podnikatelů a jiných vlivných osobností. Nešťastný trend shánění peněz do stranických pokladen na nákladné předvolební kampaně, který politiky nutí ke korupci a nečistému jednání a k provázanosti vlivných podnikatelů s politikou. Jak moc to vše Václav Havel z duše nenáviděl! To nás, jak se v poslední době znovu ukázalo prostřednictvím zkoumání Transparency International, přivádí od civilizovaných západních zemí blíže k zemím rozvojovým s malou demokratickou tradicí. A to je nešťastné. A právě zájem mladých lidí dosud nezatížených sobectvím a pokřiveným svědomím je nadějí, že náš národ má ještě šanci vybřednout z tohoto morálního bahna a dát se lepším směrem k prospěchu všech občanů a zvláště budoucích generací.

    To považuji za duchovní odkaz Václava Havla, který celý národ zavazuje. Kéž by národ vzal tento jeho odkaz upřímně a vážně.
    ——————-
    Foto: ČTK

    DOKUMENT: Requiem za Václava Havla s projevy
    Související článek:  Na zádušní mši za Václava Havla přišly v Plzni stovky lidí
    VIDEO: Biskup Václav Malý: Václav Havel byl pro mě člověk inspirující

    Tomáš Halík: Na setkáních mladých po Havlově smrti nebylo nic laciného

    Promluva Tomáše Halíka při rekviem za Václava Havla 20.12. 2011

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 22:29

  • One Response

    WP_Modern_Notepad
    • Moe Says:

      Quotte: “Říkává se, že velikost stromu se pozná, až když se porazí.”
      Nevim zda je to spravne vyjadreni, ale podle toho co mne rodice, skola a universita naucili tak bych spise rekl “že velikost stromu se pozná, podle velikosti korenu”.
      Soude podle spontalni reakce obcanu CR a civilizovaneho sveta k umrti Vaclava Havla, ty koreny jeho stromu jsou uctyhodne. Myslim ze to byl Ed Kennedy ktery rekl: “Zivotni kampaň skončila, práce pokračuje, příčina přetrvává, naděje stále žije, a ten sen nikdy nezemře“.

      Ja jsem nikdy ve svete nevidel uctyhodnejsi graffiti predstavujici dusi naroda: http://jdem.cz/s4ef4

 

Srpen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Archivy