• „Všechno to mám pro ně zdarma, proč bych za to měl chtít peníze, z boží milosti je tu kolem mě dost půdy a já nic nepotřebuji. Kdybych chtěl vydělal bych si hodně peněz, ale to je neetický způsob využívání získaných vědomostí. Chamtivost je kořenem všeho zla.“

    Tato slova jednoho indického léčitele mně přivedla k zamyšlení se nad sebou i tímto světem ve kterém žiju.

    blake

    Co všechno jsme ochotní udělat zadarmo, jen proto že to umíme, máme ten dar a chceme ho použít stejně tak jako má slunce dar dávat světlo a nic za to nechce? Ve světě, který nás obklopuje, je takové myšlení vlastně šílenstvím.

    Velmi často mluvíme o západní kultuře, západní medicíně, západní etice, filosofii, církvi. Tedy o slovech, která na první pohled vzbuzují v každém člověku dojem čehosi duchovního. Jaký je ovšem skutečný západní svět, tedy ten civilizovaný? Svět, který jsme v rámci „tažení za demokracii“ rozšířili za pomoci válečných lodí a zbraní vlastně již po celé matce zemi.

    Troufám si říci, že tento svět dnes „žije“ především z bolesti a utrpení. Ekonomika stojí na dluzích a díky těmto dluhům může pár lidí skutečně zbohatnout. Člověk, který se ocitne v situaci, kdy nemůže dál splácet své dluhy je vítanou kořistí. Paradoxně mu i dál budou půjčovat peníze a to právě s vědomím, že už to nedokáže splatit. V té chvíli se palec západní „kultury“ otočí směrem k zemi.

    Do zdravotnictví vstupují lidé, kteří kašlou na poslání a dary, které dostali, ale jde jim v první řadě o to vydělat si, získat. Jistě že existují lidé, kteří takto nepřemýšlejí, ale není jich moc. Lékaři začali léčit pouze nemoci, ale neléčí lidi. Místa, kde se můžete „uzdravit“ jsme pojmenovali „nemocnice“, což svědčí o našem vlastním nepochopení. Vždyť uzdravit se můžeme jenom, když budeme chtít. Budu-li parafrázovat Paula Bruntona, pak i tato cesta přece začíná i končí v našem srdci. To je předpokladem uzdravení. Neuzdravíme se nikdy, když budeme jen potlačovat příznaky našich nemocí. Naše nemoci, nemoci západního kulturního civilizovaného člověka jsou nemoci s přebytku a přepychu, nikoliv nemoci z nedostatku.

    Církev také obchoduje se svým „artiklem“ v Evropě, už více než tisíc let. Nejednou jí za to někdo kritizoval, ale marně. Každý kdo to zkusil musel přinejmenším odejít, byl prohlášen za blázna nebo kacíře a později byl upálen, proklet a zvržen. Církve dnes prakticky řeší především své vlastní financování. Když slyším povzdechy nad tím, za co budeme opravovat kostely a fary, uvědomuji si jak moc jsme se vzdálili tomu poslání, které nám svěřil Ježíš Kristus. Stali jsme se dobrovolnými vězni ve svých farách a kostelech. Redukovali jsme místa vhodná k setkání s Bohem jen na kostely, zpovědnice a hřbitovy. Divíme se trochu zbytečně tomu, že „k nám“ lidé nepřicházejí, protože jsme zapomněli na to, že je povolává Kristus, nikoliv „my“, „naše církev“, „sbor spravedlivých“.

    Nemohu si nevšimnout, že i dnes velmi populární esoterický systém utrpení zneužívá ke svému prospěchu. Štěstí, zdraví a pokoj si lidé kupují. Kupují si zasvěcení druhého, třetího stupně, platí si za získání informací o své budoucnosti a nakonec je jim i za peníze zprostředkován rozhovor s andělem. Ani tito guruové, jak říkají „lidé změny nového milénia“ se nijak neliší od představitelů tradičních náboženství.

    Přes všechno co jsem právě řekl, existuje Naděje. Je to cesta vzdání se svého ega a přijetí skutečného bratrství a sesterství lidí všech časů, barev pleti i míst, kde žijí. Je to dar života, kterým byly obdařeny kameny na horských stráních úplně stejně jako my, rostliny, zvířata, mraky na obloze a hvězdy.

    Zadarmo jsme dostali, zadarmo dávejme, máme z čeho.
    ——————————————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Červen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy