• Četl jsem právě několik rozhovorů a diskusí na téma “kácení na Šumavě”. Čím dál víc začínám mít pocit, že je tady ještě hlubší problém.

    Masaryk řekl: Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.

    K demokracii patří diskuse.

    Dva lidé mohou diskutovat i přes naprosto rozdílný názor.

    Ovšem po diskusi ani vidu ani slechu.

    Jen nadepsané kolnonky na internetových stránkách, ale pod nimi jen a pouhá forma “agrese” zvaná demagogie (využívání zkreslených zjednodušených argumentů, působících zejména na city a předsudky, k ovlivňování jednotlivců a skupin). Ano používáme ji občas všichni.

    Jedním z příkladů je třeba tento “dotaz”, který jsem našel v rozhovoru s herceme Petrem Vackem: “taková bejsbolka řachnutá po palici zhulenýmu aktivistovi taky není k zahození.Taky bych si šla říznout,kdybych mohla a vám taky”.

    Tento typ demagogie je už jen kousek od toho, aby bylo, karazamovsky řečeno: “všechno dovoleno”. Upustit člověka do louže, dát mu pěstí nebo jakkoliv jinak mu dát najevo že je mi úplně lhostejný.

    Ztratila-li se diskuse, kde je potom demokracie? Třeba tu nikdy žádná nebyla a jen pár bláznů ještě v něco takového věří. Z demokracie
    se nenajíte ani si nekoupíte auto.

    Diskusi lze jen těžko vést za asistence obušků a na policejních služebnách. Nelze ji vést ani s pocitem “mě nepřesvědčíš”. Jediná možnost je otevřené, svobodné a milující srdce, ale to jsou bohužel pro mnoho lidí, stále jen fráze a žvásty.

    Včera mi přítel připoměl Voltaira, kteřý řekl: “Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl”.

    Kde je pan president nebo někdo z vysokých politických představitelů, kteří by pro toto krédo byli ochotni cokoliv udělat? Ovšemže nikde.

    Musíme totiž začít sami u sebe, v každých volbách dávat velký pozor na to, jestli nás nechtějí nachytat na nějaké to “konečné řešení” a občas být jen sami se sebou naprosto zticha, abychom konečně pochopili, že nestojíme na různých stranách, ale jen na jednom místě zvaném “tady a teď” (úplně všichni!).

    Pravda je totiž sice prostá, ale není vůbec jednoduché se k ní přiblížit. Zvlášť pokud s sebou vláčíme hromadu předsudků.

    ***
    Podívejte se do očí toho nádherného tvora na obrázku. Já v nich vidím Pravdu. Jednou bych takové oči chtěl mít taky.

    289287_2129004677737_1624581358_32174123_6491025_o
    -
    ——————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • One Response

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Pan prezident hledá kohokoliv, kdo je ochoten uchopit Národní obuch.
      Ondřej

 

Srpen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Archivy