• Toulání za slovy 11.08.2009

    sklenar

    Věře Tydlitátové, okouzlující, moudré a statečné ženě

    .

    Židovská otázka našich časů zní, kdo vlastně byli ti židi, a co dělali,
    a tuto otázku je nezbytně třeba
    vyřešit s konečnou platností,
    ať stíny smějí odložit masky tragické i směšné
    a propuštěny z posmrtné komedie najdou
    spočinutí
    na čele Šivově v prastaré kosmické děloze
    a tam v nekonečné extázi uspokojovány tisíci transcendentními vibrátory
    vyčkají vzkříšení ve slávě Nového Třesku.

    David hrál karty a hodně pil a zadlužil celou rodinu.
    Franz cvičil jógu a o bibli nechtěl slyšet.
    Gustav vařil výborné kuřecí rizoto.
    Malý Samuel ve skříni na půdě v dusném horku bedlivě studoval pohlaví své sestry.
    A Karel nedal dopustit na Slávii.
    Jan byl pámbíčkář a všem tím lezl na nervy.
    Arnošt znal jménem skoro všechny brouky

    a Hubert kouřil jednu za druhou a ráno v hodinářství velmi hnusně chrchlal, jezdil Tatrou a říkal, že lepší auto nikdo nikdy nepostaví.
    Coura Evička se nechala dělat výlučně do zadku
    a její sestra kolportovala Lidové noviny a pracovala v katolickém špitálu a snila o tom, že se stane herečkou nejmíň tak slavnou jako Lída Baarová.
    A ze Sáry se stala jeptiška, a když pak za války ošetřovala německého důstojníka, vyspala se s ním, a tak byl počat otec mého přítele.

    Pořád tytéž prdele, ptáky, prsa, kundy, naděje.
    Okamžiky extatického odevzdání se veškerenstvu a skepse poránu u prázdné flašky.
    Podrazy, výmluvy, kecy i gesta zcela neobyčejné ušlechtilosti.

    Nic lepšího, nic horšího, nic nového a všechno to pomíjivé
    na čele Šivově v prakosmické děloze
    vyčkává v nekonečné extázi

    vítězné vzkříšení v Novém Třesku.

    —————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 7 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Věra Tydlitátová Says:

      Dobrý den, pane Jirhante,
      Mám opravdu důvod pro publikování této básně - a máte pravdu, tím důvodem ta dedikace není. Autora považuji za hlubokého člověka, který existenciální otřes vyjadřuje svým originálním způsobem. Měla jsem s ním pozoruhodnou korespondenci. A mimochodem, myslím, že se shodneme, že nelze posuzovat člověka ani podle jeho minulosti, ani podle jeho sexuální orientace, ani podle jeho spirituality, v tomto případě snad hinduistické. Uvažovala jsem, zda se pokusit o nějaký bližší výklad, jak tomu textu rozumím, ale připadá mi to u poezie těžkopádné a vlastně nevhodné, každý to může vnímat jinak. Pokud bude něco chtít přičinit autor, bude to aspoň autentické.

    • Ondřej Wolf Says:

      Já myslím, že báseň se ani nedá interpretovat naukově-definičními metodami.
      Báseň nedefinuje, vyjadřuje cit, pocit………
      Ondřej
      P.S. I v Bibli interpretujeme Žalmy a další poetické knihy jinak, než epické, mudroslovné atd.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Milý Filipe,
      Pokud to není vysloveně osobní, možná by bylo zajímavé i pro ostatní, kdybys ta “delší slova” napsal i sem. Ale samozřejmě můžeš i na můj mail. Na přiznání se k člověku, kterého si vážím, nevidím nic odvážného, to je normální. Ano, poznala jsem Tě a velmi si Tě vážím. :-)

    • Věra Tydlitátová Says:

      Filip napsal článek o blogování na Týden: http://filip_sklenar.blog.tyden.cz/clanky/3297/verejne-blogy-ano-ci-ne.html Z něznámých důvodů mi tamější systém nechce uložit diskusní příspěvek, proto ho vkládám sem:

      Téma, které řeším již dlouho a nemám ho vyřešené. Po nedávné návštěvě (pasivní) na iDNES a na Týdnu, po zamořování zdejších diskusí veřejně známým, leč asi chráněným psychopatem a po stažení Filipovy básničky docházím též k názoru, že je lépe psát pro pár nadšenců (nebo i kritiků), ale svobodně, než honit čtenost pod dozorem. Na iDNESu jsem měla jednou čtenost 22 000 a karmu asi 48, ale bylo to u článku, který byl úplný škvár. K čemu to je? Jsem už za tou čárou, kde si člověk potřebuje hýčkat ego takovými barevnými odznáčky. Navíc, přiznejme si to, ten ukazatel čtenosti vůbec neukazuje, kolik lidí článek přečetlo, ukazuje pouze, kolik lidí kliklo na článek třebas jen proto, aby mi do diskuse napsali, že jsem pí…a.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Filipe,
      Myslím, že pro mne je to srozumitelné a že to vnímám podobně. Ale podstatné je, že to tak asi vnímá spousta lidí. Jenže to jsou většinou lidé, kteří nemají potřebu někoho sekýrovat, moralizovat a po vzoru jednoho svatouškovského zbabělce, který s úporností Velkého inkvizitora exhibuje v diskusích na iDNES, vyhánět z veřejného prostoru. Ano, Nepojmenovatelný má různá jména a Šiva není zdaleka nejmenší z nich. A určitě se směje nám lidem, pokud ovšem nad námi nepláče. Ten, kdo stvořil Prvotní Singularitu a rozvinul ji do gejzíru zářících i temných galaxií, přece nemůže bazírovat na jedné jotě v Krédu nebo na panenské bláně atd. Každé lidské náboženství je směšné (někdy snad i humorné nebo pozoruhodné) nejen pro Nebesa, ale i pro mne. Význam lidských náboženských konstrukcí je v tom, nakolik brání člověku v rozvinutí jeho zlého pudu a nakolik mu pomáhají zlý pud zapřáhnout do dobré intence jako ohnivé koně do Elijášova vozu. Ale boží soud je strašlivý a dopadá na ty, kdo vědomě ublíží jedinému živému tvoru.

    • Jirhant Says:

      Velký dík všem, kdož se zapojili do diskuse. Obával jsem se, že dílko Filipa Sklenáře zůstane nepovšimnuto, bez hodnocení pozitivního či negativního a to by byla škoda. Nejsem estét, mrakokárce ani arbitr boni moresi, chtěl jsem jen upozornit, že jako máme každý jinak nastavený na př. práh bolesti, stejně odlišně vnímáme i zážitky z oblasti umění. Vkus veřejnosti se mění - to je dnes pro většinu nepřijatelné je o pár let později přijímáno s nadhledem a uznáním. Jenom namátkou bych připomněl Bizetovu Carmen, Ravelovo Bolero, Snídani v trávě od Maneta či tvorbu Picassovu, dalších příkladů bychom našli bezpočet. Z literatury bych ještě uvedl Paní Bovaryovou či Milence Lady Chatterlyové, díla které se dostala i před soudní poroty. Je dost možné, že tvorba F. Sklenáře je právě na začátku této cesty a nebude na škodu se jeho prací zabývat systematičtěji. Proto ediční počin paní Tydlitátové, ač odvážný, nesporně splnil svůj účel.

    • stanislav Says:

      mám potíže s tím, brát tuhle básničku vážně, kdyby to bylo myšleno aspoň napůl jako hříčka, byl bych spokojenější. ale on filip i co říká píše vážně, nějak v podtextu myslí jako žert, tak to vnímám… život je napůl žert nebo tak něco…

 

Listopad 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Archivy