• aneb Komu slouží pomlouvačné kampaně psychopata Wolfa?

    wolf

    J.Wolf, kdysi velký spolubojovník a falešný přítel Václava Havla, dnes plive i na jeho rakev (svorně s bolševiky), jelikož se s ním údajně nerozdělil o dolary od “imperialistických centrál” a nedostalo se i jemu od národa odpovídajícího ocenění!! Prosím upozornit přátele a všechny slušné lidi na tento článek (jsem přesvědčen, že aspon někteří redaktoři publikují jeho žvásty a lži v dobré víře a měli by být motivováni ověřit si fakta).

    Je mi líto utrpení, kterým prošel Jiří Wolf v pekle komunistických kriminálů, ALE zároveň ve mně už dlouho vzrůstá odpor vůči jeho estébáckým manýrám, jeho nenávistné kampani proti všem čelným chartistům a disidentům vedené stejnými špinavými metodami, jimiž pracovala jím zatracovaná komunistická diktatura. Sžírán závistí a zlobou z nenaplněných politických i literárních ambic zasvětil posledních 20 let šíření pomluv, lží a zlomyslných výmyslů o všech, kteří nebyli ochotni akceptovat jej jako národního hrdinu a spisovatele. Díky nevalnému intelektu nikdy nepochopil, že pro většinu svých “přátel” disidentů měl význam pouze jako mučedník ve vězení a že byl v těchto umělecko-intelektuálních kruzích akceptován pouze pod tlakem okolností stmelujících v disentu jinak naprosto neslučitelné elementy. Díky těmto okolnostem a nedostatku soudnosti (a slušnosti − snad přílišné a zavádějící − lidí z disentu, mlčky tolerujících jeho bratříčkování) dospěl Wolf k fixní představě jakési všeobecné rovnosti v kruzích disentu a pak byl rozčarován, když po počáteční porevoluční sametové euforii došlo k transformaci chartistických kroužků v politicko-společenské elity a jemu bylo naznačeno, že jeho poslání skončilo a s rovnostářským bratříčkováním venkovského prosťáčka s akademiky, politiky a budoucími ministry je konec.

    Všem těm Pithartům, Havlům a Bendům začalo být pochopitelně nepříjemné udržovat styky s plebejci s nimiž je svedl dočasně do kupy disent. Když Wolf pochopil, že splnil jen úlohu mouřenína (do níž se sám ve své prostoduchosti angažoval) a že občasný honorář za dohozený kompars či grant na vydání knížky pohádek jsou jedinou jeho odměnou, almužnou ze soucitu za někdejší “odbojovou činnost”, začal se mstít všem, které považuje za zrádce; všem, jež revoluce vynesla nahoru. Poháněn pocitem křivdy začal chrlit nechutnou špínu na všechny, do jejichž přízně se předtím vehementně vtíral jak pitralon, obcházeje všechna centra disentu - na Havlovy, Bendovy, Němcovou, Vondru, Hájka …….

    Jeho výlevy tudíž nejsou žádným hlasem nekompromisního revolucionáře, nýbrž kvílením zapšklého, zlomyslného a zákeřného člověka, zneuznaného “revolucionáře” a spisovatele o jehož knihy není zájem. “Revolucionáře” dávám do uvozovek, jelikož na rozdíl od Uhla a dalších byl Wolf prostě jen obětí totalitního režimu, jenž popřepisoval na stroji pár cizích textů a stýkal se s “nesprávnými” lidmi, aniž by sám o sobě nějak koncepčně k pádu režimu přispěl.

    Příznačné je, že p. Wolf se sice stále ohání právem a pravdou, ale jeho metodou je lež, takže si občas “upravuje” i vlastní životopis, kde např. uvádí, že v 70.letech byl uvězněn za krádež psacích strojů - tedy de facto revoluční čin - zatímco ve skutečnosti vykradl nějakou kancelář, odkud odcizil geodetický přístroj, který chtěl následně prostřednictvím zahraničního studenta propašovat a výnosně prodat v NSR! Stejně tak se nějaký čas vydával za Žida s cílem vymámit finanční podporu z Izraele.

    Ono i k jeho “odbojové činnosti” by bylo možné kdeco uvést na správnou míru (hlavně kdyby o to měli zájem ti, kdo mají přístup do archivů).

    Zajímavé jsou i samotné okolnosti jeho druhého uvěznění v r. 1983. Po svém propuštění z předchozího trestu se totiž Wolf začal velmi aktivně pohybovat v chartistických kruzích a byl ve styku např. i s bratry Wünschovými. Když pak došlo v r. 1982 k zatýkání lidí spojených s činností Skupiny Revoluční akce, ačkoliv byl několikrát též vyslýchán, nebyl zatčen (na rozdíl třeba od Josefa Wünsche, de facto zatčeného a odsouzeného k formálnímu trestu jen kvůli příbuzenství s bratrem Janem), přestože u něho byly opakovaně zajištěny tzv. “protistátní materiály”, jež by bohatě - zvláště u nedávno propuštěného “recidivisty” - stačily i k jeho okamžitému zatčení. Přesto dál volně pobíhal po Praze s kufrem těchto dokumentů, navštěvujíc byty čelných chartistů i rodinu Wünschových, jakoby jej chránila nějaká vyšší síla. A jeho svobodný pohyb byl vskutku ku prospěchu StB, jelikož milý p. Wolf je de facto dovedl i k milence-spojce Jana Wünsche, a posléze i k Wünschovi samotnému, jenž byl zatčen právě při setkání s ním, a nakonec i k tajné tiskárně k níž vedla jediná stopa právě přes Wünschovu milenku a následně tedy J. Wolfa. (Pokud by se nebyl tehdy Wünsch s Wolfem setkal, mohl dorazit dle plánu - namísto do Bartolomějské - na velvyslanectví USA a požádat tam o politický azyl.)

    Takže pozdější Wolfovo zatčení v r. 1983 vypadá spíše jako trucpodnik některé složky StB anebo likvidace nepohodlného mouřenína, jenž někomu přerostl přes hlavu, jelikož logickým důvodem bylo zatknout jej hned v okamžiku, kdy byl během celého roku předtím opakovaně zadržován (a propouštěn) se stejnými důkazy jako měl u sebe v inkriminovaném okamžiku. Bohužel Wolfova role v kauze SRA zůstane asi neznámá již proto, že podstatná část příslušných spisů StB zmizela, stejně jako další vztahující se k agentovi s krycím jménem Dantes (shodou okolností identickým s jedním z Wolfových literárních pseudonymů), takže se zdá, že v dostupných archivních materiálech zůstalo pouze několik odkazů na tuto osobu, aniž by ji bylo možné jednoznačně identifikovat (zatímco k jiných agentům zůstaly zachovány hromady dokumentů, jež zřejmě neměl nikdo zájem zlikvidovat), resp. nebylo v ničím zájmu uvedené okolnosti objasnit.

    Celý článek najdete ZDE
    ———————————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Duben 2019
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930  

Archivy