• fedor-gal

    Fedor Gál představuje projekt Krátká dlouhá cesta

    Významný sociolog, bývalý politik, nyní producent a neúnavný obhájce slabých, znevýhodněných a ponižovaných spoluobčanů docent Fedor Gál představuje svůj životní projekt nazvaný Krátká dlouhá cesta. Tvrdí, že do projektu vložil všechno, co dosud “nažil” a co se naučil.

    kratkadlouha

    Jde o zpracování rodinné historie, tragického příběhu Fedorova tatínka Vojtecha Gála ze slovenské obce Nemecká Ľupča. Vojtech Gál byl deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen a v roce 1945 byl spolu s ostatními vězni vyslán na pochod smrti do Schwerinu. Ti, kdo už nemohli jít, byli nemilosrdně stříleni, tak zahynul i Fedorův tatínek. Fedor Gál se rozhodl vyrovnat se s touto částí smutného dramatu své rodiny, o které se dozvěděl až mnoho let po válce, a vypravil se po stopách svých předků. Spolupracovali s ním režisér Martin Hanzlíček, fotograf Miro Švolík, kameraman Richard Krivda a hudebník Marián Varga.   

    f2

    Fedor Gál je v Čechách dobře známý především svými aktivitami v disentu, politice a médiích, málokdo však ví o jeho neustávajícím statečném zápase za lidskou důstojnost, spravedlnost a za zachování dějinné paměti. On sám je velmi zdrženlivý, když má hovořit o svém působení v této oblasti. Jeho život jako by byl symbolicky poznamenán již od počátku, narodil se 20. dubna v Terezíně. Na svém blogu píše:  ”Nevím, jaký bych byl, kdybych se nenarodil bez táty, babičky, dědečka, širší rodiny. Asi jsem přišel o spoustu lásky. Vím také moc dobře, že nejsem sám a že to nebyl jenom holokaust, který milióny lidí připravil o to nejdůležitější. Když jsme s Martinem Hanzlíčkem a dalšími přáteli přemýšleli o projektu Krátké dlouhé cesty, říkali jsme si opakovaně: Není to jenom o židech (a o Židech), je to o lidech. není to o hledání pravdy, je to o kladení otázek. Není to o minulosti, je to také o přítomnosti a budoucnosti.”

    fedorgal1

    Na Slovensku je problém rasismu a antisemitismu stejně živý jako ve většině postkomunistických zemí a dokonce se občas objevuje i v oficiálních projevech představitelů kulturního, církevního a politického života. Stejně tak zde přetrává nevyřešený vztah k bolestné minulosti, k existenci fašistického štátu, k vládě prezidenta Tisa, jehož zločiny jsou neustále bagatelizovány a jehož osobnost je v posledních dobách dokonce některými lidmi glorifikována. Díky Fedoru Gálovi a díky mnoha slušným a statečným Slovákům zůstává naděje, že tyto temné stíny nebudou stále více otravovat ovzduší moderního Slovenska, přestože je nepravděpodobné, že by se vytratily zcela. Zlo má neobyčejnou schopnost vyplavat na hladinu vždy, když je společnost nepoučená, nejistá a vystrašená. 

    f3

    ———————————————————–

    Krátká dlouhá cesta Fedora Gála

     

    V pondělí 16. února proběhla v pražském kině Světozor premiéra dlouho očekávaného dokumentu Fedora Gála nazvaného Krátká dlouhá cesta.

    Jde o rozsáhlý multimediální projekt, do něhož Fedor Gál vložil svoji duši a na němž pracoval s plným nasazením několik let. Součástí je film, množství fotografií, kniha, videa. Teprve v šedesáti třech letech se autor dokázal vyrovnat s celoživotním traumatem - nacisté zastřelili jeho otce kdesi na pochodu smrti měsíc předtím, než se Fedor narodil. Na záver dokumentu chová pan Gál v náručí vnučku Sofinku a v neokázale symbolickém gestu se obrací k budoucnosti.

     

     

    fedorgalS přítelem Eugenem Gindlem prošel Fedor Gál cestu svého otce a vyhledal pravděpodobné místo jeho posledního odpočinku. Cesta je proložena rozhovory s pamětníky i současníky, reflexemi toho, co je zlo a co znamená být člověkem, neustálým dialogem s minulostí, přemýšlením o vině a odpuštění, o hledání identity a kořenů, o přátelství i lhostejnosti.

    Na svém blogu píše Gál tato slova: “Říkám to opravdu nerad, ale ti, co přežili holokaust, byli konfrontováni s neuvěřitelným faktem: Přízrak plynových komor, deportací, pogromů a nenávisti není minulostí. Žít s tímhle pocitem není lehké, zapomenout je vražedné.” Co dodat? Fedor Gál v dokumentu zpochybňuje, že by strůjci pekla ve vyhlazovacím táboře zůstali lidmi. Přesto zbývají otázky: Cožpak není právě zlo výsadou lidí? Cožpak není tak snadné upadnout do zla a stát se ne-lidským? Cožpak zlo nepáchají obyčejní lidé? Cožpak stejné zlo, které má na svědomí vraždu pana Vojtěcha Gála, nevyřvává opět na našich ulicích svoji nenávist?

    Zlo nelze ze světa vyhnat, nelze je vysvětlit a nelze se s ním smířit. Jediné, co lze, je neustále zlu odporovat. Odporovat zlu všemi dostupnými prostředky. 

    f4
    Spolupracovníci na projektu Krátká dlouhá cesta:

    autor: Fedor Gál, režie: Jano Fajnor, kameraman: Richard Krivda, video: Martin Hanzlíček, fotografie: Miro Švolík, hudba: Marián Varga, webdesigner: Milan Nedvěd a Jiří Pětvaldský, výtvarník: Radana Lencová, autoři textu: Eugen Gindl, Peter Sallner, historik: Ivan Kamenec, archivář: Juraj Kalina a další.


    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 21:48

  • Comments are closed.

 

Prosinec 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy