• Zcela náhodně a bez jakéhokoliv úmyslu jsem si vzal jednoho pozdního letního večera k posteli hromádku knih. Některé z nich jsem už četl, ale nepochopil, jiné jsem nedočetl a jednu jsem vzal do rukou poprvé. Byla to útlá esej Fridricha Nietzscheho „O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním.“

    fedor42111

    Nietzsche mluví o bezvýznamnosti lidské existence a lidského intelektu v nekonečnu Vesmíru. Mluví o slovech a pojmech, jako o stavbách vhodných akorát tak k přežití, když už nám chybí ostré tesáky a drápy divokých šelem. A když nám nestačí strnulá stavba ze slov a pojmů, utíkáme se k mýtům, snům a umění.

    Maimonides (Osm kapitol o lidské duši a mravním konání) zvedá nad lidskou snahou pochopit VŠE prst. Je bláhové a směšné chtít vědět vše o něčem, co nás, a naše schopnosti chápat, nekonečně přesahuje. Nicméně, říká, vzdělání a vzdělávání je dobré, pokud je spjato s konáním dobra. A VŠE je ON.

    Starý Mistr Lao´c (Tao Te Ting – mám ho doma v pěti různých překladech a každý je trochu jiný) ukazuje, že prapodstata se ukrývá v neproniknutelném tajemnu, v nedosažitelných hlubinách, nenaplnitelných prostorech. Je prchavá, neuchopitelná, neviditelná a nepochopitelná, je to počátek VŠEHO. Tao.

    B…h, Absolutno, Tao a další slova, které slouží jako symboly nedostupného a nepojmenovatelného. Připsat jim „tělesnost“ by znamenalo vytěsnit z nás i to, co symbolizují. Nicméně, i zde jsou tělesné vzruchy, například emoce, v rámci sdílených pravidel (kultury), pilíři našeho vnímání a jednání.

    A proč si vlastně klást tyto otázky? Nestačilo by vědět, že se vznášíme s pominutelnými těly na křídlech duchovnosti v hájemství mnoha tajemství? Ne! Každá vteřinka poodhaleného závoje do světa, který nás přesahuje, dává člověku pocit smyslu existence. Míra je veskrze osobní pocit.

    No jo, ale co když právě tato míra, jako pojem a problém, zajímá pátravé nutkání některých lidských myslí? Budiž, pokud to přispívá k jejich subjektivnímu pocitu kvality života a potřebě hledat pravdu. A není puzení k hledání pravdy jenom další lidská iluze? Ať je. Vždyť pravda a láska atakdále.
    -
    Poznámky:

    Fridrich Nietzsche (1844 – 1900) nadiktoval svůj text „O Pravdě a lži ve smyslu nikoliv morálním“ příteli Carlu v. Gersdorff v létě 1873. Za svého života ho nikdy nezveřejnil. Rabi Moše ben Majmon, zvaný Majmonides (židovský náboženský myslitel, lékař a filozof, 1135 – 1204), napsal svých „Osm Kapitol…“ někdy mezi 23 a 30 rokem svého života. Lao´c, nazývaný Starý Mistr, žil pravděpodobně v šestém století před našim letopočtem. Jeho spis Tao Te Ting byl v kanonické verzi zaznamenán ve třetím století našeho letopočtu. Existuje spousta překladů tohoto díla. Já měl jako první v rukou překlad z ruštiny do slovenštiny od Emy Bayerlové (1954). Koupil jsem ho v antikvariátu, za pět korun, když mi bylo po dvacítce. Nejvíc se mi ovšem líbil překlad Jiřího Navrátila (O nebeském a lidském. Avatar 2003).

    K sepsání tohoto textu mě vyprovokoval mail od přítele Petra Zajace, který se právě zabýval tajemstvím modální sémiotiky, a zvláštní atmosféra sobotního rána dne 23. července 2011, kdy celé Norsko oplakávalo své mrtvé po řádění vraždícího maniaka, v rohu Afriky zabíjel hladomor a na internetu psali, že jistý malajsijský boháč si nechal udělat jachtu ze zlata a platiny.

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Říjen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Archivy