• Jsou hloupí a zlí lidé důležití?

    lustig-st-krupar

    Média vytvářejí pokřivený obraz reality. V den, kdy zemřel veliký český spisovatel Arnošt Lustig, jakýsi psavec považoval za důležitější vypustit do světa zvěst o tom, že nějaký naprosto nevýznamný politický turista a mimochodem hulvát jako prase, nedostal hluboké korýtko na ministerstvu, které mu tam již slíbil jeho stejně nevýznamný kámoš. Toho zhrzeného politického kariéristu nikdo nezná, ale Arnošta Lustiga zná každý, protože něco uměl, protože byl inteligentní, měl bohaté a mnohdy kruté životní zkušenosti, z nichž dokázal vytěžit moudrost a navíc ještě dobrou literaturu. Pro většinu lidí byl odchod pana Lustiga smutnou událostí a příležitostí zaposlouchat se a začíst se do jeho slov.

    Pro jednoho levičáckého aktivistu byly včerejší nekrology důvodem k rozhořčení nad Lustigovým nadšením pro Izrael. A mladý ambiciózní znalec všeho se pustil do nafrněného odsuzování významného autora, kterému nesahá ani po paty. Ano, taková je realita zobrazovaná médii: důležitý je podle nich jakýsi sprosťák, kterému nevyšel tah na koryto, nebo nenávist mladého a všeobecně oblíbeného levičáka k Izraeli. Pro nás ale je důležitější dílo spisovatele, nebo obraz malíře, slova básníka a také to, že začíná jaro.

    Slova, slova, slova… mají velikou moc, protože umějí stvořit  novou realitu, celý nový svět. Ale jsou i slova lživá. Člověk, který umí zacházet se slovy, dokáže vytvořit dokonce i iluzi přátelství a dokáže ji udržovat tak dlouho, dokud vás neokrade a nezničí. Politik, který umí zacházet se slovy, vytváří barevné bubliny iluzí tak dlouho, až se dostane k vysokému postavení, a tam pak začne rozjíždět vlastní zájmy. Duchovní, který umí dobře mluvit, dokáže po mnoho let předstírat víru, dokáže klamat lidi a dobře si žít z jejich oddanosti. Revoluční vůdce vodí lidi na uzdě svých hezkých řečiček a v duchu se baví jejich idiocií. Aktivisté všeho druhu se umějí prokecat k pohodlnému parazitickému životu. Lhaní je pro mnohé základním životním postojem a jsou v něm tak dobří, že nakonec obelžou i sami sebe.

    O to větší cenu mají slova dobrého spisovatele, který nelže, který popisuje svět takový, jaký je. O to větší cenu mají slova dobrých publicistů, dobrých básníků, ale i prostá slova každého člověka, který říká ano a myslí ano, říká ne a myslí ne. Jenom taková slova jsou důležitá. A důležité je také naslouchat jenom takovým slovům a takovým lidem. Ta ostatní slova nemají žádnou cenu, jsou jenom šumem, skřípotem a čvachtáním nicoty. A největší umění je rozeznat pravdu od lži, to je to, co jediné je v životě důležité. Čest patří jenom čestným lidem. Pan Lustig měl své lidské chyby, ale čestný byl a jeho slova jsou důležitá.
    ———————
    P.S. Jméno Arnošta Lustiga nebude zapomenuto.  Jména těch hlopupých a zlých lhářů a lidí nečestných důležitá nejsou, proto je neuvádím. Ať se na ně zapomene.
    P.P.S.  Právě mi napsal Ivan M. Havel: “V noci na dnešek zemřela Věra Jirousová.”
    .
    smjirousova

    Věra Jirousová
    ZAKRÁTKO

    co by tu mohlo být co tu není
    hladké naplavené dřevo hnědé peří
    vlna za vlnou šplouchá na stěny domu
    napospas
    zatím ne ve vězení dva poutníci hledají
    jiné břehy
    a co je tu už co tu není
    chřadnoucí sluneční tvor na podlaze
    blázen na kopečku mi poslal zrcátko
    stříbrnou rolničku
    jsem taky zahodila
    aby tě zítra potěšilo
    že bude nebe každý den
    na všech místech
    stejně daleko od země

    (Co je tu, co tu není, 1995)
    ———————————————–
    Foto Arnošta Lustiga: Stanislav Krupař, zdroj ZDE
    foto Věry Jirousové je ODSUD.
    ——————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 10:48

  • 6 Responses

    WP_Modern_Notepad

 

Duben 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Archivy