• rambam

    Co je hebrejský pojem lašon ha-ra? Je to zlý jazyk, tedy jazyk pomlouvačný. A je to jeden z nejhnusnějších hříchů. Tóra přikazuje: „Nebudeš se chovat ve svém lidu jako utrhač“ (Lv 19:16). Také je to ovšem hřích velmi rozšířený, ba každodenní. Pomluvy, lži a drbání, předávání pomluv a naslouchání jim, ubližování slovem. No vidíte to, a co na to například svoboda slova?


    Velký učenec Moše ben Maimon známý také jako Maimonides (1135 – 1204) učil, že lašon ha-ra je všechno, co způsobí druhému člověku nějakou škodu, například citovou, morální nebo finanční, a to i když je to, co se o něm v jeho nepřítomnosti říká, pravdivé. Maimonides tedy chápe lašon ha-ra mnohem šířeji, než se dnes běžně pomluva chápe. Hříchem je nejen takové věci říkat, ale také je šířit dál, naslouchat jim, věřit jim a řídit se jimi. Výjimkou jsou pochopitelně například rozsudky soudu nebo varování před nebezpečným člověkem.

    Otázky problematiky pomluv a pojmu lašon ha-ra zpracoval také velmi podrobně významný učenec Jisrael Meir Kagan (1838 – 1933) zvaný podle titulu své knihy Chafec Chajim, který tomuto tématu věnoval spis Šemirat ha-lašon, Střežení jazyka.

    Je zřejmé, že zlý jazyk není tolik věcí práva, jen těžko se lze domoci zastání u soudu, když vás někdo poškodí dost šikovně, ale více je věcí etiky. A to je také asi důvodem, proč v naší společnosti tahle ohavnost tak bují, lidé si totiž vštípili do vědomí, že co není přímo postihnutelné soudem, je nejen přípustné, ale také mravně nezávadné. Proto máme internet zahlcený sprostými urážkami, pomluvami a lživými kampaněmi, a to i od lidí, kteří se sami považují za jakési svědomí národa (nebo alespoň chtějí, aby je za ně ostatní považovali).

    Slovem lze ublížit mnohdy více než fyzickým napadením, však se také říká: „Radši bych držel pár facek, než to poslouchat.“ Archetypální zločinec, proradný ministr Haman, jehož činy i potupný konec jsou popisované v biblické knize Ester, by přímo mistrem pomluv. Zvláště zbabělí lidé ubližují nejraději slovy a pokud možno anonymně a na dálku. Ale i lidé inteligentní a navenek kultivovaní se někdy uchylují k ponižování a urážení bližních, dokáží to totiž maskovat jakýmkoliv vyšším zájmem, objektivitou, starostí o pravdu, svobodou slova a podobně. Právě pokrytci bez skrupulí ubližující komukoliv nablízku užívají rádi argumenty o vyváženosti, spravedlnosti, férovosti, pravdě, charakteru, odborné či morální úrovni. Zaštítěni pak těmito vznešenými pojmy sejmou bližního bez mrknutí oka, dokáží jej zničit existenciálně, emočně, zdravotně, společensky.

    Tak pozor na lašon ha-ra…
    ————
    Obrázek: Moše ben Maimon
    ————————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • One Response

    WP_Modern_Notepad
    • Persi Says:

      Maimonidův příkaz o zdržení se šíření byť i pravdivých informací zas tak mimo mísu není. V době, kdy něco o někom říkám si MYSLÍM, že je to pravda. Ovšem, to že je to pravda může potvrdit pouze soud. Domnívám se tak, že u Maimonidova výroku lze nalézt dvě dodnes platné koncepce - tou první je rabínské stavění ohrádky kolem Tóry (tj. v tomto případě se pro jistotu zdržet i toho, o čem si myslíme, že víme, že je to pravdivé, abychom se omylem nedopustili lašon ha-ra) a ten druhý je v dnešním právu znám jako “presumpce neviny” (člověk je nevinen dokud mu pravomocný soud neprokáže opak).

 

Květen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Archivy