• Kronika 06.08.2011

    Jméno Janusz Korczak je u nás zatím poměrně málo známé. Byl to významný polský pedagog, který prosazoval nové metody výchovy a péče o děti, lékař a propagátor citlivého přístupu k dětem. Proslul i jako spisovatel.

    korczak

    Janusz Korczak se narodil 22. července 1878 ve Varšavě. Datum jeho úmrtí není přesně známo, některé prameny uvádějí 6. nerbo 10. srpen, ale častěji se píše pouze srpen 1942. Pocházel z asimilované židovské rodiny. Jeho otec advokát Józef Goldszmit pocházel z rodu oddaného haskale - osvícenskému proudu židovství, jeho matka Cecylia pocházela z prominentní židovské rodiny Głębických z Kalisze. Když bylo mladíkovi osmnáct let, jeho otec zemřel a na Henryku Goldszmitovi, jak se Janusz vlastním jménem jmenoval, zůstala starost o nejbližší.

    Svůj literární pseudonym použil poprvé roku 1898 v Paderewského literární soutěži. Jméno Janusz Korczak má původ v knize polského národního buditele a spisovatele Józefa Ignacy Kraszewského “Historii o Janaszu Korczaku i pięknej miecznikównie.” Do dějin literatury se pod tímto pseudonymem zapsal například díly:

    Bankrot malého Jacka. Praha: L. Mazáč 1935
    Svojhlavý chlapec: Život Ľudovíta Pasteura. Bratislava 1950
    Král Matýsek první. Praha: Albatros 1988
    Sám s Bohem: modlitby těch, kteří se nemodlí. Zagreb 1984
    Více o autorovi: J. Janovský, Janusz Korczak: lékař, peadog a spisovatel. Praha: SPN 1986

    V roce 1898 začal studovat medicínu na Císařské lékařské univerzitě ve Varšavě, roku 1899 pobýval rok ve Švýcarsku, aby se seznámil s novátorským pedagogickým působením švýcarského myslitele Johanna Heinricha Pestalozziho. Lékařská studia absolvoval 17. března 1905, jako lékař se účastnil rusko - japonské války, kde dosáhl hodnosti majora. V letech 1903 - 1912 působil jako pediatr v nemocnici pro děti. Byl známý tím, že chudým lidem pomáhal zdarma. Od roku 1907 do roku 1908 studoval v Berlíně, aby si zvýšil kvalifikaci a seznámil se s moderními směry v pediatrii. Zůstal svobodný, aby se mohl věnovat bezprizorným dětem a sirotkům. Uvádí se, že poskytl domov asi třem stům opuštěným dětem. Roku 1909 se seznámil ve Výboru pro sirotky se Stefanií Wilczyňskou. V roce 1912 dostal nabídku vést nově vybudovaný domov Sierot pro sirotky z židovských rodin ve Varšavě. Nabídku přijal jako své celoživotní poslání, zkrátil si lékařský úvazek a plně se věnoval dětem. Stefanie Wilczyńska se stala jeho nejbližší spolupracovnicí. Mezi jeho hlavní teze patří přesvědčení, že dítě má plný nárok na úctu a důstojnost jako dospělý, že má právo na klidné dětství a na vlastní postoje. V sirotčinci založil “dětskou republiku” s parlamentem, soudem a novinami. V letech 1914-1918 byl mladším primářem divizní nemocnicena ukrajinské frontě a věnoval se také lékařské práci v dětských azylových domech v Kyjevě. Po návrazu se vrátil do Varšavy a krátce působil v nemocnicích v Lodži a v Kamionku. Opět spolupracoval se sirotčincem. V roce 1926 svěřil dětem radakci časopisu Mały Przegląd jako týdenní přílohu polskožidovského deníku Nasz Przegląd.

    Janusz Korczak byl respektovaným pedagogem i autorem, mohl se vyhnout tragickému osudu během šoa. Údajně mu byla nabízena možnost skrýt se, nebo emigrovat a zachránit si život. Janusz Korczak však odmítl opustit své děti. 5. srpna (podle některých pramenů 6. srpna) roku 1942 němečtí vojáci shromáždili 192 (možná 196) sirotků a asi 12 pracovníků perzonálu sirotčince, aby je poslali do vyhlazovacího tábora v Treblince. Janusz Korczak dobrovolně zůstal se sirotky až do konce. Všichni byli společně zavražděni, patrně v plynových komorách.

    —-

    Modlitba vychovatele
    Janusz Korczak

    Nepřináším ti dlouhé modlitby, Bože. Nevzdychám k tobě…
    Neklaním se před tebou až k zemi, nenesu bohaté oběti ke tvé cti a chvále. Nechci se vtírat do tvé přízně, neusiluji o drahé dary.
    Moje myšlenky nemají křídla, která by do nebe vynesla píseň.
    Moje slova nemají barvy ani vůně, ani neumějí kvést.
    Jsem vyčerpaný a chce se mi spát. Můj zrak je slabý a záda mám shrbená velikou tíhou závazku.
    A přece ti předkládám vroucí prosbu, ó Bože. A přece mám jednu drahocennou věc, kterou nechci svěřit bratru-člověku. Bojím se, že člověk to nepochopí rozumem ani citem, bude to zlehčovat, vysměje se.
    Jsem před tebou popelavý pokorou, Pane, když však stojím před tebou s touto prosbou, je to požadavek, který hoří jako plamen. Mluvím tiše, ale tuto prosbu volám s vůlí neustoupit. Pohledem rozkazujícím střílím až nad mraky. Už vyrovnaný - vždyť ne už pro sebe - žádám:
    Dej dětem dobrý osud, dej jejich úsilí pomoc, jejich práci požehnání. Veď je cestou nikoli nejsnadnější, ale nejkrásnější.A jako závdavek mé prosby přijmi jedinou drahocennou věc, kterou mám: smutek.
    Smutek a práci.

    jad-vasem-janusz-korczak1

    ———————–
    Obrázky:
    1. Portrét Janusze Korczaka, zdroj ZDE
    2. Památník Janusze Korczaka v Jad vaŠem v Jeruzalémě, foto autorka
    ———————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 16:52

  • One Response

    WP_Modern_Notepad

 

Červen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Archivy