• podzimni-les-13102009-cesta

     

    Stará cesta je dnes mokrá a voda cáká i z větví a vzlíná po lišejníku barvy lišek a lišajů. Tak už je konec, přátelé moji milovaní, trpěliví a mlčenliví, duby i osiky, buky a javory, jasane rovný, lípo usměvavá, už usínáte a pomalu zavíráte oči do svých prastarých snů. Necháte mne zde v tmavé a ledové samotě, odcházíte do svých skrytých příbytků pod povrchem světa. Bude se mi moc stýskat, bude to k nepřečkání.

     

    podzimni-les

     

    Mám nějak přežít ty dny, týdny a měsíce, kdy neuslyším vaše laskavé hlasy a vaše slova budou pro mne jen vzpomínkou, hřejivou a něžnou, ale den po dni blednoucí. Už se snáší sníh, zatím jen jako vlhký stín, dotek zemřelého a slzavý povlak na vašich spadaných listech, ale v mracích už čeká stydnoucí příval na svůj určený a vymezený čas. Stromy mé, uzavřely jste se do sebe a odvracíte se, utichá tepání mízy i šeptání růstu a váš život se stahuje do kořenů v černé hlubině podzemních pramenů, kam já nemohu. Zatím tam nemohu. Jednoho dne tam ale přijdu mezi vás. A bude to veliký svátek, až mne obejmou vaše kořeny tak, jako jsem v tomto světě objímala já vás.

     

    podzimni-les-13102009-buk

     

    A tady se černá stopa srny a v mokré trávě leží chumáček peří rozsápaného stehlíka. Samota od lidí je tak krásná a tak omamuje smysly, je jako alkohol vypitý před svítáním. Dnes nechci s nikým mluvit a nechci nikoho potkat, dnes odcházím od lidí a loučím se s vámi stromy a ukládám vás k spánku, zpívám vám ukolébavky a hladím vaše čela, líbám vás na víčka, spěte, moji drazí, ve snech pravěkých odpočívejte do jara, sejdeme se opět, sejdeme se snad v lepších dnech.

     

    stiny

    ————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • Comments are closed.

 

Červenec 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Archivy