Toulání se slovy

Ovíjím tvůj vlas okolo prstu

Nejčistší kov

Člověk jednoho rána spatřil nebe kameny a vodu

Uzřel rozmanité živé bytosti své druhy

Děti jsou vším, co máme, milujeme je a budujeme jim šťastný, bachtalo dživipen, život. Našim krásným vnoučatům Sáře a Karolíně a Nikolce věnuji tuto báseň. Věřím, že černá i bílá růže mohou spolu žít a vzájemně se obohacovat.

Je lépe milovat kámen
Strom nebo vodu

Já o studnici vím, jež vody rozlévá i v temné noci.

Náboženská skladba, kterou napsal král Achnaton (Amenhotep IV.) kolem roku 1360 př. n. l.

Babička se tak smála

Když roztahovala stehna

Lůza nebyla poražena
Ani vyhnána do pouště

Byly to líné dny

A noci jako sirup

Bojím se o tvou lásku.

Co že tě nečeká?

Až padne zlatý strom

Pak ptáci rozletí se

Vlní se nebe vysoké

A voní sena pokosená

Byl jeden převozník. V kraji, kde není mostů,

převážel pocestné na nedostupný břeh.

Ticho prolomil modrý šíp

Ticho utkvělé ticho zapomnění

Dýchají akáty pod strání voní sena
Splávek se roztančil však rybář usíná