Bohatý psychopat napustil jedem peníze, které daroval dětským domovům.
Zemřelo dvacet tři poslanců, dvanáct senátorů a dva ministři.
Děti zatím nejsou ohrožené.
—
Malé děvčátko se ptá své matky: “Mami, můžu vzít psa na procházku kolem našeho domovního bloku?”
Matka odpoví: “Ne, protože hárá.”
“Co to znamená?” zeptá se dítě.
“Běž se zeptat tatínka. Myslím, že je v garáži.”
Malé děvčátko jde do garáže a říká: “Tati, můžu vzít Belu na procházku kolem našeho domovního bloku? Ptala jsem se maminky, ona ale řekla, že pes hárá a abych se šla zeptat tebe.”
Otec řekl: “Přiveď Belu sem.”
Vzal hadr, namočil jej do benzínu, potřel jím zadní část psa, aby zakryl zápach, a řekl: “Dobrá, můžeš jít. Ale drž Belle na vodítku a obejdi s ní blok jenom jednou.”
Malé děvčátko se psem odešlo. Za několik minut se ale vrátilo a pes na vodítku chyběl.
Překvapený otec se zeptal: “Kde je Bela?”
Malé děvčátko odpovědělo: “Asi v polovině cesty kolem bloku jí došel benzín a nějaký pes se ji teď snaží dotlačit domů.”
—
—
Ona se dívá na pořad o vaření….
On říká: “Proč na to koukáš, dyť stejně neumíš uvařit.”
Ona na to: “No a co, ty se taky díváš na porno…”
—
Lidová moudra moderní doby:
Kdo se moc ptá, málo googlí.
Kam Facebook nemůže, tam nastrčí Like button.
Všechno padá, co software má.
Co můžeš tweetnout dnes, neodkládej na zítřek.
Bez peněz do Apple Store nelez!
Tak dlouho se chodí s Acerem do práce, až mu víko upadne.
Co na srdci, to na Facebooku.
—
—
Přijde sestřička v nemocnici k pacientovi, který je celý v sádře.
A pacient se s vypětím sil ptá:
“Sestři, nevíte, jestli jsem ten řidičák udělal?”
—
Žena přijde ke knězi a říká mu: “Otče mám problém. Doma mám dva papoušky - samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu. “Jakou větu?” táže se kněz. No, říkají: “Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?” “To je ale obscénní.”, vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá: “Možná že bych věděl o něčem, co by Váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mne domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti naučí ty dvě Vaše nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu frázi.” “Děkuji Vám, Otče. Tohle by skutečně mohlo pomoci.” odpoví žena. Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice. Po několika minutách se z klece unisono ozve: “Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?” Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: “Odlož růženec Franku, naše modlitby byly vyslyšeny.”
—
—
